Mama-live
OSIČKY NA HORÁCH

Naše první dovolená ve čtyřech se vydařila. Strávili jsme týden na horách v Malé Morávce s našimi Hranolkami (Veru Harnol a její Luky a Luky). Vy, kdo mě sledujete na FB a IG, to víte (a vy, kdo mě nesledujete, byste měli :-D). Pár fotek a prvních dojmů jsem vám během dovolené poslala. 

IMG-20160318-WA0002

IMG-20160318-WA0004

Bydleli jsme opět všichni na chalupě Petra (pokud hledáte místo, odkud je to kousek na sjezdovku, na Praděd, do lázní a kde budete mít pohodlí a pohodu, mrkněte na stránky, Mama LIVE vřele doporučuje - ZDE), kde se cítíme jako doma. Strávili jsme tu společně i letní dovču (o tom jsem vám psala TU), už jsme sehraní. 

A jak tedy bylo? Jet v březnu na hory lyžovat a ještě s miminem? Blázni? Ale kdeže! 

Máme s mým mužem trochu rozdělené nátury - já se snažím myslet spíš pozitivně a udržovat si naivní ideály, nepřemýšlet, co se může stát špatného. Honza mi radši servíruje i ty horší varianty a dělá to prý pro moje dobro - abych byla připravená a mohla být pak i mile překvapená. Takže dva měsíce předem neustále sýčkoval, že budeme bez sněhu a co budeme s dětmi dělat v bahně (bahenní zábaly asi ne!) a co když bude lejt... Já se v průběhu února radovala z každé sněhové vločky - když sněží v Praze, bude pod Pradědem kalamita!! Věděla jsem, že Ski areál Kopřivná patří k těm, které si sníh udržují po celou zimu, byť technický - na to já nehraju, sníh jako sníh :-D 

No sníh byl a nebylo ho málo. Byla to bomba! Lyžovali jsme téměř každý den! 

A nelyžovali jsme jen my velcí! Lyžovala totiž i naše Baru!

_DSC_7180

Barunka je upovídaná rozumbrada, to víme :-D Ale měli jsme za to, že není úplně sportovkyně. Nevím vlastně, proč ji podceňujeme, je neustále v pohybu. Takže ano, chtěli jsme Barunku začít učit lyžovat (nechat učit!), ale naprosto jsme nevěděli, jak se k tomu slečna postaví. Natřela nám to! Na lyže se těšila (netušila asi až tak přesně, o co půjde), ale když se na ně poprvé postavila a mladej kámo Martin z lyžařské školy začal s tréninkem, bylo vidět, že je zaražená. A nepřekvapilo mě, že za pár minut začala plakat. První den ve školce probíhal naprosto stejně, takže jsem nepanikařila. Nějaký ten den ji znám, vím, co na ni platí a vím, jak jí neznámé situace podat. Trocha mama řečí o tom, že Martin je kámoš a bude sranda, že se nehnu od sjezdovky a že je velká hvězda, ale pokud opravdu nechce, nemusí... k tomu lahev Jupíka a za pár minut už jela Baru s lektorem po páse. Ještě nežertovala, ale vesele nám zamávala. A kolem prosvištěl cizí tatínek s ubuleným chlapečkem a syčel "Já se na to můžu vys..., nemysli si, že budeš bojkotovat lyže a já tě budu večer škrabkat a povídat ti pohádku!!!" :-D Barunka se zatím s každým dalším sjetým kopečkem zlepšovala a získávala na jistotě. Druhý den už Martina pozdravila "Tak co mě dnes naučíš, kámo!". Ten si s ní dal high five a bylo! Nakonec byla v lyžařské školičce každý den, vyzkoušela jednoho lektora a dvě lektorky a s tou poslední už jezdila jak drak, házela fórky a já jsem se pávicovitě dmula. 

_DSC_7089

_DSC_7191_2 

Jak to máte vy na dovolené s malými dětmi? Jak vám spí? Barunka vždy spala nejlépe doma - bylo to tím, že měla od malinka svůj pokoj a tedy i svůj klid. Jakékoli přejezdy, malé či větší dovči byly na jejím spaní znát a nebyly to změny k lepšímu. Teď už spí tvrdě, ale co mimi-pán? Ukázalo se, že horský vzduch funguje jako makový odvar. Prostě mimi-pán buď chrupkal nebo spokojeně čučel a povykoval:-D Naše půlroční robě zvládlo dovču jako pán.

Ani jedinkrát jsme večer nepadali na pusu, nepřáli si, aby už děti spaly a byl klid. Baru měla kamaráda a parťáka na hraní i praní a tetu, která ji automaticky bere jako svou a když třeba jedou navštívit babičku, Barunka jede s nimi. 

_DSC_7103

_DSC_7093

_IMG-20160315-WA0007

Máme rodinnou tradici - vždy na konci dovolené každý řekneme tři věci, které byly TOP. Teď to neudělám, nehodlám dělat kompromisy!