Je to pár dní, co měl Jeník svoji velkou a navíc první oslavu. Jaké to bylo? Kdo se opil, kdo popral, kdo přejedl a co na to mimi-pán? 

Pár týdnů před dnem D jsme se s Honzou dohodli, že zkusíme tentokrát slavit v restauraci. Náš byt není nafukovací a dělat popáté karbanátky dědy Bohouše a jednohubky s klobásou je lehce stereotypní. A nastalo hledání. Zásadní při výběru restaurace nebyla až tak úroveň gastronomie měřeno samozřejmě počtem michelinských hvězd a velikostí porcí (čím menší, tím lepší), ale aby Baru měla "výběh" a aby si měl kde Jeník v klidu zdřímnout. Jak je Praha velká a jak jsou tu tři restaurace na jednoho obyvatele, tak ty baby friendly jsou pořád nedostatkové zboží. Měla jsem v záloze Léta Páně, kde to už známe. A nakonec jsem nenašla nic vhodnější, je to tu perfektní. Krásná restaurace s velkým venkovním posezením, s dětským hřištěm, trampolínou a obrovským parkem. Baru si běhala po parku a řádila na hřišti a my na ni krásně viděli. Jeník uspaný v kočárku spal vedle udírny a pak nám krásně voněl :-D

Ten den bylo vedro na padnutí, takže park byl dost záchrana. Pily se domácí limonády po litrech a fotograf Lukáš půl hodiny hledal místo na vyfocení skupinové fotky - ostré polední slunce fotografové milují! :) 

Když jsem s Janičkou Dostálovou z Greatmoments by Jane řešila téma oslavy a dekorace, shodly jsme se, že "mimi-pán" bude prostě téma samo o sobě, tedy little man - kníry, motýlky, kravaty. A taky jsme si řekly, že bude super mít ty barvy trochu jiné, než obvykle na klučičích oslavách bývají. Modrá nikde :) Posuďte sami...

Zmínila jsem, že jsme měli pozvaného fotografa. Ano, je to tak. Lukáše Baxu jsem poznala na oslavě 40.narozenin našeho skvělého kamaráda Michala. Sympaťák, který oslavu v bondovském duchu bombasticky zdokumentoval. Druhé setkání bylo na oslavě třetích narozenin našeho Lukáška. Spousta dětí a na fotkách vypadají všichni jako andílci:)

Lukáš přijel dřív a fotil děti, pak děti s babi a dědou, s tetou a strejdou a pak celou oslavu. Máme dokonalou památku a já si to užívala, foťák jsem skoro nevytáhla. 

Máme zdokumentované mazlení dětí, úsměvy oslavence, chlácholení Barunky po tom, co jí filmová klapka uklapla prst, rozbalování dárků i celou naši grupu - málem i se členy ZZ TOP - prostě dva vousáči se kochali potokem a naše pózování jim vůbec nepřišlo podezřelé :-D

Na obědě jsme si pochutnali všichni - já si kupříkladu dala v tom vedru takové klasické lehké letní jídlo a sežrala jsem celou svíčkovou! Dorty jsme měli od Erharta a můj budoucí švagr, který je profi kuchař, jim složil hlubokou poklonu. Fakt nemají chybu.

Honzík dostal super dárky, Barunka mu s nimi "pomáhala" - měla prostě obavu, zda brácha pochopí funkci kostek. 

O tom, jak jsme slavili na Moravě, jaký měl Honzík dort přímo pro něj a co všechno vlastně ten náš kluk ušatá dostal, bude druhá část narozeninového článku.