Mama-live
MÁMA, PRACUJÍCÍ MÁMA

DNES: Je 7.05 a Baru se hrabe z postele, chce vidět v televizi Jessie. Honza jde s ní, já ještě spokojeně klimbám, je to dost úleva nemít na pár minut zaryté pětileté koleno pod žebry. V obýváku mezitím Barunka pije svoje kakao, obléká se do školky, Honza se chystá do práce. V pokojíčku ještě sní svůj mimi-sen malý Honzík. Po půl 8 se kopu z postele i já, můj drn na hlavě a zalepené oči. Vyprovázím Barunku s Honzou, olíbám je a popřeji hezký den. Pak si piju svoji kávu, kterou Honza prostě umí nejlíp. Honzík se budí a máme pohodu. Čeká nás cvičení, obídek doma, čekají nás dvě nové knížky a sraz s kamarády, až vyzvedneme Barborku ze školky. A večer pak dva díly Dabing street a dopsat článek, to by šlo. 

ZA ROK: Je 6.15 a mně poprvé zvoní budík. Co se to děje, mám dnes trénink? Ale prd velebnosti, není úterý a nejsi na mateřské. Máš jít do rachoty a už teď zas nestíháš. Jsi líná, vstaneš až o půl 7 a zase máš fičák. Sprcha, umýt hlavu, nalíčit ksicht, obléct a to všechno tak tiše, aby zbylí ochrapové nebyli vzbuzeni. Bude fajn, když se oblečeš méně hippie než včera - ten svetr z tebe seriózní ženu neudělal. Rychle si uděláš hnusný kafe, snídani pro děti (ne, nemáš upečený chléb, čerstvý sýr nebo ovesnou kaši s lesním ovocem, ale máš pro ně jogurt a není ještě prošlý!). Oblečení pro děti samozřejmě nachystané není, takže si vynadáš do debilů a doufáš, že to bláto z bot, které Honzík přinesl ze školky, půjde omlátit do čista. Počítač do tašky a jdeš vzbudit ostatní. Nechce se jim, nedivíš se.

Metelíš na autobus a přemýšlíš o třetím dítěti, fakt je to tak blbý nápad? :-D 

Sedm hodin uteče a když je v práci největší hukot, zvedáš se, je to trapné, ale nedá se. Mladší kolegové si myslí, že si jdeš lakovat nehty a koukat se na Ulici. Ty si zase o nich myslím, že přišli v deset, tak ať tu pěkně dřepí, než půjdou do Cacaa na Aperol! Vyzvednout děti a nemyslet na to, kolik stránek reportu ještě zbývá dopsat. Teď je třeba vyřešit, zda je doma co k večeři... 

 

Jojo, maluju si svůj návrat do práce opravdu v odstínech růžové...

 

 

Zcela upřímně říkám, že jestli někoho obdivuju, jsou to pracující mámy. Ať už ty, které pracují už při mateřské dovolené, nebo ty, které se vrátily do práce a zvládají ty dvě pracovní směny.

Top manažeři, majitelé velkých firem, chlápci v dobře padnoucích oblecích, kteří řídí svět? Joooo, kluci, to víte že jo, chlapáci jste. Ale #sorryjako! 

 

Mateřská dovolená sama o sobě umí být hodně náročné období a ne vždy je tak vnímáno. Celodenní péče o děti bývá brána na lehkou váhu a ne jako seriózní práce, která umí dát zabrat.

"Jsi celý den doma, proč není vynesený koš?!" - na to existuje jediná odpověď - "Protože v něm máš svoji večeři, šmejde!"

Legendární věta mého drahého muže po návratu od moře: "Mně dovolená končí, tobě pokračuje!"

Jako jo, dovolená mých snů vypadá jinak :-D Na té skutečné dovolené piju první koktejl už při snídani. Na mateřské? Jsem zásadová a nepiju dřív, než jsou děti v pyžamech (večer!)! #workhardplayhard

Na dovolené si užívám servis a relaxuji u knih. Na mateřské si užívám servis, který sama vytvářím, a pravidelně mi padají večer oči, když po šedesátépáté čtu napínavé příběhy Báry a Flíčka nebo Pepiny a Tomíka :-D A za celých pět let jsem nebyla schopná dočíst trilogii 50 odstínů šedi, ač je to prý bible pro paničky a ženy v domácnosti :-D Ale!

 

 

Tu skoro šestiletou pracovní pauzu vnímám jako obrovskou možnost. Zamyslet se nad sebou, svojí budoucností, svými prioritami, naučit se nové věci, získat nové dovednosti, zapracovat na sobě. Co jsem u sebe změnila nebo zlepšila já?

Vím, že je populární a trendy tvrdit, na mateřské žena vycizelovala superplanning, logistické dovednosti a stal se z ní dokonalý time manager. Prostě plánuje čas a činnosti více lidem a je v tom dobrá. To jsem ale byla už dávno před dětmi. Plánovací královna, to su já! Žena na mateřské dovolené objeví superschopnost dělat šestnáct věcí najednou a ještě u toho telefonovat. To se obávám, že jsem taky ovládala i předtím. Jen jsem odjakživa nesnášela telefonování a na tom se nic nezměnilo.

No a pak umí matky na mateřské být fresh jak kýbl pomerančového džusu i po dvou hodinách spánku týdně. Tak to neumím!

 

To jsem těch pět let proflákala a maximálně blogískovala? Nééééé! Já jsem třeba zjistila, že mi opravdu sluší vínová rtěnka! Neumím nás stále sbalit do jednoho kufru i s kočárkem, ale umím využít při balení každou volnou igelitku (není to druh recyklace??). Vím přesně, kde v těch šedesáti igelitkách se nachází Honzíkova hračka z kinder vejce a Barunčina růžová gumička. Ale jako naschvál netuším, kde tam jsou klíče od bytu.

Něco jsem ale dokázala. Ujasnila jsem si priority. Jsem máma. Jsem toho víc, ale jsem máma a jsem jí ráda. Přešly ambice. Chci mít práci, která mě bude bavit, kde využiji svůj potenciál, ale ne za každou cenu. 

 

 

Chci tímto článkem vzdát hold všem ženám, které mají děti (menší či větší) a zvládají k tomu pracovat, být usměvavé, krásné, štíhlé... Pro mě jste superženy! Až budete mít pocit, že na vás někdo upřeně čumí a snaží se okoukat, jak to do prčic děláte, nebo že jde kolem vás bláznivá baba a tleská, tak jsem to já! Sleduju vás, protože mě to čeká a bojím se toho víc než pavouků. 

Jasně, zvládla to každá přede mnou, zvládnu to taky. Ale je to podobný pocit, jako když jsem večer před nástupem do porodnice přemýšlela, jaké to bude, až se v postýlce vedle mě bude vyvalovat to naše okaté mimi. Prostě totální neznámo

 

Žerty stranou! Mám okolo sebe spoustu pracujících maminek a aktivních ženských, které kromě toho, že mají děti, tak i pracují a vymýšlí své projekty, že jsem se trochu poptala, zamyslela a jdu vám to předat.

 

* Přemýšlíte nad tím, že využijete dobu mateřské dovolené nejen k péči o děti a jejich výchově, ale i ke svému seberozvoji? Nebo byste si rády přivydělaly pár korun a přilepšily si? Co lze s mateřstvím nejlépe skloubit? 

Není asi ideálnější doba k přemýšlení, zda děláte práci, která vás opravdu naplňuje, než když jste na mateřské. Chcete se naučit něco nového? Čapněte příležitost za pačesy!

Nedávno jsem díky blogerce a několikanásobné mámě S dětmi v báglu narazila na organizaci Dejme práci šanci - nabízí zajímavé vzdělávací a rozvojové kurzy buď zcela zdarma nebo za velmi symbolickou částku, nabízí i poradenství, které vám pomůže s tím, kam byste měly a mohly směřovat - to plánuji využít já. Určitě se mrkněte!

Moje báječná kamarádka Markéta (Fit je Šik) prošla na mateřské několika kurzy (Babyoffice, Gender consulting, ženské síťování Ženy s.r.o. a Minerva 21) a neuvěřitelně ji to posunulo: 

 

 

"Ve 2 letech Filípka jsem začala navštěvovat plno kurzů na slaďování práce a rodiny a začala jsem přemýšlet, jakou cestou se vydat a jak vše nejlépe skloubit. Nemáme tu ani jednu babičku, tetičku, strýčka, dědečka. Kdo by děti vyzvedával ve školce? Filda půjde od září již do školy. Co kroužky a další chod rodiny, když bych se vracela domů nejdřív v 17-18 hodin (nejlépe). Malá Lin by byla ve školce tak dlouho? 

Snila jsem o vlastním podnikání a točilo se to kolem sportu. Maminky se mne začaly ptát, jak být s dětmi takhle optimistický, aktivní, bez pomoci blízké rodiny, na rady ohledně stravy, pohybu, zdravého životního stylu a pozitivního naladění…A tak jsem si postupně založila svoji značku Fit je Šik. Poradenství a coaching v oblasti zdravého životního stylu, stravy, pohybu a celkové image. Absolvovala jsem trenérskou školu Evy Blahušové a Školu stylu a mám vystudovanou Fakultu chemicko-technologickou, obor Biochemie a také čistou technickou chemii se specializací Ochrana ŽP. Každodenně motivuji a hecuji muže a ženy k pravidelnému pohybu, vyvážené stravě, řešíme outfity na různé příležitosti nebo celkový styling na míru. Vše tak, aby výsledkem byl spokojený a hlavně zdravý člověk. Fit a šik člověk. Od září 2017-2018 mám navíc k dispozici mentorku v rámci programu Minervy 21, která mi můj byznys pomáhá rozběhnout dalším směrem. 

Není to jednoduché, ale je to slučitelné časově s rodinou a mými životními hodnotami. Děti jsem měla mimo jiné proto, abych s nimi byla co nejvíce. 
Snad se mi vše podaří uchopit a skloubit ke spokojenosti všech. Zejména spokojenosti mé. Protože vidím, že když jsem v pohodě já, zbytek rodiny je šťastný. Přeci jen, my ženy to držíme. 

 

Dnešní doba přeje zajímavým nápadům a "dírám na trhu". Je to pár měsíců, co jsem se sešla s neuvěřitelně zajímavou ženou. Jmenuje se Alexandra John a je autorkou publikace Sama sobě šéfem a vede online kurzy na toto téma, na téma vlastní podnikání. Začít podnikat není jen o skvělé a inovativní myšlence, kterou se budete snažit zrealizovat. Ale chce to opravdu dobrý byznys plán, odhadnout své možnosti apod. 

 

 

Lelí, hlava i srdce Lelí´s cupcakes a máma SuperSáry a Kubíka.

"Napadlo mě to na naší svatební cestě ve Státech. Cupcake obchůdky tam mají doslova na každém rohu, strašně se mi to líbilo a mrzelo mě, že u nás ty malé dortíčky tak známé nejsou. Už delší dobu jsem hledala něco, co bych mohla rozjet, až budu na mateřské. I já se před tím, než jsem sama měla děti, nechala nachytat tím slůvkem dovolená a bála se, abych se u toho náhodou nenudila. Chtěla jsem prostřednictvím cupcakes dělat lidem radost. Nejdřív jsme se báli, že na to u nás ještě není trh připravený a pekli jsme jen na zakázku a do manželova bistra. Pak jsme přes rok hledali vhodný prostor a nakonec i způsob investice, pak ještě rekonstrukce, kolaudace a všechny ty srandy kolem. Byla to dlouhá cesta, ale stála za to.

Pro mě to není jen práce, ale takový splněný sen o rodinném podniku. Malý sladký krámek, který jednou zdědí naše dcera. A nastal u mě posun, přestala jsem si hrát na hrdinku, která zvládne děti i práci a s narozením Kubíka jsem se velké části práce vzdala. Naštěstí bylo komu ji předat. Pořád si sice myslím, že sama zvládnu všechno lépe, ale naučila jsem se dělat kompromisy. Ta možnost být na půl roku jen mámou byla úžasná. Teď se zase postupně zapojuju a do práce si chodím odpočinout. Pro mě je to pořád ještě koníček a nevadí mi tam trávit volný čas."

 

 

Když podnikavá maminka objeví v zahraničí nějakou pecku a rozhodne se ji sem dovážet nebo ji tu vyrábět, moc jí fandím. Dokud nemáte vlastní dítě, těžko si představíte, co opravdu využijete, co je blbost a co na trhu chybí a je třeba to napravit!

Mám ve svém okolí desítky žen, které začaly tvořit. Klipy na dudlíky, mašličky do vlasů, lapače snů, hnízdečka na spaní pro miminka, dětské oblečení. 

Někdy si zařídily e-shop, jindy prodávají přes různé sociálněsíťové skupiny a komunikují napřímo. 

Pokud uvažujete o prodeji čehokoli po internetu a plánujete si založit E-SHOP, mám moc dobré reference na Shoptet, kde vám e-shop ušijí v podstatě na míru, pokud nejste technicky úplně zdatní a rádi se svěříte profíkům. Mrkněte, co umí SEM.

 

Lenka, máma Viktorky a Vojtíška, která byla jedna z mých prvních modrokoníkovských kamarádek a která vždycky byla o krok napřed. Když vyfotila nádherný klip na dudlíček pro Viki, strhla se mánie. Každá ho chtěla. Byl totálně boží. A byl z Ameriky.

Lenka není žádný ořezávátko. Je to chytrá, akční ženská. Promyslela to a začala jednat. Luxusní klipy na dudlíky (Luxury klipy na dudlíky) vyrábí už několik let, byla první a jednička bude navždycky. Není to jen tak nějaké korálkování, ale seriózní byznys, který představuje pro rodinu nezanedbatelný příjem. 

 

 

"Prvotně jsem sháněla klip na dudlíček pro mojí malou princeznu. Narazila jsem na výrobce v USA a objednala první klip. Byl krásný... ale také neskutečně drahý. A v tu dobu to tak nějak přišlo... V ČR tehdy nebyl NIKDO, kdo by něco takového vyráběl a tak jsem si řekla, že to zkusím. Zkusila jsem to velice dobře :-D Požádala jsem manžela, aby mě "založil" :-D a objednala první várku korálků ze zámoří. Od prvního vytvořeného a nabídnutého klipu jsem věděla, že toto rozhodnutí bylo velmi správné. 

Jak se to dá skloubit s rodinou... Může se zdát, že dost obtížně... Vlastně to tak občas je. Ale striktně jsem si rozvrhla svoji čtyřiadvacítku. Přes den se věnuji pouze dětem a jakmile odpadne nejmladší, začíná mi druhá šichta. Takže v dobu, kdy většina smrtelníků chodí uléhat, já jsem v nejproduktivnější části dne. Jsou dny/večery, kdy nepracuji... Ale když usedám do své vysněné pracovny, většinou z ní odcházím až kolem 02:00. Nejvytíženější období je před Vánoci, to trávím nad korálky i 10 hodin - během večera a noci. Mám často dotazy na to, zda si k sobě někoho nechci vzít, kdo by mi pomáhal... Nechci... Je to mé třetí dítě a to nikomu nesvěřím :-D

Do mého zaměstnání před MD se rozhodně nevrátím. Ne proto, že bych nechtěla, ale časově by se to nedalo skloubit. Tudíž budu hledat částečný úvazek a dále budu na "plný" úvazek korálkovou královnou... :-D Již několik let vím, i přes "konkurenci", která za tu dobu vznikla, že tento můj koníček, který se mi stal i prací, nikdy neopustím."

 

Mám ve svém okolí i maminky, které začaly být kreativní a umělecké. Fotografky, malířky, dekoratérky, vizážistky. Prostě mají čas využít svůj potenciál a talent, navíc tato svobodná povolání skýtají možnost individuální pracovní doby, což je super.

Moje skvělá kamarádka a úžasná vizážistka Dita a maminka dvou malých lamačů ženských srdcí se rozhodla, že bude po mateřské ženy dělat krásnější a naučí je, jak s líčidly pracovat: 

"Pro rekvalifikaci jsem se rozhodla v momentě, kdy už kluci byli větší a oba navštěvovali škol(k)u, tudíž jsem měla čas pro sebe. Zároveň jsem ale potřebovala být stále k dispozici a děti ve škole vyzvedávat (družina v naší škole není) a rozvážet je na kroužky. Bohužel nemáme po ruce ani jednu babičku, která by mohla pomoci. Líčení jsem se věnovala už v minulosti a chtěla jsem se k tomu vrátit, tentokrát profesionálně, s těmi nejlepšími znalostmi a technikou. Našla jsem si dle mého tu nejlepší školu na trhu a vrhla se do studia a posléze práce. Od začátku jsem ale měla jasno, že rodina je pro mě na prvním místě a budu se snažit obojí skloubit. Mám štěstí, že manžel je v práci flexibilní a tak to zvládáme bez cizí pomoci. Ale chce to plánovat dopředu. Logisticky je to občas náročné. V praxi to vypadá tak, že s manželem probereme mé termíny práce na měsíc dopředu, kdy se musí o děti postarat on a ty samozřejmě v průběhu měsíce narůstají. Pak to začíná být zajímavé :-D Každý večer chystám muži tašky s věcmi na trénink a neustále připomínám v kolik a kam má děti zavézt. Aby to bylo zajímavější, tak každého jinam na jiný sport a nejlépe být tam ve stejný čas :-D 
Takto nám to zatím funguje. Je to sice trochu blázinec, ale já jsem šťastná, že se můžu věnovat práci, která mě dělá šťastnou a přitom mít i čas na děti."

 

 

 

Jsou maminky, které ve volných chvílích uklízí, hlídají děti, pomáhají potřebným. Dobrá a spolehlivá paní na úklid se dnes platí zlatem, to vidím ve svém okolí dnes a denně. Objevení naší chůvy bylo před třemi lety skoro zázrak. Je neuvěřitelná a já pořád nechápu, jak se povedlo, že první pokus a hned ta nejlepší. 

Pokud jste sociální, rádi pomáháte a tak, zkuste mrknout na Domelie, kde se můžou registrovat ti, kteří mají zájem hlídat děti, pečovat o seniory, drobní kutilové a další. Je to bezva možnost, jak své služby nabídnout.

 

Já osobně jsem s prací nepospíchala. Stala jsem se mámou v 31 letech a na pauzu jsem se vyloženě třepala. Trávila jsem veškerý čas s Barunkou, učila se fotit, řídit, poznávala milé maminky, založila jsem blog a pak jsem sem tam kývla na nabídku dělat výzkum, jít si zamoderovat, udělat si výlet za respondenty a pak po nocích psát report. Což bylo ideální pro svou nárazovost, kdy jsme se celá rodina zmobilizovali, využili i naši milovanou chůvu a na čas žili jinak. Ale pak jsme se zase vrátili do našeho klidu.

 

Ač si spousta lidí myslí, že být blogerka znamená být ve vatě, opak je pravdou :-D Je samozřejmě příjemné, když dostanete možnost zrecenzovat a ozkoušet něco zajímavého a klient si váží času, který dobrá a objektivní recenze zabere, a nenabízí jako odměnu jen produkt jako takový, ale i finanční ohodnocení. Ale na to já jsem pořád malý bloger :-D Takže si jsem celkem jistá, že vydělávat blogem na kabelky nikdy nebudu a vlastně ani nechci.

Já sice jednou napíšu tu knihu, ale psaním si horko těžko vydělávají ti nejlepší, natož Katouš Osičkovic.

Focení na zakázku jsem si vyzkoušela a stresem se mi potil objektiv. Já tak moc chci odevzdat lidem krásné fotky, že z toho nespím. Je to pro mě tak obrovský závazek, že to prostě dělat nemůžu jako práci. Mám k tomuto povolání obrovský respekt, ale kromě enormní psychické zátěže je to i časově náročné, je to práce o víkendech a ty já mám pro nejbližší.

 

* A teď druhá část maminek, těch kterým už dovolená skončila nebo brzy skončí a návrat do pracovního procesu je aktuální a ony řeší ... to, co já. Jak to půjde skloubit? 

Ač si pan Osička myslí něco jiného, nechci po zbytek života sedět doma, blogískovat a chodit po snídaních - to maximálně v pondělí nebo v úterý :-D Nene, hledám cestu a přemýšlím jako divá, jak se vrátit do práce a být pořád máma a manželka a ... však vy mi rozumíte. 

Vidím na svých nejlepších kamarádkách, jak to zvládají nebo zvládaly ony. Ráno vstávat za tmy, nachystat sebe do práce a letět do práce. Děti mají ráno většinou na starosti tatínci, takže je třeba mít všechno nachystané (jako třeba u Dity :-D). Maminka je od 8 v kanceláři a vytváří hodnoty. Oběd slupne do počítače, rozhodně nehrozí dvouhodinové obídky ve stylových reštykách, a jen udeří čtvrtá, metelí do školky nebo do školy, do kroužků. Následuje večerní maraton, pak chvíle klidu televize, sklenička vína, někdy pár stránek knížky nebo dodělání pracovních restů a co nejdřív spát, protože ... ranní vstávání. Je zapojená celá rodina, není čas ztrácet čas, a o víkendech pak kromě restů v domácnosti potřebují děti domazlit do zásoby, aby v týdnu měly z čeho čerpat. Já to fakt obdivuju a s úžasem ty moje holky sleduju, jak to dávají. 

 

 

Jak to vidím já? Kam s Katy?

Skvělé by bylo domluvit se na zkráceném úvazku. Dělat to, co umím, co jsem studovala (psaní) nebo vystudovala (výzkum), ale nedělat to 40 nebo 60 hodin týdně, ale 20-30 hodin týdně. Tím, že jsem si práci vyzkoušela na mateřské, vím, jak to bylo náročné ladit a do čeho půjdeme. Ať si říká, kdo chce, co chce, máma není flexibilní, i kdyby se rozkrájela. A tleskám zaměstnavatelům kteří do toho s mámami jdou a ty podmínky jim vytvoří. Protože upřímně, máma umí vzít za práci! 

A kromě toho umím mluvit s lidmi, naslouchat a dostat se až tam, kam mě původně pustit nechtěli - není to žádné zneužití a pitvání, ale umím si získat důvěru a tu nezneužít. A umím to následně zobecnit, zanalyzovat a na základě analýzy doporučit klientovi třeba ... kterou příchuť žvýkaček má na léto hodit na trh, aby vydělal miliony.

Umím psát, miluju focení, rozumím marketingu, baví mě móda, on-line svět, kultura ve všech oblastech, poznala jsem svět dětí víc, než bych si kdy představila a svět maminek a aktivních emancipovaných žen je mi vlastní. Neumím kreslit, neumím fotit jídlo a neumím hrát pexeso.

Vést workshopy a moderovat skupinové rozhovory? Tak to je tvoje doména, Katy! Psát články do časopisů nebo jiných periodik? Ano! Spolupracovat s eshopy a pomáhat jim rozumět zákaznickým potřebám? No jejda! :) Vymýšlet online kampaně? To by byla výzva!

 

Tenhle článek píšu snad měsíc, dal mi zabrat, hodně věcí jsem si u jeho psaní ujasnila, hodně jsem nad sebou přemýšlela. A budu moc ráda, když mi do komentářů napíšete, jak to máte s prací vy? 

 

Děkuji Ditě, Lence, Markétce a Lelí za ochotu a možnost uveřejnit vaše osobní zkušenosti ♥