Mama-live

„Uf, tak jsem asi dočetl všechno zpětně, jak teď nepíšeš, tak jsem dohnal resty!“ Když mi tohle nedávno napsal můj věrný čtenář Honza, muž stojící v pozadí blogu, muž kterému píšu, kdykoli zapomenu heslo… tak měl jako vždycky pravdu. Málo píšu. Celkově teď spoustu věcí dělám méně. Proč? Co je nového a na čem poslední …

pokračování článku

Barunka v pátek propašovala v batůžku ze školky dárek pro svoji mámu – vypadalo to tak, že já jsem šla do šatny a ona s Honzíkem čekala o patro níž, takže jsem do jejího batůžku pobalila všechno oblečení včetně dárečku, ale dělala jsem, že o ničem nevím 😀      Honzík taky ze školičky přinesl …

pokračování článku

Pokračování článku, který vás i mě bavil. Každodenní situace, jejichž ani časté opakování neskončilo tak, že bych je brala jako normu, ale zas a znova mě překvapí. Mile nebo jinak 😀  A nejvíc mě vždycky překvapí, jak mě v autě, když řídím, napadne něco brutálně vtipného, co by se sem hodilo, a já to zapomenu …

pokračování článku

… že zipování je něco, co není vnímáno jako pravidlo. A ten, kdo jede v nekončícím pruhu, se cítí jako mocipán „co za to, když tě pustím?“, „si myslíš, že si dojedeš nakonec a teď já tu budu brzdit?“. A zipuje se tak, že se dojede nakonec. Zipování není, když zastavíte 500 metrů před tím, …

pokračování článku

To jsem si tak obyčejným skrytým pozorováním na sociálních sítích (prachobyčejný špicling!) vydedukovala, že na konci roku se ve slušné společnosti rekapituluje a plánuje. Když jsem se Honzy pár minut po silvestrovské půlnoci ptala, jaká má přání do roku 2018, odpověděl jednoduše – „Aby byl jako 2017.“ –  Bylo nám dobře.      Náš rok …

pokračování článku

Všude teď určitě čtete o tom, co si kdo předsevzal a jak to tentokrát splní, protože na to půjde úplně jinak… …tady si ještě počkáte! Protože postupně!      Já vám nejdřív napíšu, jaký jsme měli prosinec a Vánoce, což už teď nikoho nezajímá… A pak, až vy začnete pomalu porušovat všechna svá novoroční předsevzetí, …

pokračování článku