Když Baru ještě nechodila a ani moc nelezla, byly parky bezva na delší procházky. Teď naopak procházení nepřipadá v úvahu, cítí potřebu neustále brousit podrážky svých nekřesťansky drahých bot, aby si je ty tři týdny, než půjdeme koupit další velikost, řádně užila:) Ale je určitě lepší, když má bezpečný výběh, ideálně pokud je v dosahu pískoviště nebo hřiště a občerstvovací stanice pro maminku. Vzhledem k tomu, že Kbely jsou opravdu ideální místo pro mladé rodiny s dětmi, nemusíme parky a hřiště komplikovaně hledat, ale i tak máme pár velmi oblíbených míst v Praze, o která se s vámi ráda podělím. Kromě popisu, co se v parku dá dělat a jak se nám tam líbí/nelíbí, je budu vždy hodnotit podle těchto kritérií: Dostupnost; Baby friendly; Cena (např. vstupné, občerstvení apod.); Možnosti občerstvení, kde nakrmit děti a sebe; Kde se vyfotit (doporučení na pěkná místa); Co zde vidět, navštívit; A známkovat je budu jako ve škole: 1=výborný, 5=nedostatečný   První hodnocený bude park STROMOVKA, náš favorit. Poprvé (ano, jsem v Praze od prváku na vysoké, ale nějak mi Stromovka unikla a záviděla jsem Londýnu ty velké parky v centru:) jsem tu byla letos v zimě a od té doby minimálně každý měsíc, někdy i dvakrát týdně:) Dostupnost: jezdí sem tramvaj (zastávka Výstaviště Holešovice), kousek je metro C (Nádraží Holešovice) a autem se dá zaparkovat za 40 Kč/hodina přímo u Sparty nebo pro ty, kdo na rozdíl ode mě umí parkovat podélně, jsou sem tam místa v přilehlých ulicích. Za mě dávám dvojku, buď dám minimálně 160 korun za parking, nebo to mám se dvěma přestupy. Baby friendly: Rozhodně ano, za jedna! Obrovský park s několika dětskými hřišti, já bývám nejčastěji na tom přímo u restaurace Vozovna (pozor, není otevřená celoročně), kde si dám dobrý oběd, kávu (káva = kafe a zákusek, jen píšu zkratkovitě:). A v teplém počasí je park ideální na vyvalení se na deku do stínu některého z mnoha stromů.   Cena (např. vstupné, občerstvení apod.): Kdo přijede autem, platí. Kdo si chce dát něco dobrého, tak taky platí. Ale to není nic nečekaného. Jinak je vstup do parku volný, takže si myslím, že zde lze strávit příjemné odpoledne a neutrácet. Za mě jednička. Možnosti občerstvení, kde nakrmit děti a sebe: Ideální je již zmíněná restaurace Vozovna, příjemný personál, výborné jídlo a skvělý domácí ledový čaj, zákusky, které prostě cestou na toaletu nepřehlédnete, dostatek jídelních stoliček pro děti, volně k dispozici mikrovlnka, u baru velké akvárko, na záchodě přebalovací pult, obrovské (a jedno z nejlepších, co jsem v Praze navštívila) dětské hřiště pro děti od roku (i mladší) do cca 6 let (za tu horní hranici ruku do ohně nedám, nejstarší dítě, které znám a vyhrálo si parádně, bylo skoro čtyřleté, ale rozhodně ještě nešlo na všechny prolejzačky apod.) Nemám (zatím) srovnání s dalšími možnostmi občerstvení, ale za mě jednička (kafe stojí kolem 50 korun, zákusek taky tak, jídlo kolem 100 Kč) Kde se vyfotit (doporučení na pěkná místa): Miluju focení v trávě, na dece, u vody, děti, které se nestylizují, ale prostě si hrají a je jim dobře. To vše ve Stromovce je. Krásné rybníčky, stromy, které dělají příjemný stín v ostrém odpoledním slunci, prolejzačky. Za mě jednička.      Co zde vidět, navštívit: Že by tu bylo něco speciálního k vidění, to jsem prozatím nezaznamenala, ale pár metrů vedle Stromovky je areál Matějské pouti, myslím, že větší děti už by mohlo zajímat Planetárium, na Výstavišti se (jak sám název naznačuje) konají zajímavé výstavy. Stromovku využívají lidé všech věkových kategorií (maminky a tatínkové s dětmi, mladé páry na pikniky nebo večerní lahev vína, starší lidé na pěkné procházky, sportovci na běh nebo brusle) a zajímavý program lze objevit i v těsné blízkosti. To vše, když je hezky. Když začne pršet nebo mrzne, je to s programem horší, jako máma s kočárkem a většinou minimálně jednou další kamarádkou s ratolestí, jsem z Holešovic v tomto smyslu zklamaná, poblíž jsou spíše zakouřené a baby unfriendly restaurace, mezi kterými zajímavou výjimku představuje kavárna Národní galerie s dětským koutkem. Dávám dvoječku, ale jen kvůli tomu, že jsem občas s děštěm v zády běžela z parku a neměla se kde schovat a kde nakrmit Barču:)