Mama-live

Je pátek 23. listopadu. Moc jsem toho nenaspala, celou noc jsem přemýšlela, co bude, až se vzbudím – to dává smysl, co? Strach z neznámého v kombinaci s šíleným těšením. 5.00 – vzdávám to s pokusy o spánek, napočítala jsem už až moc ovcí. Vstávám, dávám sprchu a maluju se. Ano, maluju se, protože chci …

pokračování článku

Včera mi bylo 37 a mám chuť si dát na další tři roky pár úkolů. Ať v těch 40 můžu říct, že jsem fakt něco dokázala, je za mnou vidět nějaký záslužný činy a můžu si už dát oraz 😀     Pamatujete si film Až si pro nás přijde? Excelovali v něm dva “staříci”, …

pokračování článku

Jsem si jistá, že děti si svoje rodiče vybírají. Musí být legrační, když je dítě opakem svých rodičů. Když si malá veselá kopa vybere za svůj nudný pár, a ti si u čaje pak špitají, čím si takovou taškařici zasloužili, zatímco jim mrně maže kliky pastou. Nebo když se pobožné ženě a fotbalovému trenérovi narodí …

pokračování článku

Dřív jsem hashtag #rodiceonly používala na Instagramu při označování našich dospěláckých výletů bez dětí, na které jsme se tři měsíce předem těšili a ze kterých jsme pak měsíc těžili. Být jen ve dvou bývala vzácnost, ale vždycky jsme si to uměli vychutnat.      Teď v létě jsme #rodiceonly byli dost často. Když není pravidelně …

pokračování článku

“Uf, tak jsem asi dočetl všechno zpětně, jak teď nepíšeš, tak jsem dohnal resty!” Když mi tohle nedávno napsal můj věrný čtenář Honza, muž stojící v pozadí blogu, muž kterému píšu, kdykoli zapomenu heslo… tak měl jako vždycky pravdu. Málo píšu. Celkově teď spoustu věcí dělám méně. Proč? Co je nového a na čem poslední …

pokračování článku

Barunka v pátek propašovala v batůžku ze školky dárek pro svoji mámu – vypadalo to tak, že já jsem šla do šatny a ona s Honzíkem čekala o patro níž, takže jsem do jejího batůžku pobalila všechno oblečení včetně dárečku, ale dělala jsem, že o ničem nevím 😀      Honzík taky ze školičky přinesl …

pokračování článku