Devět prázdninových týdnů uteklo jako voda a já bych normálně chytala trochu nerva a úzkost z toho, že už je tu zase září a začínají povinnosti spojené se školou... Letos se pokusím o jiný přístup, do karet mi hraje to, že jsem se rozhodla být na volné noze a mám tedy možnost nakládat se svým časem podle uvážení. Samozřejmě, že často pracuju do noci, nebo vstávám v pět, ale když potřebuju a chci být s dětmi, tak nemám výčitky a zařídím si to tak. (Pozn. autorky: Psáno na konci srpna, tedy se značně naivním a zkreslujícím pohledem, samozřejmě že to bude zase mazec...)

V rámci práce na mém imposter syndromu, kterým netrpím jen v práci, ale i doma, pokusila jsem se o jakýs takýs objektivní náhled na to, jak si tu tak žijeme... A došla jsem k tomu, že to docela se ctí dáváme. Co nám pomáhá a funguje? 5 pravidýlek, nepsaných, ale o to víc funkčních, která nám pomáhají zvládnout náročné dny.

1. JSME NA TO DVA

Aniž bychom o tom vedli velké diskuse, na vše jsme s Honzou dva, prostě tým. Každý přirozeně dělá, co je potřeba, co umí a na co má čas. Honza chystá svačiny a hlídá aplikaci na obědy, na mně jsou snídaně a chystání dětského oblečení. Teď jsem dětem objednala nové krabičky na svačinu od Mepal (platí na ně nyní sleva!!) a lahvičku od Ion8 Leak Proof, takže je to vlastně dárek pro Honzu :-D Dětem jsem vybrala v jejich oblíbených barvách (Barunce růžovou, Honzíkovi dinosauří :-D), jsou tak akorát velké, lehké, dobře se s nimi manipuluje. A pro Honzíka náš osvědčený typ lahvičky, která se dobře otvírá i zavírá, je dost velká, krásně se z ní pije a i když by ji hodil do aktovky, neteče.

Úkoly baví mě, stejně tak komunikace s paní učitelkou a spolu-maminkami :-D Kroužky vybíráme a řešíme společně a je-li třeba některé z dětí vozit, tak se vždy dohodneme podle času...

2. RÁNO NENÍ MOUDŘEJŠÍ VEČERA

Zrovna nedávno jsme s kamarádkami řešily, že není možné ráno cokoli řešit, vytvářet, maximum musí být hotové a připravené už večer. Nachystaná aktovka a zkontrolované úkoly, vybrané oblečení, napsaný lístek do družiny, věci na kroužek apod. Někdo má předchystanou i snídani a svačinu, to my zvládáme ráno.

3. NENÍ PROSTOR PRO EXPERIMENTY

Experimenty a hrdinství nebrat, protože to bere čas i energii. Takže hodně pečlivě promýšlíme časový harmonogram a naše možnosti. Už jsme vzdali vozit děti na kroužky po Praze, naštěstí máme vše u nás v rámci městské části, tudíž Barunka už všude chodí sama a dovést Honzíka nezabere moc času.

Stejně tak jsme brzy přešli ze svačinových hokusů pokusů, které lahodí oku a Instagramu, ale my to nestíháme a děti neocení, na klasiku: pečivo se šunkou/sýrem a ovoce, případně ovocná kapsička nebo tyčinka na odpoledne.

4. ZAPOJUJEME DĚTI

Sice bod 1 říká, že jsme na to dva, ale čím dál víc se snažíme, abychom na to byli čtyři, aby si děti své povinnosti hlídaly. Barunka je od druhé třídy velmi samostatná, chystá si sama tašku, nikdy nezapomene na úkol nebo přípravu na test. S Honzíkem to ladíme, ale snaží se, seč mu síly stačí :-D

5. PRAVIDELNÝ UPDATE

Nemáme žádný rodinný plánovač, sdílené kalendáře a aplikace, já jsem stará škola a mám prostě papírový diář. A pravidelně Honzovi hlásím všechny akce a nové aktivity. Jak moje, tak naše společné i čistě dětské. Plánujeme vše společně, zvažujeme vždy, aby těch single akcí nebylo moc v jednom týdnu, aby děti nebyly odpoledne samy apod.

A jestli mi něco velmi pomáhá, tak jsou to zmíněné spolu-maminky, jejichž děti se kamarádí s těmi našimi :-D Protože není nad pravidelný update u pohárku, který sice svoláme za účelem "třídní schůzky", ale ve finále řešíme Barbie :-D Rána bývají bolavá, ale my něco vydržíme :-D

Článek vznikl ve spolupráci s Notino.cz