Myslím, že z mých příspěvků a blogu celkově mě za chvilku dobře poznáte, ale i tak jsem si řekla, že bude slušné se představit a pár informací o sobě na úvod pustit:) Jsem Katka, je mi přes třicet, mám skoro dvouletou holčičku Barborku a jsem vdaná za bájo chlapa Honzu. Nepamatuji se na konkrétní den, kdy se zrodila myšlenka o vlastním mama blogu, ale hrozně dlouho jsem koketovala s nápadem napsat knížku, přispívat do časopisu, prostě psát. Když jsem začala uvažovat, jak využít volný čas, kterého mám na mateřské opravdu víc než dříve, bylo mi jasné, že se nepustím jen do jedné věci, ale bude nutné propojit víc mých vášní a koníčků a spojit to ideálně v jeden projekt. Vyšel mi z toho blog.   Miluji tutti frutti nehty, Colu Zero, sekanou a roštěnky od maminky a bramborovou kaši z Čestru, pilotky od Ray Ban a tenisky Crocs, velké kabely, šály, šátky a masivní náhrdelníky plné barev, fotky z naší svatby i z cizích svateb hezkých lidí, bílé (kecám, jakékoli) víno nejlépe v letním večeru na balkoně, severské detektivky od Jo Nesbo a Adler Olsen, sprchu po běhání, poštovné zdarma, komentáře pod fotkami nebo statusy, časopis Apetit a kuchařky plné krásného jídla, Daru a Símu, seriály od HBO, Friends, Sex and the City a The Big Bang Theory (a neoficiálně i Gossipku a PLL), plný diář a nabitý program (abych si pak mohla stěžovat, jak na to mateřské prostě nestíhám - no znáte to, uložíte dítě, frčíte na nehty, pak rychle další díl Suits, no kdy já půjdu spát???:). Nejvíc ale miluji mého muže, naši dceru a celou rodinu a kamarády. Nesnáším hádky a konflikty, rozinky a kokos, když mi prší na brýle, místa bez signálu a vybité baterie mobilu a foťáku, když mi ramenatý zpocenec obsadí stroj, na kterém jsem měla odcvičit poslední sérii nebo když začne pršet deset minut před tím, než mám vyběhnout, zpožděné vlaky, řidiče, co nepoužívají blinkr a neuznávají pravidlo zipu, lidi, co si hlasitě povídají v kině a utlačují mě na koncertě, když se z mých kamarádů měsíc před volbami stanou političtí odborníci a plní mi zeď trapnými oduševnělými debatami, zrcadla ve zkušebních kabinkách. No a taky když s jazykem až v nose vymalovávám kočku a Baru mi ji kriticky ohodnotí "autoooo".