MAMA OUTFIT, TROCHA MAMA POVÍDÁNÍ A TIP NA VÝLET
Jsme zpět z chalupářského prodlouženého týdne. Barunka se z chalupy a od babičky obrazně řečeno nehnula, rodiče sem tam zmizeli a zase přijeli. Jak můj táta, který Barušku často a rád pozoruje a dědečkovsky analyzuje, řekl "Je tam strašně spokojená, má výběh. A celou dobu byla hrozně hodná." Opravdu byla, bylo vidět, jak jí pobyt neustále na čerstvém vzduchu svědčí, jak je šťastná.
Když jsem mamce říkala, že bych na pár dní odjela do Prahy, abych pohnula s bazárkem, neměla s tím problém, snad prý i Baru nebude plakat po mamince. Nechápala jsem, o čem to mluví :-D Nikdy se to totiž nestalo, nikdy po nás neplakala :-D A říkám to s velkou pýchou. Vím, že naše skoro tříletá holčička po nás nepláče, když na kratší nebo delší dobu mizíme z jejího zorného pole.
Podařilo se nám vybudovat v ní pocit jistoty a důvěry, ví, že ji necháme jen s dobrými lidmi a vždy se vrátíme. Nekupujeme si ji dárky, má pak prostě radost, že jsme zpět. A nestalo se, že by po nás volala, fňukala, že by se jí stýskalo, že by se po nás ptala (a mluvím o odloučení na den/noc a delší).
Nebereme to jako samozřejmost, že bez nás zvládne být tři dny. Chválíme ji, poděkuji jí za to, že to krásně zvládla, a vždy se jí ptám, jak se měla, a poslouchám ji, když mi zážitky vypráví.
Nelhali jsme jí nikdy v tom, za jak dlouho budeme zpět a kam jdeme.
Nelámali jsme to přes koleno, poprvé přes noc byla Barunka sama u prarodičů v necelých dvou letech. V období po prvním roce se sem tam v menší či větší míře objevil u Barušky separační syndrom a my chtěli mít jistotu, že náš odjezd nebude provázen pláčem, to by mi rvalo srdce.
I když jsme i na víkend jezdili všude nacpaní až po střechu, opruz při balení a vybalování byl vykompenzován tím, že se Baru všude cítila jako doma. Měla sebou svoje nejoblíbenější hračky, knížky, tablet s pohádkami apod.
Snažíme se nestresovat ani Barunku (rozhodně jí nevnucuji myšlenku, že by jí mohlo být smutno apod.) a ani "hlídače", nepíšeme seznamy, co se smí a nesmí, nepřezkušuji. Snažím se dávat najevo, jak moc to nebereme jako samozřejmost a jsme rádi, když s Barunkou tráví čas. Líbí se mi, jak má každý ze čtyř prarodičů s Barunkou svoje hry, rituály. Barunku čekají prázdninky na Moravě, už teď se těším na to, jak nám bude vše nadšeně vyprávět.










