To jsem si tak obyčejným skrytým pozorováním na sociálních sítích (prachobyčejný špicling!) vydedukovala, že na konci roku se ve slušné společnosti rekapituluje a plánuje.

Když jsem se Honzy pár minut po silvestrovské půlnoci ptala, jaká má přání do roku 2018, odpověděl jednoduše - "Aby byl jako 2017." -  Bylo nám dobře. 

Náš rok příjemně plynul, měli jsme pohodu, vlastně se nedělo nic zásadního, ale tak my to máme nejradši :-D 

Je pro nás moc důležité, že máme zase s Honzou čas jen pro nás dva, že můžeme trochu cestovat, kulturně žít a dobře jíst a pít. Jsme rodiče, milující rodiče a rodiče, co s dětmi strašně rádi tráví čas a vymýšlí zajímavý program. Ale jsme taky partneři a máme si co říct, tak by byla škoda na to zapomínat. Ruku v ruce jsme prošli Krakov, Vídeň a Brno s Libercem a bylo nám skvěle.

Malé Osičky jsou parťáci, nejsou koule u nohy, která by nás omezovala, takže jsme toho spoustu zažili všichni společně. V zimě jsme lyžovali a dmuli se pýchou, jak je Barunka na svých krátkých lyžičkách šikovná a samozřejmá. V létě jsme si užívali první společné moře, kde Baru hopsala ve slané vodě a Honzík panoval na lehátku jako pravý spoko-pán :-D

Baru je chudší o dva zuby, čím dál lépe kreslí a je regulérně v pubertě ("Baru, učešeme vlasy, jo?" ... nečekaně odpoví "Tak jo..."..."Tak dones hřeben.".."Tak snad kouzelný slovíčko, mami." - to jen pro představu). Honzík nás baví svou roztomilou "řečí" (ahúúúúú havíííí - ahoj pejsku :-D), všemu se diví (aháááááá), jezdí na odrážedle, dělá kotrmelce a puzzle skládá jako profík. A oba piškoti mají za sebou neštovice (v parodické verzi o celkovém počtu 40 pupínků na dva pacienty).

Jako blogerka jsem byla jednou v Londýně a žít z toho budu ještě celý tento rok :-D A jako Katy jsem se z blodýnky stala bez velkého plánování měděnou zrzkou a nedovedu si už sama sebe v blond představit :-D

Jaké jsou moje a naše plány?

Konec roku = hubnutí, málokdo to tak nemá. Minimálně nám hlavou probleskne, že by neškodilo žít zdravěji - nejlépe ve chvíli, kdy štangli fuetu zapíjíme litránkem bílého. Mám napsaný jídelníček podle toho, co jsem naučila při seancích ve Světě zdraví, a už po pár dnech se cítím lépe. Takže mnohem více ovoce, zeleniny, bílkovin a tekutin, méně vína a sacharidů. A nemít hlad! A cvičit, zpevnit se. Cílem je dát dolů přebytečná kila, nejíst blbě, zbavit se neustále se vracejících zánětů močových cest a suché kůže ve vlasech.

V minulém roce jsem absolvovala několik kurzů a školení zaměřených na blogování (u Ejvi), Instagram a líbivé fotky (u Aki). Hodně jsem se naučila a mám v plánu učit se dál. Je to proto, že chci mít hezký Instagram, že mě blogování opravdu moc baví. Netoužím po šíleném nárůstu počtu followerů, protože pak by se tam určitě objevil nějaký chytrý hejter, co mě spasí pravdou do očí. A jestli něco špatně snáším, tak kritiku přímo do ksichtu, která si hraje na "konečně ti to někdo musí říct"....

Pomalu si v hlavě skládám ty svoje Ženy v síti. Nechci psát, dokud nebude myšlenka ucelená, protože toho času na psaní je tak málo, že plnit stránky bez rozmyslu nechci. Ale pořád se utvrzuji v tom, že chci psát a přivést na svět něco v pevných deskách s mým jménem.

Ale vím, že rok 2018 nebude stejný jako 2017... 

Jestli něco nemám ráda, tak je to nejistota. Nevědět, co bude... A tak je pro mě ožehavé téma Katy a práce. Děkuju za podporu, kterou od vás čtu, moc mi pomáhá, když napíšete, že vás to čeká taky a nebo to máte čerstvě za sebou a vede se vám dobře. Zvládly to všechny mámy přede mnou, zvládnu to taky. Vím jistě, že na prvním místě mám malé Osičky. Nebudu a nechci je vídat hodinu večer. Takže mi toho teď v hlavě šrotuje až až :-D 

Hodně se teď mluví a píše o hygge. Tak já říkám rovnou, hygge ne díky :-D Nejsem typ, co se chce choulit pod dekou, srkat kakao a poslouchat za oknem bouřku. Nejsem atmosférický typ, co se tetelí blahem, když u svitu svíčky jí dobré jídlo s milovanými. A pořád jsem přemýšlela, jak je to možné, že jsem šťastná a nejsem hygge. A pak mi to došlo... Jsem matka :-D Jsem prostě Katy, realistka, co nečeká a koná.

Schválně kolikrát za poslední rok jste pily, dámy, kakao, aniž byste nemusely těch hrnků dělat rovnou víc pro celou rodinu? Kolikrát jste byly pod dekou, aniž by to bylo pro rychlo-sexy-fotku na Instagram? U nás je deka pro případ zimy a nebo se z ní staví bunkr :-D 

Rozhodně nejím jen a pouze zdravě, mě ale nikdo nemusí uklidňovat, že dortík je v pohodě. Dortík je nejen v pohodě, často je to lék, prostředek k přežití dne s malými červy. 

Já se kroutím nečinností, když si představím, že jen koukám z okna a tetelím se. Já mám ráda mít co dělat, mít seznam úkolů a odškrtávat.

Pro mě je hygge, když děti usnou, my máme vychlazené víno a je online další díl Až po uši. Pro mě je hygge, když jdeme s kamarády na hrad Kašperk, větší děti se vedou za ruce, Honzík jede na bobech a mně se nechce čurat nebo nemám hlad :-D Pro mě je hygge, když si Baru s Honzíkem hrají v pokojíčku a já mezitím udělám krůtí s mrkví, které milujeme. A je pro mě hygge, když se s mými Úterními ženami sejdeme a bez jediné kapky alkoholu se tři hodiny smějeme jako puberťačky a máme si co říct. A samozřejmě mám ráda horkou kávu, dobrou knížku, ale nejsem u toho víla :-D

Nepotřebuju vypínat telefon, tlumit světlo, chumlat se do teplých látkovin a pít hot beverage. Já jsem šťastná, když jsme akční, když zažíváme.

Honza mi řekl, že kopat do hygge je blogersko-společenská sebevražda... Tak co vy na to? Kdo je tu hygge? :-D

Jo a miluju výročí. Čehokoli. Prvního rande, první společné kocoviny, prvního společného odříhnutí nebo tak, však víte :-D A my máme letos s Honzou deset let od našeho prvního tance, kterým to všechno začalo. Johnny a Baby v rytmu (I´ve had) The Time of My Life, jak příznačné. A to už chce minimálně hobla nebo malý ohňostroj :-D 

Malým Osičkám nic moc neplánuju, to tuším, že je ztráta času větší než se v ovčím rounu choulit s kakají u okna a zkoumat na něm fleky :-D Ony pro nás všechny něco ďábelského chystají, to vím jistě. Tuhle Honzík shodil tři panáčky v domečku pro panenky ze schodů a roztomile zvolal "hopááááá" (připomnělo mi to Jedna ruka netleská a začínám ho podezírat, že chystá nějaké úkladnosti proti rodičům milovaným).