Je pátek 23. listopadu. Moc jsem toho nenaspala, celou noc jsem přemýšlela, co bude, až se vzbudím - to dává smysl, co? Strach z neznámého v kombinaci s šíleným těšením.

5.00 - vzdávám to s pokusy o spánek, napočítala jsem už až moc ovcí. Vstávám, dávám sprchu a maluju se. Ano, maluju se, protože chci být hezká, až mě uvidí. Až mě poprvé uvidí. 

6.00 - vstává Honza. On spal v klidu celou noc a stejně zívá na celou pusu. Přitrouble se na sebe usmíváme, on snídá, já balím a předstírám, že přemýšlím. Přitom mám v hlavě vymeteno v kombinaci se všema myšlenkama světa. 

7.00 - zvoníme na zvonek a vítá nás paní v bílém. Já jdu dovnitř, Honza otvírá knížku a začítá se. Prý to nebude hned, tak aspoň využije čas efektivně :-D

Honza si čte a já mezitím absolvuji kolečko otázek a odpovědí - spousta lidí a spousta opakujících se otázek. Netuším správné odpovědi a je mi to jedno. Pojďme už na to!

9.00 - Honza může za mnou, já už si lehám na lůžko, Honza si mi sedá k hlavě a čte si. Chtěla jsem si povídat, ale potom co finguje mdloby, se urážím a radši si dáchnu :-D 

Několik hodin se neděje nic zajímavého, vrtím se, brní mi záda, hledám polohu, do zad dostávám včeličku, spím a odpočívám, vždyť jsem moc nespala. 

A pak se Honza přesouvá na druhou stranu k hlavě, drží mě za ruku a ta, která se při monitorech nechávala budit tleskáním, se dere na svět.

Je pátek 23. listopadu 2012 14.15 a nám se narodila Barborka. 

"Zastavte čas!" - to jsem řádně dramaticky a pateticky zadeklamovala před pár dny na rodinné oslavě a dost jsme se tomu nasmáli :-D

Nic nezastavujte, naše holčička má šest a žije naplno každý den. A my s ní. Jinak to nejde. Dojímám se nad gratulacemi a přáními od rodiny a kamarádů. Mají ji rádi. A já je chápu. Povedla se holka rohatá.

Jestli ji něco vystihuje, tak "citlivá". Pečuje o panenky, o děti z mladších tříd, o sebe :-D Od první chvíle milovala svého brášku bez výhrad a pomáhala mi, pomáhala nám. I po třech letech se o něj stará, hraje si s ním. A stejně tak se všemi mladšími dětmi v okolí. Mně to přijde samozřejmé, ona taková prostě je. A pak mi kamarádka řekne, že se jí moc líbilo, jak se chovala k její malé holčičce. A druhá mi řekne, že Barunku sice viděla jen jednou, ale mluvila o ní doma, protože se na té společné akci moc hezky chovala k jejímu malému synovi. Takže ano, nám umí naložit. Ale srdce má obrovské.

Je to naše umělkyně, kreslí snad i ve spánku a aktuálně ilustruje vlastní knihu :-D O vlastní knize snila už moje teta, sním o ní já a jedno vím jistě... jestli o ní sní Baroušek, tak už by se měly začít nahřívat tiskárny, ona si za svými sny jde.

Někdy si musím znovu uvědomit, kolik jí je roků :-D Šla jsem "s košem", děti zůstaly doma - vrátím se a Baru mě vítá slovy "No ahoj, mami, zrovna jsme o tobě mluvili" :-D

Je chytrá. Je až moc chytrá. Žasnu nad tím, jak jí to pálí, jak jí to myslí v souvislostech, jak se ptá a ty věci si pamatuje, jak je lačná po poznání světa. My jsme s ní pořád, takže její myšlenkové toky stíháme. Ale když přijede třeba na Moravu a začne bez oslích a jiných můstků vyprávět o humrech, kteří po sobě při soubojích čurají (true story!), o motorkářce, která je hluchá a přesto všem ukázala, že to i tak může vyhrávat závody, tak bývají její posluchači lehce šokovaní:-D 

Není velkým překvapením, že se strašně těší do školy. Věřím, že ji to bude bavit, protože je jako já a jako její táta :-D Chodila jsem do školy asi měsíc. Nejraději bych ve škole i spala. Mamka se znala s mojí třídní učitelkou. A já si doma začala po pár dnech stěžovat a fňukat, že mě souška učitelka nevyvolává, že chci chodit k tabuli a ona moji kmitající paži ignoruje. Mamce to nedalo a ptala se, proč zrovna mě souška Hujerová přehlíží :-D Odpověď, že k tabuli nebere nikoho, protože jsou děti ještě vykulené a potřebují čas, ji pobavila. Holt šplhoun Katuška byla nachystaná a chtěla se předvádět :-D

Za vánoční foto našeho rohatého andílka děkujeme Lucii Sasínkové a za vánoční outfit F&F.

Co jí tedy moc vlastní není, je pečlivost a preciznost. My jsme holky malinko flink :-D Ale s babičkou trochu trénovala na pečení perníčků. Než jsme ji pustili k máslu, mouce a vanilkovým esencím, zkusila to s modelínou. Několik sad dostala k narozeninám - my modelínu Play Doh milujeme a tyhle "peču, vařím, cookies tvořím" jsou naše asi nejoblíbenější. Schválně jestli poznáte, které výtvory jsme my dvě dělaly spolu a které tvořila s babičkou :-D 

Soutěž pro vás!

Máme pro jednoho z vás krásnou sadu od Play Doh Kitchen Creation, Rotační mixér. Věnovala jej pro vás redakce Žena-in.cz a my děkujeme! Díky novému rotačnímu mixéru Play-Doh se z vašeho dítěte stane ten nejlepší pekař v širokém okolí! Mixér pomůže malým šéfkuchařům vytvořit ty nejbarevnější sladkosti, bláznivé košíčky a lákavé sušenky. Hodí se pro děti, které jsou starší 3 let.

Robot je boží, to vám řeknu rovnou. My ho už nějakou dobu máme taky a člověk se fakt cítí jako chef. To je zase modelínování o úroveň výš.

A až se vy pustíte do pečení vánočního cukroví, tak můžete bez obav přizvat i malé kuchařinky a kuchaře, aniž byste museli pak kuchyň čistit výbušninou :-D Užijete si to vy s těstem a děti s modelínou.

Jak hrát?

Když budou ty Vánoce, napište mi do komentáře, jaké cukroví s dětmi budete péct.

Komentovat můžete tady pod článkem i pod FB postem. FB postu dejte lajk.

Můžete určitě sdílet nebo označovat, budu ráda. A mít nás rádi (jakože lajk stránce :-D).

Soutěž potrvá do čtvrtka 29. listopadu do 20.00 a pak vyhlásíme jednoho výherce.