Mama-live
MÁM -10 KG. MÁ TO PLUSY, ALE I MÍNUSY

Nevím, co se mi na přelomu letošního února a března přepnulo v hlavě, ale stalo se něco, co už dlouho ne. Začala jsem hubnout, nedělo se to jen od pondělí do úterý a vytrvala jsem.

Je to tedy cca 6 měsíců, co jsem v redukčním režimu a můžu hrdě prohlásit, že mám dole 10 kilo, zhubla jsem dvě konfekční velikosti a sama to na sobě vidím. Přiznávám, že mi komplimenty okolí opravdu lichotí a učím se neodpovídat ve stylu: "Ale sim tě, pár deka možná dole je, ale to se dvakrát nadechnu a je to zpět...!"

Katy v roce 2020, velikost 40

Při výběru outfitu k tomuto článku jsem zavzpomínala na období dva roky zpátky. Moje nynější kolegyně z redakce Pája mě tehdy oslovila, zda bych jakožto blogerka nenafotila svůj styl jako inspiraci na Proženy.cz. A co je víc moje než pohodlné džíny, triko/halenka a sako. V diskusi pod článkem mi tehdy velikost 44 nikdo nevěřil :-D Dnes mám velikost 40, v redakci Proženy.cz (klik na prolink, najdete tam moje články) už víc než rok pracuji, ale styl se mi nezměnil :-D

Nutno ale říct, že na sobě pozoruju jak změny pozitivní , tak i pár věcí, ze kterých úplně radost nemám... O co jde? :-D Co se změnilo, jak jsem se změnila já? :-D

Pozitivní důsledky hubnutí

  1. Přemýšlím nad jídlem: Teoretických znalostí o tom, co a kdy jíst, jsem měla a mám miliardu... V současné době si ale myslím, že jím nejlíp za celý život: opravdu hodně zeleniny, pravidelný přísun ovoce, občas zařadím i luštěniny a pracuji na tom, abych měla dost bílkovin. Moje poradkyně v Naturhouse mi řekla, že mám velkou výhodu, že nezadržuji vodu. Té jsem na začátku hubnutí měla 4 kila navíc, nyní jsem dlouhodobě na nule. S čím jsem nikdy problém neměla, je pitný režim. Teď si do vody ráda házím rozpustné céčko a hořčík.
  2. Snažím se cvičit: V karanténě jsem se pustila do domácího cvičení a posléze přidala i běh, téměř denně jsem měla pohyb. Objevila jsem fajn cvičící videa, občas si to zpestřím outdoor tréninkem u mojí milé kamarádky Markéty nebo během.
  3. Nejedu v režimu "tak zas od pondělí": Jsem chronická dietářka a už jsem v životě od pondělí nebo od prvního začala minimálně stokrát. Pak jsem polevila, zhřešila a měla pocit, že už je to marné a nemá smysl pokračovat. V současné chvíli se hlídám, pracuji na sobě a dodržuji pravidla. Ale jsou dny, kdy to není úplně vše v cajku, dám si víno, máme oslavu, mám chuť na sladké apod. Nadšená z toho nejsem, ale nevracím se k starým praktikám...
  4. Vyšší sebevědomí: Obrovský benefit. Přiznávám bez mučení, že tlustá spokojená nejsem. Nejsem veselá tlustoprdka, která se řehotá nad šlehačkovým dortem, a za pupek se popadá, když málem při doběhnutí autobusu vypustí duši. Rozhodně jsem svá kila navíc hrdě nenosila, ale naučila jsem se je maskovat. Útěchou mi budiž, že mi mou velikost 44 nikdo nevěřil, do obecné představy o nositelkách této (gigantické????) velikosti jsem nezapadala.
  5. Lepší zdravotní stav, kondice: Věřím, že jsem svému tělu prospěla. Kromě toho, že jsem se zpevnila a zbavila se celulitidy, moje kondice je lepší, záda nebolí a o bolestech hlavy nevím.

Negativní důsledky hubnutí

  1. Když hřeším, tak s výčitkami: Musím se smířit s tím, že chci-li si váhu udržet nebo dát ještě pár kilo dolů, bude to boj na celý život. Nemám v sobě štíhlost, nemám pověstný rychlý metabolismus. Já musím jídlo hlídat a pohyb si ordinovat. Jakékoli vybočení ze správné cesty si otluču o hlavu, nemlsám bez výčitek. A stal se ze mě otravný typ, co prudí v restauraci, že je to tam samý sacharid... Doma si dělám jídlo zvlášť a jen se najde parťák na toto téma, hned hubnutí řeším. Jsem přesně ta můra, co mi vždycky pila krev :-D
  2. Neustále se prohlížím, je ze mě narcis: Jdu kolem zrcadla a hned se kouknu. Oblékání mi trvá dvojnásobek času, protože se vzhlížím. Nemůžu si zvyknout, že nemám na břiše mega špeky, že mi zmizela madla lásky a že nemusím při focení kroutit nohy jak zhulený jogín, aby ztratily svůj reálný tvar kužele...
  3. Kriticky se dívám na silné lidi - proč to nezkusí jako já? Za tohle se stydím. Když ale vidím obézní lidi s košem plným Coca Coly a mražené pizzy, tak mi hlavou jede: "Budeš přísahat, že to máš v genech, co?" Věřte mi, já moc dobře vím, že přibrat za dva dny pět kilo je nosoprstovka a deset kilo dávám dolů půl roku. Vím, jak je demotivující, když se snažíte a váha stagnuje. Vím i to, že hubnout je drahé, protože talíř těstovin vyjde levněji než kopec zeleniny s masem. Ale zrovna voda z vodovodu je "zadarmo" na rozdíl od Coly. A taky jsem zjistila, že výživáři mají pravdu, že díky vyváženému stravování nemáte takové chutě. První měsíc, kdy jsem opravdu téměř bez výjimky dodržovala jídelníček, jsem neměla vůbec tendence večer se dojídat apod.
  4. Najednou mám pocit, že jsem modelka a nosila bych i crop top - Nejsem odhalující se typ, téměř nenosím výstřihy, krátké sukně apod. Ale letos v létě jsem po dlouhé době neschovávala i v největším parnu ruce v džínové bundě a jednou jsem vytáhla šaty nad kolena. Kam to může jít dál? :-D