Ale kdeže, naopak! Honzíkovi je dnes 13 měsíců - jestli budu pravidelně mapovat Honzíkovy pokroky a naše radosti a starosti, to ještš nevím. Ale dnes si to dejte :-D

Mimipán je tedy oficiální batole a já ten roční přelom vnímám jako opravdový mezník, dějou se věci. Přijde mi, že je to už takový kluk. Je hlídatelnější, reaguje, chápe, komunikuje, má jasný režim. Je to pohodový včelí medvídek. Umí se teda vzteknout tak supervážně, že se válím smíchy - to je podkova ta pusa, lidi dobrý, to je utrpení - když mu třeba vezmete klíče od auta :-D

Popisovala jsem vám peripetie s odstavením a Honzíkovým odmítáním umělého mléka - takže v současné době je to tak, že ráno vstane, uvidí Barunčin zbytek mléka a skáče šipku. Stal se z něj mlékomil. Dá si ráno i večer pěknou dávku a já mám radost. 

Během prvního roku jsem si občas lehce postěžovala, že ten náš drahouš blbě jí. Rok se s rokem sešel a to dítě imrvére fixuje pohledem nějaký žrádlo. Včera málem vysál kamarádce její špagety z talíře očima (jasně, já mu objednám svíčkovou a on by si dal Itálii). Miluje ryby, jogurty, sýry, těstoviny...kašlu na to, to tu budeme do zítra. Prostě baští všechno, co mu nabídneme, a ještě sleduje, jestli naše talíře nemají odlišný obsah. 

Je pořád v pohybu, pochoduje kolem gauče, přepíná televizi, leze do myčky. Do prostoru se nepouští, ale opakuje se historie a můj táta tvrdí, že teď o víkendu dal dva kroky. Kdysi mezi ním a mamkou upadla Barča a oni to mají v diářích jako Barčiny první kroky (asi o dva měsíce dřív, než jsem to za chůzi uznala já). Nejvíc ale miluje, když jsme všichni na posteli a on se rochní, válí, koulí, mazlí s polštářem, různě si na nás lehá a tulí se :-D 

O spánku psát nebudu, abych to nezakřikla jako nedávno, když jsem se zmínila na instagramu a zákon schválnosti fungoval dokonale. Ale jsme spokojení :-D 

Chodíme plavat a nese to ovoce. Do roka byla Jeníkovi voda dost volná, neměl k ní nijak výrazný vztah - nebrečel, ale nevejskal. Dvě lekce pokračoval ve svém nevyhraněném přístupu, plnili jsme úkoly nebo se tulil. Když se řeklo "na záda", omotal se mi kolem krku, pevně se chytil šňůrky od plavek a bylo. Hněte sukem, který klade 100 % odpor :-D Ale třetí lekce byla jiná, Honzík neustále laškovně cákal, snažil se vypít vodu z bazénu a docela dobrovolně si pod vodou proplachoval nozdry. Naštěstí máme super učitelku, která s ním pod tu vodu jde - já odolávám :-D

Jo a rostou mu teď zuby, co zuby, to jsou zubáky! Ty čtyřky to je brutál :-D Mimochodem, říkáte zubům jmény nebo čísly? Mně to přijde jako pojmování linek pražského metra - někde jede písmena, někdo podle barev. Já zuby označuji čísly, jména se mi pletou :-D Ale pár měsíců byl klid a teď jsem zkusmo hrábla do pusy a tam vám je novinek :-D 

Fotky Honzíka vznikly před pár dny v průhonické Dendrologické zahradě. Dokonalé světlo, dobře naladěný model (nenechte se zmást neutrálním výrazem, byl šťastnej!! :-D) a nový obleček od další slovenské firmy, kterou byste měli omrknout, Little people by special dress. Originální a kvalitní, no koukněte sami. Zatím jsem objednala kompletek tepláčků (já prostě miluju slovenský výraz "pudláče") s opicou a mikinky a k tomu omotávací šál a čepku do barvy. A pokukuji ještě po megamikinkách, ale počkám, až bude Jeník chodit. 

Nejdřív bylo "special dress for kids", půjčovna slavnostních šatů pro děti. A brzy přišel nápad rozšířit nabídku o každodenní pohodlné oblečení a vzniklo LITTLE PEOPLE by special dress. "LP" umí! A pozor, mají oblečky jak pro děti, tak pro dospělé, to chceš!!