Nedávno jsem narazila na fotky s tabulí, kterou už máme doma víc než tři roky a kterou hojně využíváme k psaní nejrůznějších vzkazů a vyznání. Třeba vás to bude inspirovat:) Když jsme koupili na naši svatbu tabuli v IKEA, zdaleka jsme netušili, jak dlouho a věrně nám nakonec bude sloužit. Plán byl takový, že přes den zabaví děti a k večeru by se mohla změnit v tzv. Kniha hostů a dospělí by se jejím prostřednictvím mohli vyjádřit a popřát nám něco pěkného do manželství, případně zhodnotit úroveň zábavy:) Nakonec děti pojaly tabuli spíše jako rautový stůl a pilně se věnovaly pojídání kříd. Ale dospělí hosté se vyřádili:)

V roce 2011 hodně frčelo focení se s kníry a dalšími blbinkami na špejli, tak jsme jich pár vyrobili, kdyby někdo měl touhu sdělit nám něco citlivější, s knírem to jde určitě snáz:)                  Tabuli jsme po svatbě uklidili do sklepa a tam trpělivě čekala, až přijde její čas. Další využití přišlo v době, kdy jsme čekali Barborku, tehdy jsme jí ještě říkali Čenda:) Vždy, když k nám přišel někdo z rodiny nebo z kamarádů na návštěvu, požádali jsme ho o vzkaz pro Barunku. Někdy jsme tím utnuli zábavu na celý večer, protože hosté zodpovědně promýšleli vzkazy, a zábava vázla:)       Ale v těhotenství jsme tabuli využili ještě jednou a to při těhotenském focení, kdy jsme na tabuli vypsali jména, mezi kterými jsme se rozhodovali. Barborka je na světě a jsou tu Vánoce a Silvestr a my prostřednictvím vzkazů na tabuli přejeme přátelům a rodině vše nej a krásné svátky. V té době ještě Baru nebyla velký smíšek:) Říká se, že si žena často vybírá životního partnera podle svého otce. Já to vzala od podlahy a můj muž slaví narozeniny ve stejný den jako můj táta:) A tak jsme jim s Barunkou popřály a jinak než na tabuli?! A zatím poslední využití našla tabule na rodinné garden party v létě 2013, kdy byla Barborka oficiálně celou velkou rodinou přivítána mezi lučické ženy (v Lučicích se narodila moje prababička z mamčiny strany a je tu taková menší tradice, že kam se podíváte, tam se rodí holky:). Opět jsme připravili knírky, pusinky, kloboučky a rodinka se vyřádila:) Tabule nyní opět čeká na příležitost, ale už jsem ji nabídla k focení těhotné kamarádce. Přece ji nenecháme schovanou ve sklepě:) Máte také svoje "médium" prostřednictvím kterého píšete vzkazy, využíváte je na tradiční focení apod.?