Psáno v sobotu večer a pokračování v neděli:) Je druhá zářijová sobota a tu mám již několik let spojenou se dny Marianne. Miluji slevy, mám totiž pocit, že díky nim šetřím, ať nakupuji v jakémkoli množství. Manžel mi zcela nelogicky tvrdí, že díky nim utrácím o dost více (ale ten má co říkat, jeho nákupy v Bille jsou skákání od jedné akce ke druhé a když je ve slevě tuňák, sušená rajčata nebo toaletní papír, jde klidně dvakrát, aby udělal zásoby:) Včera jsme se vrátili z dovolené v Itálii, kde jsem samozřejmě okoukla i místní obchody, a asi nebudu jako Agáta Hanychová, která tvrdí, že "nenávidí" nákupy v Čechách a proto jednou za rok zajede do Itálie a prostě se zásobí na celý rok (tyhle řeči miluji:). Italská móda je vtipná, zajímavá, neotřelá, má šmrnc, vybrala bych si. Ale ony jsou Italky drobci (s velkými zadnicemi:) a jejich XL džíny jsem nepřetáhla přes boky a po chvíli mě to kabinkové trapčení přestalo bavit, koupila jsem si kulicha, zmrzlinu a arrivederci! Nejeli jsme přímo do Prahy, ale opět přes moravské prarodiče. A abychom ukuckanou Barču netahali do obchoďáku, rozhodla jsem se v sobotu dopoledne pro sólo výlet do vídeňského G3 Shopping Resort Gerasdorf, kde je náš oblíbený Primark. Když jsem jej navštívila poprvé v Londýně, moje první SMS byla pro ségru: "Brány pekla se otevřely! Kdy sem se mnou pojedeš zase??":) Je to obchod, který uznává i Honza - docela velký výběr a více než sympatické ceny. A kvalita? Asi jako v H&M, řekla bych. Něco se sepere, něco vytahá, něco vyjde z módy, některé věci už mám tři roky a pořád to jde. A blbé je, že se pak člověku nechce dávat často trojnásobek za podobnou věc v českém obchodě no:( Vídeňský Primark se od londýnského liší v tom, že fronta na kabinku se stojí deset minut a ne hodinu. Ale zase je obchod menší a asi má i menší výběr. Je dobré vědět, že do kabinky lze vzít maximálně 8 kousků a po celém obchodě je tak jedno zrcadlo - abyste byli nuceni si vše zkoušet - nejsou blbí:) V Londýně jsem se neváhala svléct do tílka a zkoušet trička a svetříky přímo na prodejně, zrcadlem mi byl Honza:) Jednou už jsem skoro v rohu vyzkoušela i džíny, já jeptiška stydlivá:) Ve Vídni jsem si dnes vystála frontu dvakrát a nevadilo mi to (kolem lajny ke kabinám mají doplňky a kabeličky, to je jako Kinder bueno nastražené na děti u pokladen:) Vzhledem ke zkušenostem už vím, že není radno brát vše, co se mi líbí, hned. Jejich nákupní tašky se velmi rychle pod tíhou pěti stejných  svetříků zařezávají do ramene a člověku se chce jít co nejrychleji zaplatit a pak na kafe. Ale to by znamenalo nechat se obchodem porazit:) Nene! Dnes jsem si v klidu prošla dámskou sekci, očima si pár věcí zamluvila (mezinárodně fungující úmluva!) a zamířila jsem do sekcí pro pány, děti a s doplňky, kde mě nečekalo zkoušení, jen jsem vybírala podle velikosti (až na boty pro mě, mám tři páry, jedny číslo 7, druhé 8 a třetí lodě jsou devítka:). Mám místní dětské oblečení ráda, je neokoukané, ale bacha na velikosti, je třeba brát o jednu či dvě větší! Honza má už pár měsíců košilovou práci, takže mu další dvě kupuji (já nežehlím, tak aby on nemusel tak často:) a vybírám pár mikin s tubusovým výstřihem (takový ten nakrabacený rolák, rozumíme si, že jo?:). Pro Barunku svetříky, zimní bundička, chlupatka vestička (ano, 12 eur pro trochu parády, která bude hezká na podzimní fotky a moc nezahřeje, ale kdybyste ji v ní viděli:). A pak mířím k náhrdelníkům, šátkům a botám - evidentně se z běhu stává fakt cool záležitost, napodobeniny air maxů všude, kam se podíváš:) Beru béžové kotníkové tenisky a doufám, že mi nezkrátí moje sloupkovité nožky a budu v nich vypadat mladistvě:) Na Daru to funguje:) Fronta na pokladnu je na chvilku, mám zaplaceno a odnáším první trofeje k autu. Pak oběd u meka a cestou zpátky zkouším různě štěstí, jestli někde neuvidím pěkné džíny (Primark je na kalhoty už roky dost slabý:( Já tomu asi nerozumím, ale prosím vás, vážně jsou skinny tak slušivé a nosivé, že už několik sezón není třeba ušít jiný tvar džín? Co chudáci hipíci? Kde mají sehnat zvony? A já svoje cigarety? Takže když jsem v s.Oliver objevila džíny se spadlým sedem, nezastavila mě ani cedulka s cenou 79.99 a nábožně jsem si je odnesla do kabiny a ...ony mi jsou, do pytle! Takže dilema:( Sice mám ráda nákupy v cizině, ale tak nějak nerada tu nakupuji dražší věci. Takže zjišťuji, jestli je tato značka v Marianne dnech. Je! Tak jo, počkám, a i když je mi jasné, že je neseženu v Praze, prostě jsem nemohla (odpusťte mi to, denimky nádherné:( Jo a já jsem to právě pochopila! Titulek článku z OnaDNES zní jasně: http://ona.idnes.cz/new-york-fashion-week-jaro-leto-2015-dl5-/modni-trendy.aspx?c=A140910_133755_modni-trendy_brv  Oni prostě dělají tak hnusné kalhoty, abychom kupovaly sukně:) V Primarku doplním barevnou škálu propínacích svetříků o šedou, béžovou a tmavě modrou, naberu tři mikiny s kapucou, halenky se zajímavými vzory a nádherně zelenou volnou košili. Zkouším si khaki parku a opět se ujišťuji, že to prostě není střih pro mě, vypadám jak sud:( No a zase podléhám a sama sobě lžu, že budu nosit víc sukně a kupuji si i bílou sukni, áčková navlněná, úplně vidím černé silonky a černé lodičky na klínku, doladit top a mám outfit na ladies night:) nebo na písek, se ví:) Do nákupní tašky mizí i perlový náhrdelník  - než začnu snít o těch pravých, musím zkusit, jestli jsem perlová:) Kabelka nakonec žádná, do psaníčka nenarvu ani peněženku, natož objektiv, a velké tašky sice v nabídce jsou, ale mají jen krátká ucha a já prostě potřebuju mít ruce volné a kabelu přes tělo. A co tipy na nákupy? Aniž bych tušila, jak moc mi to pomůže, tak jsem při balení na dovolenou prošla celý šatník, takže jsem nekupovala věci, které mám a na které jsem jen zapomněla. Nemívám nikdy v hlavě seznam, co potřebuji koupit. Upřímně málokdy něco opravdu potřebuji:) Takže nakupuji pocitově a ono se to k sobě tak nějak poskládá samo. Byla bych hodně dobrá stylistka:) Dnes jsem k vínovým balerínám doladila vínové náušnice a mám napůl hotovo:) Při takových větších nákupech naprosto vypouštím spodní prádlo, zejména podprsenky, ty si žádají svoji soukromou session a ve finále bych celé nákupy trávila tím, že bych si chodila pro větší/menší velikost. Ale Le Chaton budou brzo slevy a já si udělám radost!! Nemám se v oku, musím zkoušet, a když to neudělám, často lituji a doma si nadávám. Neodhadnu, jak co bude na mě vypadat a to ani u halenek a svetříků, takže žádné riskování:) Jo a je dobré nenakupovat v teniskách (tuhle chybu občas udělám a to věčné zouvání a následné zavazování tkaniček mě dere, nemluvě o vytlačeném kotníkovém náramku od ponožek, který mi usekne lýtko) a mít i oblečení, které jde dobře svléct a člověk nemusí vždy až do prádla - tílko a svetřík třeba. A co mě bude dlouho mrzet, že jsem tam nechala??? Nedělní cesta do Prahy pro mě trochu peklíčko, k rýmě se přidala brutál migréna (netrpím na ně moc, ale když už, tak si ji vyžeru až do dna:( Doma jsem hned zalehla a bylo za chvíli lépe a já nabrala sílu. A tak jsem se po uložení Barunky rozhodla, že zajedu zkusit štěstí do Letňan a tamního s.Oliver:) Prostě bych si to vyčítala. A?????? No mám džíny! Klasický cigaretový střih, žádné ultramoderní, ale je to lepší a navíc skvělá cena. Takže mexická vlna pro mě:) A ukázka dvou nových outfitů zde: