Stále lze hlasovat do Blogerky roku pro tento blog - dočtěte článek do konce a dozvíte se víc:) DĚKUJI! A teď už ke knihám... Když si knihomol najde knihomolku, může jejich potomek buď knížky naprosto vyignorovat nebo milovat. Naše Barča je díky bohu má ráda stejně jako my a my jí je kupujeme často a rádi:) Já sama dávám každému, kdo má čtení jen trochu rád, ke každé příležitosti jednu bichličku. Na dovolené s našima jsme mívali jeden kufr jen na literaturu a od našich lehátek se ozývalo buď šustění stránek, nebo hurónský smích, to když jsme si vzájemně předčítali nějakou vtipnici:) S Honzou to máme naprosto stejně a mně teď celkem chybí cesty do práce a z práce metrem, hodinka denně s knihou v ruce. Když dostanu úkol, plním jej. Když ho zadá autorita, za kterou jsem v první třídě rozhodně považovala „pančelku“ Hujerovou, tak tím spíš. Zadání bylo jasné „Přečtěte za prázdniny deset knížek“. Jela jsem jak fretka, Babička, Mikulášovy lapálie apod. V září jsem měla seznam jedenácti knih! A? Byla jsem jediná, no cococo:) Trochu šprtík!:) Ale prázdniny mi to nekazilo, naopak! Jako slečna z třetí třídy a dál jsem přelouskala komplet oddělení dívčích románů a za Boha považovala Stanislava Rudolfa. A pak? Přišlo Znamení Blíženců a já byla ztracená. Ano, troufnu si říct, že nikdo neumí dívčí zamilovaný román lépe než Lenka Lanczová. Ještě před dvěma roky jsem jeden dostala pod stromeček, trochu z recese, trochu z tradice...Každoročně jsem usínala na Boží hod ve čtyři ráno, protože jsem prostě potřebovala vědět, jestli ta obyčejná holka s jemnými slámovými vlasy a zajímavýma očima dostane srdce nejkrásnějšího kluka z Bakova, který má zelené oči, dokonalou postavu, hraje v kapele a je to místní děvkař:) a vzhledem k tomu, že autorka není vyznavačka nutných happy endů, často jsem usínala v slzách, já to s těma holkama prostě prožívala:) Musím říct, že na gymplu jsem ke čtení využívala letní pobyty u moře a jinak moc čtení nedala. Měla jsem krušnou pubertu a křeče štěstí nekontrolovatelně střídal pocit, že mě nikdo nechápe a nemá rád:) A na to fungovalo víno a špatná společnost:) Ale pár knížek mě zasáhlo. Kunderův Žert, Flaubertova Paní Bovaryová, Fowlesův Sběratel, Remarquovi Tři kamarádi a Myrerův Poslední kabriolet. A pak taky krásná a osudem zkoušená Scarlett:) Někdy v té době jsem si taky začala svůj vztah s Vieweghem, Zapisovatelé otcovský lásky můžu číst zas a znova. A když jsem měla tu čest strávit rok jako studentka tvůrčího psaní pod jeho vedením, tak na něj už nikdy nedám dopustit. I když jeho poslední romány moji knihovnu neplní, vždycky to bude pro mě pan Spisovatel. A knížky od Petra Šabacha, pan Vypravěč. U moře jsme celá ženská část rodiny prožívala příběhy sexy hrdinek románů od Sidney Sheldona, krásná zlodějka obrazů, sága diamantového klanu a žena, která měla zemřít pádem z útesu, ale potvora přežila a pak to stejně jako všechny ostatní chlapům krutě nandala:) Z dob vysokoškolských studií mi v hlavě a v srdci utkvěl obzvlášť Orwell a jeho 1984. Ale knížky nakonec své místo na výsluní získaly a už jej neztratily. Detektivky od Jeffrey Deavera mi představila Katka a jeho ústřední postava Lincoln Rhyme je moje platonická láska. Abych porozuměla manželově oblibě Johna Irvinga, přelouskala jsem Pravidla moštárny, ale nějak to na mě bylo moc... A když se na scéně objevili Nesbo, Larsson, Kepler, Olsen a jejich severští kumpáni, bylo jasno. A ano, v rámci nějakého pomatení smyslů jsem přelouskala i dva díly 50 shades...Třetí dám taky, jak říkám, mám ráda úkoly dokončené. Ale nechtějte po mně recenzi, jsou to knížky, které nepovažuji za literaturu:) Dokáži o nich půl hodiny vtipkovat, protože vnitřní bohyně, neustálá "připravenost" Any a džíny na bocích "tím jeho způsobem" pana Christiana prostě nejdou brát vážně. U žádné knížky jsem se ale tolik nenasmála, takže pokud máte splín...:) No a vy jste čekali, že půjde o článek, kde dostanete tipy na knížky pro děti? Pardooooon:) Teď už k Baru:) Od malinka si s ní prohlížíme, ukazujeme, vždycky si labužnicky lehne na mě nebo tatínka a čteme si:) Začínali jsme s látkovou knížkou z IKEA, která píská, šustí a jsou v ní "peříčka", která se rozplývají na jazyku a jejich pohlazení je jako samet. A pomalu jsme přešli na malá leporela se zvířátky, krátkými básničkami a říkadly. Nejdřív se zdálo, že Baru moc nevnímá obsah, ale vždy za pár měsíců dala najevo, že to celou dobu nasává. Sama si o čtení říká a to je radost. NAŠE NEJ: Kutálí se ze dvora – o kutálející se bramboře jsme se poprvé dozvěděli v kurzu plavání a než jsem zjistila, že existuje tahle bezva knížka, už jsme měli spoustu dalších s říkadly. Ale darovala jsem ji malému kamarádovi a měla prý úspěch. A básničku o bramboře potkáváme v každém kurzu cvičení, je to vděčný evergreen:) Děti moc baví spojení říkadel a cvičení. Velká kniha říkadel – Skvělá knížka s desítkami krátkých říkadel s moc hezkými a názornými ilustracemi. Nevýhoda knížky jsou papírové stránky, ale dá se uhlídat:) Polámal se mraveneček – Každý zná básničku o nešikovi z řádu mravenců, kterého nacpali cukrem, trochu ho ofoukli, on si dva dny užíval pozornost veškerého hmyzu a pak se vrátil do pracovního procesu. A bude ji znát i Baru, je to moc hezká knížka a když mravencovo uzdravené „hop“ pořádně prožijete, tak to bude velké divadlo:) Je to kniha leporelového typu, tvrdé stránky, takže ideální. Kuřátko a obilí – Další pro mě nepochopitelný úspěch – mně se nelíbí ani inlustrace, ani skutečnost, že si kvočna nasekala spoustu dětí a když je o jedno méně, ani si po něm nevzdechne…a jen díky bohu, že mezi obilím jsou samí dobráci, kteří kuřeti najdou cestu domů! Baru má stejně nejradši obřího kocoura na předposlední straně:) Ale básnička je to pěkná a zvířátka mají děti rády. Na statku – Bomba! Krásně ilustrovaná knížka představující všechna zvířata ze statku a všechny činnosti lidí zde žijících – Baru už teď ví, že „bububu tytyty“, tedy strašák do zelí, plaší ptáky a proto jí to v seriálu Prasátko Pepa vůbec nepřekvapilo:) Otvírací okénka skrývají spící línou kočku, pizzu z čerstvých rajčat a svetr z vlny místních ovcí. Knížka, kterou ještě dlouho budeme otvírat, doteď jsme řešili hlavně zvířátka a jejich zvukové projevy, ale další level budou zemědělské činnosti a produkty. Můj dům – Typově stejná knížka jako Na statku – úžasně ilustrovaná knížka s otvíracími okénky. Děti se učí, jak vypadá dům, jednotlivé pokoje a jejich vybavení. Rodina se dvěma dětmi, dvěma kočkami a psem – prostě typický model, kde máma uklízí, táta seká trávu nebo krájí chleba, děti tiše navlékají korále nebo berou koupel, a kočky nejdřív rozťapou po pokojích temperky a pak somrují u vany o trochu pěny do koupele:) Baru tuhle knížku miluje, okénka ji strašně baví, po chvíli už ví, kde se která zvířena schovává a myslím, že minimálně rok ještě budeme mít co číst a co si popisovat, protože zatím třeba nechápe funkci trezoru, nerozliší plyšovou kočku od živé a nechápe, proč je rodinný vozový park ve vitrínce pod názvem Tatínkova sbírka.   Jaro, Léto… - My máme zatím Léto. Já z knížky dostávám mžitky a trochu se mi chvějí ruce, je tam přelidníno a kdybych měla hledat tučňáka na čas, pohořím. Ale Baru v té změti najde i kočku zavřenou ve skříni, má tam svého oblíbeného pána, co mává, a pořád jí nejde do hlavy ten dárkově zabalený krokodýl. Rozhodně koupíme další roční období, ale až tak za půl roku. Knížka, která obsahuje desítky příběhů, lidé prochází stránkami a vzájemně se potkávají a v podstatě se tu dá najít kdokoli od kominíka, běžce, zmrzlinářku, kojící maminku i kouřícího malíře pokojů.        Malá leporela – 10 kusů – Moje první knihovnička a Zvířátka. Nečekaný úspěch. Malé knížečky, v knihovničce jsou tématem Auta, Spánek, Rozdíly, Počty…U Zvířátek se děti dozví, kdo žije v ZOO, na dvoře apod. Baví ji to už skoro rok a to jsme zatím "četli" hlavně zvířátka.   Nejkrásnější česká říkadla – my ty básničky milujeme, dřív jsme je četli my a Baru ukazovala, kde je jaké zvíře, teď už nás doplňuje a je to zase další level. Skvělá kniha s pevnými stránkami. Pár známých říkadel s moc hezkými ilustracemi, které děti chytnou. Nauč mě mluvit – knížku jsme dostali jsme a je boží. První část knihy jsou obrázky věcí z běžného života seřazené abecedně a nás dostalo, že Baru i věci, které normálně nepotkáváme a rozhodně jí je nepopisujeme a cíleně neučíme, tak okamžitě ukazuje. V druhé části jsou další krásně ilustrovaná říkadla typu „Naše kočka strakatá měla čtyři koťata…“ apod. Rozhodně doporučuji.      Říkejte si se mnou - Básničky Frantiska Hrubína ilustrované Jiřím Trnkou jsou dalším důkazem, že děti baví jiné věci než dospělé. Mně by to nezaujalo a Baru to miluje. Najde si na stránce 18 miniaturu psa a je schopná nechat si přečíst celou knížku, dokud k psovi nedojdeme:) Český špalíček - soubor nejznánamějších pohádek ve zkrácené a lehce upravené (méně morbidní) verzi, spolu s básničkami a hádankami. Je to těžká knížka a nemanipuluje se s ní snadno, ale do knihovny patří. A mě překvapilo, jak ty pohádky jsou prostě plné snědených lidí a rozpáraných břuchů:) A co plánujeme koupit dál? K narozeninám, svátku, Vánocům nebo jen tak? Moje první knížka... - z několika stran doporučeno. Pohádky mám ráda a neznám je dobře, tak se tahák hodí. A předměty z běžného života, to je vděčná inspirace na vytváření vlastních příběhů.    Otevři okénko - Barvy - Baru zatím svěřepě každou barvu označuje jako žlutou, tak zkusíme, jestli se chystá býtjednou z mála barvoslepých žen na světě nebo si z nás dělá srandu a barvy se naučit zvládne:)    Co k sobě patří - Zvířátka ze statku - Něco na způsob puzzle, spojování zadku a předku zvířat. Patří mezi základy poznat zadnici prasete, to se ví:) Jakožto milovníci Máša a medvěd a Prasátko Peppa musíme vyzkoušet i knižní podobu příběhu:      Vláčky a pak vláčky s dalšími dopravními prostředky - na vláčkovou narozeninovou oslavu dárek víc než příhodný.   Nový domek pro myšku - Výtvarník a autor dětských knížek Petr Horáček je český táta žijící v Anglii a jeho nádherně ilustrované knížky s pěknými příběhy musíme v knihovně mít.  Jiří Žáček to je prostě klasika.    Předem děkuji za Váš hlas v Blogerce roku 2014 - jsem nominována v kategorii Objev roku a budu moc ráda, pokud třeba doporučíte kamarádům a nebo dáte hlas, pokud jste ještě nedali:) Blogerka roku (do vyhledávání zadejte "mamalive" a pak se objeví moje titulní strana a dejte Hlasuj pro blog a následně vyplníte pár údajů a až vám přijde potvrzovací email, je hotovo:) DĚKUJI MOC MOJI MILÍ!