Miluji kuchařky, televizní pořady a blogy o jídle. Ale čím víc jich mám, čím víc jich sleduji nebo čtu, tím méně podle nich vařím. Já jsem čtenář a prohlížeč. A jsem líná, přiznávám. Takže si vybírám snadné recepty, které obsahují ingredience, co umím vyslovit a vím, kde je koupit. A ideálně, pokud je mají v obchodech u našeho domu, tedy v supermarketu, řeznictví a farmářském obchodě. Sice strašně ráda sleduji, jak Zdenda Pohlreich připravuje křepelku, ale já zítra upeču kuřecí čtvrtky.    Mám moc ráda food blog Markéty Pavleje, Kitchenette. Je krásný na pohled a sbíhají se mi sliny, když si v něm „listuji“. A co vždy obdivuji, je Markétina schopnost nahradit suroviny a vědět co a čím:-D Já jedu přesně dle receptu a bojím se uhnout i o gramy:-D Moc jsem si její kuchařku přála. Dostala jsem ji k svátku. A byla to poslední pomyslná „kapka“, která dokapala a já si řekla „OK, je na čase ty kuchařky otestovat! A ty jdeš první, protože jsi ještě teplá z tiskárny!:-D“ V sobotu ráno jsem ji statečně otevřela a jala se vybírat první recept. Jenže ouha. Recepty na Podzim: Foie gras a redukce k tomu, quinoa, lišky, jehněčí krk, portské, kaštany. Některých ingrediencí se trochu bojím, některé neznám a v sobotu dopoledne je určitě neseženu u nás na náměstí. Na Kitchenette je třeba se trochu lépe připravit:-D Nakonec jsem si zvolila hned první podzimní recept, Francouzský jablečný koláč. Jablek máme spoustu od moravské rodiny a ingredience jsem všechny znala, alkohol je tam taky, ale je to rum:-D Když jsem naposledy pekla apple pie (podle Foodlover) moc jsem sama sebe neoslnila, stejně si nejvíc pochutnám na štrůdlu (listové těsto koupím, nastrouhám nahrubo kupu jablek, trochu je odšťavím a smíchám s cukrem, vanilkovým cukrem a skořicí, zabalím a potřu vajíčkem, nejjednoduší a nejlepší). Ale řeklo se „vařit podle kuchařek“, tak konec řečí! Jsme zvyklá z food časopisů, že recepty mají ingredience seřazené tak, jak jsou pak uváděny v receptu. Trochu jsem se s tím pasovala, ale surovin není tolik, aby to byl problém. Veškeré množství jsem navýšila, protože mám větší koláčovou formu než Markéta (ona uvádí suroviny na průměr 24 cm, já mám 28 cm – ano měřila jsem si to:-D). A nemám třtinový cukr, tak jsem dala klasický krystal. Moje ingredience: 3 vejce, 180 g cukru krystal (v kuchařce třtinový cukr), 130 g hladké mouky, lžička prášku do pečiva, lžička soli, 3 lžíce rumu tuzemáku, velká lžice vanilkového cukru, 130 g másla a asi 5 jablek oloupaných a nakrájených na kostičky. Vajíčka se vyšlehají a promíchají s cukrem a vanilkovým cukrem do jemného krému. Přidáváme mouku, rozpuštěné máslo a rumík. Nakonec vše smícháme s jablky. Pečeme na cca 180 stupňů, u nás doma asi hodinku. Koláč mi byl sympatický už tím, že nepřetekl a šťáva z jablek nekapala do trouby. A sympatie přešla v lásku na první ochutnání, když jsme se do něj pustili. Nikdy jsem nejedla lepší, přísahám! Lahodný, lehký, slaďounký…kdybych byla doma sama, sežeru ho na posezení! Takhle tedy zbylo i na snídani, ale rozhodně ho budu péct zase. "Kitchenette Rok v kuchyni" není kuchařka, podle které bych vařila každý den. Jsem ještě málo ostřílená a zapálená do poctivého vaření. Ale prohlížet si ji budu ráda a vždy se ráda vrátím k receptu číslo 33. A pár receptů tam vyhlédnutých ještě mám. PS: A na základě Úvodu jsem i zjistila, proč se ošívám, když hledám recept pro nás. Já jsem masožravec a Markéta si je vědoma toho, že maso nemusí být každý den a proto je spousta jídel bezmasých. Což je dobře a tím se nechám ovlivnit. A už konečně najdu cestu k luštěninám! A zjistím, jak se čte „quinoa“, s „foie gras“ jsem to vzdala po pařížském fiasku, kdy jsem grááááákala na prodavačku v obchodě a ona naprosto netušila, kam mě kromě k šípku má poslat:-D Jaké další kuchařky jsou na mém seznamu? Určitě má milovaná Dita P., některá z Apetit edice a další.