První díl seriálu „Osičky před objektivem“ končil těhotenskými fotkami. Ty byly nafoceny téměř dva měsíce před porodem. Zdá se vám to možná brzy? Hanka Skácelová mi celou dobu připomínala, ať vystrčím bříško, jinak to nikdo nepochopí jako těhotenské:-D Ale nechtěla jsem čekat, až nakynu jak velryba, a stejně tak jsem se bála, co kdybych rodila dřív…a být bez těhotenských fotek??? Jsem blázen, že?:-D Ale chtěla jsem mít hezkou památku. Tím, že jsem celé těhotenství strávila na koníkovi, věděla jsem, že chci NEWBORN fotečky. Samozřejmě jsem předtím neměla tušení, že taková foto-disciplína existuje:-D Ale přišlo mi, že bych Barču děsně ochudila, a toužila jsem po nich. Hledala jsem fotografa v naší části Prahy, tušila jsem, že s miminečkem se mi nebude chtít jet daleko. A chtěla jsem vkusné fotky. Když jsem objevila Renátu Hruškovou Hexenpo, zajásala jsem. Fotí kousek od nás, newborn fotky má opravdu dokonalé. A na můj mail reagovala dobrou zprávou: „Nafotím vás, z porodnice mi dejte vědět, že je holčička na světě, domluvíme pak termín.“ Je třeba volat opravdu včas, zvlášť pokud máte zájem o vyhledávaného fotografa. Znala jsem pravidla – miminko nemá být po pětihodinovém spánku. Ideální je, když se na místě nakrmí, uspí a spí:-D Toť teorie! Focení připadlo na 9. den Barunčina života, nedělní odpoledne. Na toto focení jsem nic moc nechystala – snažila jsem se najít oblečení, které obleču:-D Neměli jsme ještě úplně zmáknuté kojení, což teď zpětně vidím jako největší problém – Barunku jsem na místě nakojila, ona na chvíli usnula, udělalo se pár společných fotek a fotky s tatínkem, Baru otevřela oči a hotovo… Já ale měla pocit, že přece nemůže mít hlad, vždyť pila před chvílí, holt jsem byla mámou devět dní. Renáta je ale profík! Věděla přesně, co má dělat, jaké grify používat, aby Barunku uspala, uměla s ní „manipulovat“, absolutně jsem jí důvěřovala. Když mi řekla, ať je u ní jen Honza, že ze mě cítí mléko a budí se, odstoupila jsem. Samozřejmostí je krásně vyhřátý ateliér, naprosto jasné je, že miminko "ztrestá" všechny kožešinky. Na každé Barčino krátké zadřímnutí nakonec připadl jeden Renátin „cvak“ …mám pocit, že cvakla tolikrát, kolik máme fotek. A každá je dokonalá, aspoň pro mě. Je ta nejlepší! Renáta má dispozici desítky čelenek, kožešinek, košíčků, pozadí, podlah. Je absolutně vybavená! A vlastní dokonalý foto-pudr – měla jsme chuť nechat si jej na obličeji napořád, tak dokonalou jsem po něm měla pleť:-D Po třech a půl hodinách, kdy Baru spala asi dvacet minut, jsem byla hladová, unavená, plná výčitek, co jsem to naší berušce udělala, a vyhýbala se Honzově pohledu. Ten nejdřív spolupracoval, pak zuřil (to poznám jen já) a pak se najednou bičnul a zvítězil v něm bojovník…já chtěla focení ukončit, měla jsem na krajíčku. On řekl, že ne, že ještě pět minutek, že nemám s Barunkou fotku já. Naladil mě, usmál se, dal najevo, že je v tom se mnou a dokončili jsme to. Ano, dojímám se! Díky tomu máme všechny fotky, které jsem si od newborn přála a já mu děkuji! Newborn fotky jsou krásná památka na malé miminečko. U druhého miminka bych ráda fotky z prvních dní také, ale zatím se přikláním k nafocení doma, k lifestylovému newborn focení v domácí pohodě (haha, dvě děti, prej pohoda:-D). Co vy a newborn? Jste zastánci, odpůrci nebo je vám to jedno? A raději ateliér nebo domácí prostředí? Když jsem při odjezdu z Renátina ateliéru pak pronesla „Další focení tak nejdřív za půl roku!“, tak mě manžel suše setřel: „Další??“:-D Ale ano, z Barunky se stala totální pohodářka, která foťák brala jako součást mámy a já se nebála v jejích SEDMI MĚSÍCÍCH a na naše druhé SVATEBNÍ VÝROČÍ znovu oslovit Hanku Skácelovou. Naplánovaly jsme spolu piknik, romantiku, krásu…Fotilo se v Ctěnicích, v nádherném parku s altánkem. Hanka si nás perfektně štelovala, její manžel Borek hlídal jejich Barunku a tu naši rozesmíval. Nakonec si do Manducy nandal vlastní dítě, naše naložil do kočárku a dopřál nám skoro hodinku, kdy jsme se fotili jen v páru. A Baru spala:-D Na toto focení už jsem se chystala:-D Opět jsem využila možnosti nechat se nalíčit a načesat od Hančiny vizážistky, pečlivě jsem vybírala outfity, abychom nakonec fakt čirou náhodou byli s manželem dokonale sladění:-D Měli jsme deku, víno, piknikový koš, hrozné víno, bagety, polštářky. Měli jsme balonky, na mém byl nápis „Dva roky šťastně vdaná“, na Honzově „Příště titul bude náš!“  a na Barunčině „Roste mi zub!“…prostě naše aktuální největší radosti a starosti:-D Hanka přivezla romantický závoj, květiny, košík. Bylo to krásné focení, do Ctěnic se rádi vracíme a fotíme se tam my, ale i jsem tam naposledy fotila kamarády ve svatebním, rok po svatbě. Je to opravdu krásné prostředí. Kde se vy fotíte rádi? Máte svá oblíbená místa? Další velké focení jsem plánovala "až" na Barunčin první rok, ale mezitím jsem vyzkoušela RYCHLO-MINI-FOCENÍ v pardubickém dětském koutku. Podzimní ladění, profi fotografky, ale totálně nenaladěná Barunka. Tušila jsem propadák. Baru ovšem vytasila profi tvář, 15 minut pózovala s dýněmi jako absolutní modelka a já pak nemohla vybrat pět fotek:-D  A když jsme na stejné místo pak za půl roku přišly na velikonoční focení, fotografka hlásila „Barunka, že? Pamatuji si ji, rozená modelka!:-D“ Máte zkušenost s rychlofocením? Na každé dítě 15 minut a hotovo? Spolupracující vaše děti?:-D Na focení K PRVNÍMU ROKU Barborky, které jsem zároveň chtěla pojmout jako VÁNOČNÍ, jsem oslovila opět Renátu. A měla jsem tentokrát hodně nápadů:-D Ona na všechny reagovala, komunikovala, s ničím mě neposlala k šípku, naopak! Nepřijeli jsme ve třech, ale ve čtyřech! Obří pes Monty jel s námi:-D a spolu s ním i několik outfitů, lodičky (ne však pro mě!), desítky našich vlastních čelenek, oblíbené hračky, fotky z newborn focení, girlanda od Veru Harnol k Vánocům. A Renáta se ptá: „Nebyli jste u mě na newborn focení?“ My: „Jojo, Baru moc nespala!“ a Renáta: „Málokdo mi takto ulpí v paměti!“:-D Tohle focení bylo jiné! Ale naprosto! Baru dvě hodiny pózovala, vystřídala outfity, zubila se, tleskala. V té době ještě nechodila, nestála, seděla spíš s oporou, takže po ateliéru nepoletovala, maximálně se ze sedu svalila na bok:-D Tohle focení byla absolutní satisfakce za newborn:-D A můj trhlý nápad, že chci Baru ala Carrie v lodičkách, s čelenkou a v šatičkách? Splněno:-D Co vy a focení k různým výročí? Dokud děti nejsou létající draci, je ateliér skvělý. Od roku už jsem ale volila na focení spíše venkovní prostředí, rozlet pro Barunku, přírodní kulisy. A nebo domácí prostředí, kde se cítí nejlépe. Když jsem viděla, co předvedla naše dvouletá slečna Lucince Sasínkové na Hlavním nádraží, nedovedu si představit, jak by dopadl ateliér:-D Takto vypadala naše profi focení v Barunčině prvním roce. Třetí díl mapující náš druhý rok s Barborkou bude následovat brzy:-D