Je první den roku 2015 a já vám chci popřát, aby to byl rok plný lásky, štěstí, úspěchů, radosti, zdraví a splněných přání!! Žádné přání není moc odvážné! A když mi i v roce 2015 zachováte přízeň, budu moc ráda! Ohlížíte se za rokem předešlým? Rekapitulujete? Dáváte si závazky a předsevzetí do roku nového? Já ano. Rok 2014? Jako dobrej borec! Zážitky, zásadní rozhodnutí i nové dovednosti! Tenhle rok nezapomenu. Byl to rok ve znamení inspirace, učení se novým věcem a poznávání zajímavých lidí. Musím říct, že 2014 byl jeden z mých nejlepších roků. Našla jsem sama sebe, vím, co chci, co mě baví, pořád hledám stabilitu a balanc, ale jsem obklopená lidmi, kteří mě v tom nenechají plácat. Učím se využívat každou minutu smysluplně a s tím souvisí i to, že bych ráda zefektivnila svůj čas na internetu (stává se vám, že prostě zkysnete na koníkovi, Instagramu, Facebooku nebo kdekoli jinde online, kam jste původně šli jen na minutku, nebo je to jen moje prokletí?). Budu pokračovat v to do listech, čtení knih nepovažovat za žrouta času a naučím se i odpočívat, ať už aktivně nebo pasivně. Co bych o roce 2014 řekla a kam mě posunul? A co chci dál rozvíjet? Druhým rokem jsem máma. Jsem máma šťastná, veselá, někdy přísná a ukřičená, většinou ale máma, která dělá kraviny větší než to dítě, nechá Baru objevovat svět a neplýtvá zákazy a planými výhrůžkami. Máma, která se snaží své dceři naslouchat a která se nechá ráda strhnout a dívá se na svět očima dvouleté holčičky. A jsem máma, která se snaží nebýt máma pořád, která se snaží být i manželka, partnerka, kamarádka, kolegyně a profík ve svém oboru. Často se těším, až bude čas koupání a ukládání do postele, ale stejně tak se mi stane, že se vzbudím dřív a lechtám Barču na nose, aby se vzbudila a už jsme byly spolu. A jsem máma, která má díky bohu vedle sebe skvělého tátu, parťáka v dobrém i zlém, který kraví se mnou a když křičím moc, tak mi přinese čokoládu a Barču zabaví. Jsem ráda, že se nám podařilo vyladit soužití velkých obrů a malého Baruňáčka, aby byli spokojení všichni. Nejsme s druhým obrem tolik jen my dva, jak bychom si někdy přáli, ale Baru je naštěstí kámoška a nám je společně dobře. Splnila jsem si svůj fanouškovský sen - jestli někoho obdivuji z "celebrit", je to Dara, to se o mně ví. Již několikrát jsem ji potkala a letos jsem konečně sebrala všechnu odvahu a drzost a požádala ji o společné foto. Ona s Lolou, já s Baru. Proč je to pro mě tak zásadní, že vám o tom píši? Obdivuji ji jako ženu, mámu, je to kráska, jak ten pojem vnímám já. Vlastně ji vůbec neberu jako zpěvačku. Je to baba, která umí (zdravě) žít, život prožívá a užívá, a to mě inspiruje. Jsem ráda, že je Baru i cestovatelka. Kromě výletů a dovolených v Čechách (na Lipno se určitě vrátíme!), jsme i vyjeli jsme s Baru do zahraničí, v zimě do rakouských hory s babi a dědou. Baru řádila na bobech, my na lyžích a bombardinu. Bylo to někdy dost vtipné, protože si Barouš začínal pěstovat separační úzkost, ale dali jsme to:-D A v září jsme Barunce představili moře. Baru se velké vody nebála, jen to ve finále odstonala. Její nemoce nedávám:-( A jestli si něco opravdu přeji, tak ji v roce 2015 uchránit od bacilů. A chci s Baru dál poznávat svět.     Kdyby mi někdo na začátku roku řekl, že mě budou lidé oslovovat s přáním nechat se ode mě vyfotit, vysmála bych se jim. A oni se už dokonce i vracejí. Absolvovala jsem večerní školu focení, foťák nedala téměř z ruky. Zájem o focení mě pokaždé překvapí, potěší a vyděsí:-D Rok 2015 vítám s novým strojem v ruce, který je prostě za odměnu, a zabořená do Photoshopu. Plán na 2015 je jasný - chci fotit fotky svých snů. A budu ráda, když mě vyděsíte žádostí o zvěčnění:-D V galerii Katy photo tady na blogu vidíte moje výsledky. Hrozně si užívám módu, našla jsem se. Užívám si i líčení, dvakrát jsem změnila účes, objevila jsem shellack a gellak na nehty, zkouším nové barvy rtěnek, nebojím se výrazných barev oblečení a ve velkém nakupuji doplňky a náhrdelníky. V tom bych ráda pokračovala a plán je, že musím zapracovat na basics šatníku a přidat univerzální kousky. Téměř každý nový rok začínám přáním konečně mít pevnou a štíhlou postavu. V roce 2014 jsem dala druhou šanci Jillian a opravdu ne, s tou nejdeme stejnou cestou. Snaha se cení, ale kolena si odrovnat nenechám. Dostala jsem vysněný TRX a cvičím doma. No a když přišel návrh na We run Prague, kývla jsem a motivace byla na světě. Takže jsem se vrátila k běhu a snažila se, abych si neutrhla ostudu. A neutrhla:-D Jeden z plánů na rok nový je vyšetřit si čas aspoň dvakrát týdně na cvičení doma nebo ve fitness. Miluju to a mrzí mě, že jsem to odsunula na vedlejší kolej. Co se týče nových dovedností, znalostí a sebezdokonalování, tak jsem na sebe moc pyšná, že se ze mě stala poměrně slušná řidička a dopravím nás s Barčou kamkoli, kde nebudu muset zaparkovat podélně na místě pro skútr. Umím udělat pravé domácí těstoviny, absolvovala jsem kurz italské kuchyně a jako dooooost dobrý (jen ty Panzani jsou tak trochu rychlejší na přípravu:-D). Navštívila jsem kurz zaměřený na psaní blogu, protože se z toho stala moje totální vášeň. A užila jsem si odpoledne se stylistickými špičkami, nasávala atmosféru školy stylu a nechala se inspirovat. A rok 2014 byl hodně o Mama LIVE. V první půlce roku jsem si psala do šuplíku, vymýšlela koncept a název, přemýšlela, jestli na to fakt mám, a tak si tak jako snila. Pak jsem se do toho obula, dala si datum a s Mama LIVE jsme se vydaly na cestu. O tom, jak se blogu vede, vy víte nejlépe. Vy jste mě dostali na 5.místo mezi novými blogy v Blogerce roku, vy mě motivujete, podporujete, díky vám mě Mama LIVE tak baví a myslím, že i v roce 2015 si to dost užijeme! Velká předsevzetí nemám, chci pokračovat ve své cestě, fotit a fotit, psát a psát, být máma, parťačka. I když mě čeká hodně práce, chci si najít čas sama pro sebe, víc se hýbat, dbát na to, co jíme. Těším se, co rok 2015 přinese, ale hodlám mu jít naproti a nebudu jen tiše sedět (kdo mě zná, ví, že potichu bych vydržela asi dvě minuty) a čekat, že mě sám udělá šťastnou - to zmáknu sama:-D A i vy buďte šťastní!!!!