Mimi-pán oslavil dva měsíce, má 5.5 kila (je kojený a já se musím smát, jakej je to jedlík :-D). A myslím, že je nám dobře. Dnes to bude o mně a hned příště o Honzíkovi. Co mně pomáhá, abych to s dvěma dětmi a jedním mužem hezky zvládala, a co "pomáhá" mimi-pánovi cítit se na světě a u nás dobře. Je pár věcí, které když si dopřeji, cítím se dobře a spokojená máma může dělat spokojené i ostatní členy rodiny. Nejsou to žádné objevy, na Nobelovku neaspiruji :-D Naopak jsou to maličkosti, ale právě tyhle drobnosti umí zázraky. Tyhle drobnosti by neměly naprosto šanci mít výraznější úspěch, kdybych měla málo spánku. Honzíkovi patří velký dík. Ano, jsem po celém dni unavená, ale kdo není, že? :-D
Ranní káva od mého muže a odpolední vanilkové presso - tyhle dvě kávy jsou můj rituál, ty tvoří pevné pilíře mého dne. Nejlepší kafe mi dělá Honza, je to "obyčejné" Nescafe Gold Crema s cukrem (po porodu se mi rozjela intolerance laktózy, takže je bez mléka) ve větším hrnku. Sednu si vedle Barunky, která si dává mlíčko u Sofie, popřejeme si hezké ráno, ona mi sdělí, že se vyspala "do kudrnata" - její účes po dobrém spánku je k zulíbání.
Ráno piju i velký hrnek čaje = 1 sáček fenyklového a 1 sáček laktačního (moje poradkyně a dobrá duše Jarka mi poradila, že i laktační čaje je dobré střídat, tak mám tyto tři druhy).
Ranní sprcha a lehký make-up - možná to zní banálně, ale to, že nejsem celé dopoledne v pyžamu a s ospalky v očích mi vlije energii do žil. Určitě si ráno nerýsuju oční linky a nedělám kouřové stíny, mně k lepšími pocitu pomáhá nanést CC krém, zapudrovat, nahodit barvu do obličeje pomocí tvářenky, lehce zvýraznit řasy a dát si pak na ven rtěnku, teď na podzim miluju výrazné odstíny a vůbec se jich nebojím (objevila jsem značku Catrice - stojí pár korun, ale právě proto jsem se nebála vzít si více odstínů - kdyby neseděl, nebudu plakat tolik).
Pár minut pro sebe - stačí deset minut ve vaně s pěnou, pět minut s kávou a svíčkou nebo i zaběhnout navečer sama do Billy (před dětmi jsme se dohadovali a nikomu se do obchodu nechtělo, teď se těším :-D). A přiznávám se, že si je nedopřávám úplně lehce, na tom chci zapracovat. Ano, vyčítám si chvíle nicnedělání, vždyť během těch pár minut by se dalo stihnout tolik věcí...Taky to tak máte, že co by vám dříve (rozuměj v nebejby období) zabralo hodiny, teď máte hotové během dvou minut? Já během volných 15 minut uklidím kuchyň, dám pračku, poskládám sušičku a umyju si hlavu :-D
Dobrý planning - psaní to do listů mě asi nikdy nepřestane bavit. Sepsat si vše, co chci v dohledné době stihnout zařídit, koupit, vyplnit, obstarat. Někdy si říkám, že si tam dám povinnou položku "odpočinek", protože jsem se přistihla, že mívám při nicnedělání výčitky... Ale hlavně! Je třeba, aby úkoly na ten daný den byly splnitelné, jinak se na konci dne cítím neschopná a líná (a to i přesto, že jsem to přežila se dvěma dětmi, uvařila oběd, večeři a oběd na další den, všichni jsme zdraví, čistě oblečení, napsala jsem článek, hrála si s Baru, četla si s ní, mazlila mimi-pána, povídala si s Honzou, viděla kus zpráv, odepsala na pět emailů a objednala tři vánoční dárky - jen prostě ty články jsem chtěla napsat dva. chtěla jsem nafotit další věci po Barunce, zavolat mamce a udělat si peeling...ale nejsem robot a můj den nafukovací není). Takže je třeba si klást splnitelné cíle! Ale nebát se psát si i drobnosti, já totiž zapomínám. Nemládnu, nespím tolik, kolik bych chtěla (jako v noci spím, ale ne v kuse tu moji osmičku:-D), a neustále odpovídám na něco zvědavé a hravé Barunce a myšlenku udržím často jen silou vůle :-D S planningem souvisí i logistika - mimi-pán už nespí pořád, začíná mít řád a já ho držím v hlavě. Když se řád nedrží, mimi-pán je nevrlý. A já v nervech. To nechceme. Lepší o tom trochu přemýšlet a miminkovské pocity brát vážně, než mít uplakané miminko a matku s tikem v oku :-D
Sobotní Stardance - přiznávám, že tento pořad miluji. Sledujeme pravidelně již několikátou sezónu a ta letošní je víc než vydařená. Fandím Jitce a Leošovi. Komu vy? A jednou to s námi sledovala i Barunka, okamžitě se nastrojila do šatiček a jen začal jive, trsali jsme :-D A ač jsem se bránila, docela mě chytil i Masterchef - na jídlo já jsem no a když hezky vypadá, tak tím spíš. Pobavila mě moje sestra - taky to sleduje a prý nikdy neviděla nikoho tak drsně mluvit o pečícím papíru :-D Prostřednímu porotci, fešákovi v kožené bundě, říkám Harvey (podle Harvey Spectra ze Suits) a ten mě vždy pobaví, když nasadí výraz "jestli jsi to nepodlil a nedal jsi tam smetanu, tak tě zabiju, předtím tě ale osmahnu a naplním fáší!":-D
CO VY? MÁTE SVÉ ZPŮSOBY, JAK SI UDRŽET ÚSMĚV NA TVÁŘI, I KDYŽ BYSTE NĚKDY RADŠI UTEKLY DO LESŮ?
A mám pro vás pár tipů na "produkty/věci", které mi vyhovovaly nebo stále vyhovují po porodu - něco jsem využila už u Barunky, něco jsem objevila teď a něco jsem dostala na otestování a byla jsem spokojená.
VisaCare od Philips - Přiznávám, kosmetiku šidím a nestíhám, tak DIY doma. Budu referovat, jak se mi daří pleť omladit.
Elektrický pilník na chodidla od Scholl - Ano, šidím i pedikúru, takže další pečující DIY :-D
Suchý šampón na blond vlasy Batiste - Mastné vlasy absolutně nesnáším a velmi se tomu snažím vyhnout, ale...znáte to, je fajn mít něco doma pro jistotu!
Bi-Oil - Mažu jím kůži na břiše, aby se rychleji zpevnila. A taky suché ruce.
Bepanthen - Jeden ze zachránců, když jsem měla bolestivé ragády.
Colostrum od Estianu - Jestli se něčemu chci vyhnout, tak nemoci. Je to hloupé a nepraktické! Takže pracuji na imunitě, se kterou si porod umí pěkně pohrát.