Přeji vám všem krásnou první neděli v roce 2016! Jak se máte?

Tohle volno bylo příjemně dlouhé a my si ho užili - jak je naším zvykem měnili jsme místa, potkávali lidi, hrálo se na piánko, prskalo do flétny, vařila se (nejen) legová káva, všude lítaly třpytky, přežírali jsme kachny. Já smutně koukala na cukroví a studovala možnosti bezlaktózového jídelníčku. A mám nový objektiv, další motivace na zlepšení sebe sama. 

Ale pojďme postupně. Jaké tedy byly Osičkovic Vánoce?

Pan DPD už mi skoro tyká, vozil mi balíčky celý prosinec (je to můj oblíbenec, sympaťák, když je možnost, vybírám jeho, ráno vždy zavolá a čas se mnou potvrzuje). Když mi 22. popřál pěkné Vánoce, netušil, že přijede ještě i den následující (ani já ne, čekala jsem balík nejdřív po novém roce). Vánoční atmoška ho strhla natolik, že mi do telefonu oznámil: "Buď budete v 11 doma nebo máte smůlu, já už chci jet domů, jsou Vánoce!" Cink cink, šťastné a veselé :-D

Máme vlastní tradice - Víte, kdy nejsilněji vnímám, že "mám rodinu"? Když zjistím, že máme tradice, když plánujeme něco pro naše děti. A my ty tradice začínáme mít, začínáme si vytvářet naši vánoční atmosféru. 

A nejradši mám ty tradice, které vzniknou nenásilně, neplánovaně a prostě proto, že je vám někdy někde a s někým moc fajn a chcete to opakovat. Loni jsme naprosto spontánně šli na Štědrý den do centra Prahy na vánoční trhy a na oběd s přáteli - znáte je, naše Veru a její kluci :-D Loni jsme řešili i můj nový foťák. Tento rok jsme si to zopakovali a já cestou na trhy "zaskočila" pro nový objektiv :-D Navštívili jsme tentokrát trhy na Václaváku, nechali se oblemcat oslem a poobědvali pak v Kavárně Muzeum - skvělá volba, děti si to tam užily, nikoho jsme nerušili a bylo víc než dobře.

Štědrý večer pak s dětmi nebyl úplně romantická idyla s koledami, mihotajícími se světýlky svíček a rozkošným švitořením a slovy díků u každého dárku. Honzík si brzy řekl o uložení (já tuhle jeho režimovost, co zdědil po Barunce, miluju, to se nechci rouhat!!) a Baru prostě rozbalovala a jela jak tryskomyš. Když dětičky usnuly, svalili jsme se na gauč s vínem a chvíli jen čučeli do blba :-D 

Ježíšek tu Barču prostě zná - Do božihodového rána se Baru vyklidnila a celé dopoledne si hrála postupně se všemi dárky (nemyslím, že jich dostala nesmyslně moc), žádný nevynechala a každému věnovala patřičnou pozornost. Bylo znát, že dárky Ježíšek trefil. Slečna tančila v Sofiiných šatech, až jsme měli třpytky všude, i Jeník pod plínkou :-D S radostí jsem přijala pozvání do kavárny u Lego Duplo, je vidět, že Baru není kavárenské prostředí cizí :-D A miluje oblékání, takže dřevěné panenky s několikerými magnetickými šaty ji také nadchly. Srovnávacích karet Batanimo od Djeco jsem se trochu bála - Baru je soutěživá a má to po tátovi. Ale tady je to spíš zvířátková přebíjená a i ti dva kohouti dokáží racionálně uznat, že medvěd je větší než veš :-D Baru miluje nalepovací sešity a ten s trochu jinými princezničkami nemá chybu! S gustem lepila dámičkám rypáky :-D A kočárek na panenky představuje velmi reálné nebezpečí pro Honzíka - ségra si ho stále měří pohledem, obávám se, že jednou vyveze na piknik k moři brášku :-D

Jak jsem vzala na milost trdelník - Máte nějaké jídlo, které vám jednou nechutnalo a od té doby nedostalo šanci? Já jsem v této kategorii měla trdelník. Vždycky jsem na trzích milovala tu jeho sladkou vůni a i se mi líbilo, jak křupavě vypadá. Tak jsem si ho před lety dopřála v jeho asi nejdražším pražském provedení - na Staromáku. Byl bez chuti, bez křupavého těsta, takové navoněné nic...zklamání!! Tento rok jsem mu dala šanci a pak ještě třikrát. Tak asi budu dávat druhé šance :-D 

Některé dárky jsou spíš pro nás - Snažím se to nedělat, ale určitě se to ne vždy povede. Něco se mi líbí tak moc, že to milované osobě koupím a nechci si připustit, že bych to chtěla spíš dostat já. Tento rok jsem v tom nevinně, ale Honza již třetí večer hraje na Barunčino piánko :-D A koupil jim oběma i flétničky. Barunka do té své s gustem a velmi zodpovědně fluše. Dost možná to dopadne jako s piánkem - Baru má na flétnu zatím malé ručky, tu spíš zajímá, jak vypadá flétna zevnitř...

Tento rok si nebudeme my velcí nic moc dávat... - Tak tohle předsevzetí úplně neklaplo. Já obdarovala muže třeba vizitkovníkem od BeWooden, stylovka, to vám řeknu. A dostala jsem krásné naušnice - už mám fakt pěkný set, ale prý můžu katalog od Allure vyhodit, nebudeme jej víc potřebovat (v době on-line katalogů je ten můj muž stejně trochu naiva, což? :-D).

Závěr roku bez laktózy a s parťáky - Zatím jsem si to diagnostikovala jako správný hypochondr sama s pomocí doktora Gugla, ale asi to tak bude. Učím se žít bez laktozy. A není to zlý! Takže na Silvestra jsme napekli banánové muffiny, koupila jsem goudu bez laktozy a spíš než na jídlo jsem se těšila na milované. O mojí Katce jsem vám už taky povídala, Silvestra jsme společně netrávily poprvé (mívaly jsme ovšem takový podivný zvyk jít do báru den předem a Silvestra trávit vzájemným léčením :-D). Tentokrát se tolik se nepilo, ale přišel Ježíšek a kolem nás poletovaly dvě Elsy :-D A máme náběh na další tradici - s  Katkou máme společné mnohé a není divu, že sdílíme i lásku k Palko Haberovi :-D A teď jsme od parťáků dostali lístky na červnový koncertík - společně jsme jej absolvovali i 4 roky zpátky ♥

Mějte krásný týden a Mama bude zcela jistě LIVE. 

Pac a pusu, Vaše Katy ♥