Co se narodil Honzík, dostávám (a nejen od vás) dotazy, které se dají shrnout jako  "Jak to zvládám(e)." Jedno dítě - to se prostě nějak ukočíruje, ale dvě? Ano, i já jsem měla pocit, že to bude masakr. Vždyť každé z dětí má jiný režim, zejména ten spánkový. Jedno si chce hrát, druhé potřebuje klid na spaní. Jedno se hlásí, že má hlad, druhé, že chce sukýnku a tančit. Ano, někdy je to náročné, ale masakr to ještě nebyl, to zas ne :-D

No a co nám hodně pomáhá? Režim a rituály. Některé vám v sérii článků trochu představím :-D

Tak nějak přirozeně jsme si s Honzou rozdělili hned od začátku úkoly (a děti :-D). Něco děláme společně (třeba víkendové procházky), něco každý zvlášť (já ukládám Honzíka, on Barunku). 

Už u Barunky jsme (docela striktně) dodržovali její režim. Nejpozději v pět jsme byli doma, aby se stihla večeře, koupání a aby holčička v sedm spala. Někdo nechápal - vždyť dítě se musí přizpůsobit, přece to můžeme posunout a nic se nestane. Stane se to, že je pak dítě přetažené, usne v autě a večer je uplakané, vstává s blbou náladou. A nám šlo o všeobecnou pohodu, její i náš klid. A máme to tak i dnes... 

Byla jsem nedávno na přednášce, kde lektorka rozdělila uspořádání a chování v rodinách do dvou skupin - v jedné skupině dbají na řád a režim, v druhé je jim dobře v chaosu. Obě uspořádání jsou v pořádku, pokud to rodině vyhovuje. Nám vyhovuje první model. 

Večer máme několik úkolů. Nakrmit Barunku, udělat jí mlíčko a pustit pohádku. Ideálně nakrmit oba dospělé. Vykoupat obě děti. Nakrmit Honzíka a uložit ho. Přečíst Barunce pohádku a uložit ji. Podívat se na nový díl seriálu (1.oddělení, Elementary, Luther, Haven, The Big Bang Theory apod.) a dát si skleničku vína a misku oliv.

A musím nás pochválit, protože poslední týdny máme večery klidné a pokojné - i díky tomu nejsou dvě děti masakr :-D 

Jak tedy probíhá Honzíkův večer? Stejně jako Barunka se koupe rád. Honzík spokojeně valí očka a žere si ruku (pokud se mu povede chytit ruku mou a narvat si ji do pusy, mlaskne radostí :-D). Trochu teď trpí na ekzém, takže ho koupeme v čisté vodě. Nijak ho nerácháme, na dlouhé koupačky s hračkami je ještě čas. Zatím mu stačí dětská vanička, ale nebude to trvat dlouho a bude si šoupat paty nebo pleš, takže přesídlí do velké vany.

Miluju, když ho zababušíme do osušky a jemu koukají jen očka. Všechny osušky máme s kapuckou, ty jsou nejlepší.

Pak namazat nožky Biodermou (v tomhle má druhé dítě výhodu - jeho starší sourozenec vše vyzkoušel a nemusíme testovat, jdeme na jistotu, Bioderma Atoderm PO Zinc pomohla už před třemi lety) - vzhledem k tomu, že se teď mnohem víc hlídám v jídle, tak vím, že mu ekzém nezpůsobuji já (Honza mě tenkrát nutil přestat jíst čokoládu, skoro jsem volala linku bezpečí).

Oblečeme do spacího overálku - objevila jsem teď značku TU a jsem nadšená (ano, nejraději mám overálky z Nextu, ale počkám, až nám přestane dítě růst o velikost přes noc :-D). Dáme do spacího pytle a mimi-pán jde večeřet. Ideálně u kojení usne, pokud ne, tak ho pohoupu, on mi usne v náručí a jde do postýlky. Dudáček chce jak kdy, není zatím závislák. 

Honzíkův večer končí v říši snů. A jdeme na Barunku...pokračování příště!