... marodění, "izolace", ale i dědy a ZOO.
Ano ano, důvod, proč jsem se teď na blogu trochu odmlčela, není ten, že bych si našla nové (lepší těžko!) čtenáře a kamarádila se s nimi jinde.
Ale prostě doma padáme jak hrušky. Prapodivná zima a nezimní teploty dělají dobře bacilům a Baru je blbé nakopat je do zadku a pozve je dál. A nikdy z toho není jen rýmička, ale vždy i kašel, který rve uši a totálně brnká na nervy (nejvíc ve 4 ráno :-D)
Náš plán byl dva týdny doma, vykurýrovat všechny Osičky, vynechat školku, dětské koutky a kolektivy. Ani jsem netušila, jak to bude náročné!
Pořád dokola musíme "povídat" o tom, jak:
... jsem jako malá dostala píchaneček a bolelo to! :-D
... mě jako malou kousl pes.
... jsme jednou málem přejeli veverku, co nešla po přechodu.
... (naprosto fiktivní) malá holčička zlobila a co se pak stalo.
... táta slyšel v dětství kunu.
... tátu chytl slepák a musel do nemocnice.
Sledujeme doktorku Plyšákovou a pak léčíme naše plyšové komando. Neustále jedeme všechny puzzle v dosahu. Stavíme z Lego Duplo kavárnu - protože po píchanečku se jde na dobrůtku za odměnu! Barunka má ráda hry "jako" nebo "na něco" - prostě ze života, má neuvěřitelný pozorovací talent, vedeme velmi reálné rozhovory.
A my i malujeme a ... já jsem v šoku, jak naše dítě, které je objektivně docela chytré, neumí naprosto kreslit. Ty vogo, tohle po mně zdědit neměla! To není, že vznikají matlaniny...to je něco šíleného :-D Ale to je na samostatný článek :-D
Vlastně to vypadá jako prima čas strávený s marodem, ale k tomu je tu mimi-pán, který je sice v době, kdy nespí, neuvěřitelně hodný a pohodový. Ale ten náš vašnosta trvá na uspávání (ale no jo, já vím, že jsem si ho takhle blbě naučila sama!!!) a proces uložení do postýlky není vůbec snadný, pozná hned, že se blíží konec pobytu v náruči :-D A když ho položím, on to akceptuje (=nevšimne si toho) a já se mohu vsáknout, tak do těch pěti sekund, než se odplazím neslyšně z ložnice a zavřu dveře, tak do těchto pěti sekund Barča vloží pořádný odkašlání :-D
Ale taky u nás byl děda, protože mu vnoučátka chyběla, to nám udělalo moc fajn sobotu.
A zahájili jsme ZOO sezónu - bylo poloprázdno, svítilo sluníčko, gepardi nám předvedli modelkovský catwalk několikrát za sebou a macho Richard si přišel Barunku prohlédnout na deset centimetrů.
Čeká nás bezva výlet s babi, abychom si naši středu užili. S Hankou pohneme v přestavbě dětského pokoje a celkově bych s ní chtěla ujasnit koncept našeho bytu. Mám velké plány s Markét Fit je Šik ohledně článků pro vás a mého šatníku. A studuji příkrmy, protože to uteklo jako voda, mimi-pán bude mít pět měsíců a my pomalu začneme. A proč to studuji, když už jsem jednou příkrmy zažila!! No protože si pamatuji pendrek - vím jen, že ideálně se začíná s mrkví :-D
Takže ještě chvíli nás budu dávat do kupy a pak to zase na blogu rozjedeme (nééééééé, neopakuje se historie a nejsem těhotná jako loni :-D).
Jak vy si užíváte leden, zimu, co jste zažili zajímavého, objevili a na co se těšíte?