Že já to sama sobě dělám, že já si nedám pokoj :-D Když mě Ženy sro oslovily, abych byla jednou z vystupujících na Dni, kdy najdu lásku, strašně mi to polichotilo (a to je vždycky začátek konce, Katy se culí a pýří). A vůbec mi nejdřív nedošlo, jaký je to závazek, jak je to velké sousto pro malou blogerku Katy. 

Čím já můžu inspirovat, jak můžu motivovat? Na Dni vystoupí nejrůznější osobnosti a budou povídat, vést workshopy a ... a vše se to bude točit okolo lásky. Jak ji najít, jak si ji udržet, o lásce k partnerovi, k dětem, ke zvířatům, k psaní... 

A já se obracím na vás, na vás, co mě čtete, co mě "znáte". Váhám, jak své povídání pojmout. 

Na akci vystoupím jako blogerka. A nazvala jsem svoje povídání Láska až za blog. Chci povídat o tom, že blogování musíte milovat a taky o tom, že musíte být milovaní, abyste mohli blogovat. 

Mamablogů je čím dál víc (však už máme i vlastní soutěž! :-D) a je to přirozené. Objevíte dvě čárky na testu a bum! Je třeba se stát mámou. Co se bude dít? Co mi nesmí chybět? Zvládnu to? Kde najdu inspiraci? Na sociálních sítích, na blozích... A pak "hepčík" a to mrně je tu!? Ono je tak strašně hezký a já to chci slyšet i od ostatních! Co mám dělat? No ale ono je sice hezký, což je hezký, ale taky furt bulí, co mám dělat? Blogy a sociální sítě - tady vám to pomačkaný miminko vždycky někdo pochválí a vždy se najdou dobré duše, které poradí a povzbudí.

Mámy sobě, jsme v tom spolu (a navenek v offline světě si můžete uchovat tvář cynika, kterou nějaké mimino nezměnilo :-D). A já taky takhle začínala. K tomu jsem občas s nadsázkou a snad i humorně glosovala život nás Osiček a ono to fungovalo. Tak jsem to hnala do patra. A založila Mama LIVE. 

Kdyby bylo na vás a byli  jste v sobotu (14.května na Floře) u toho...co by vás zajímalo slyšet od Katy Mama LIVE?

O tom, jaké je to být double máma, manželka, blogerka a kdovícoještě. Jak to miluju, naplňuje mě to a chce to taky trochu dost na tom makat, aby to byla radost? 

Mama LIVE píše máma, která se zařekla, že "Nevyměkne!", která se rozhodla, že si to užije, že to zvládne a nebude týden v pyžamu. A která si nechá i toho cynika v sobě :-D Máma, která se na mateřské našla, která si začala opravdu vážit sama sebe. A kterou neuvěřitelně vytáčí řeči o vykojenosti a zanedbanosti maminek. S jedním dítětem to bylo snadné, s dvěma to jde taky. Jak na to, aby mateřská byla dovolená, sice bez drinků a šplouchání vln, ale přesto čas, který si užíváme? Pár tipů mám :-D

 

Nebo mám mluvit o tom, jaké je to psát blog? Co to obnáší, aby se na web dostal článek, který najde své čtenáře. Jak žije mama blogerka?

Mama blogerka žije naprosto normálně, žádný celebrity style (i když jako bacha, v posledním roce jsem byla jednou já s Jeníkem a jednou Barunka na dvě vteřiny v Prásku!!!). K článku vedou různé cesty. Mám blok popsaný tématy, která chci zpracovat. Plánuji týdny dopředu podle toho, co nás čeká, co se bude dít v našem i okolním světě. Fotím, fotky upravuji. Navštěvuji zajímavé akce, místa, podniky. Pídím se po novinkách a pak je zkouším a testuji, abych si na ně udělala názor a mohla vám jej předat. Musím si udržet přehled, co je nového, co se děje v online světě, na sociálních sítích a na blozích.  A vše musí do sebe zapadat, musí mě to bavit a musím vše nahlížet i optikou mého čtenáře, mé cílové skupiny - vás. 

Něco jde dělat s dětmi, s rodinou, na něco potřebuju chvilku klidu. 

A reálně? Chci vyfotit outfit? Je třeba mít ho vymyšlený, vypraný a vyžehlený - nesmím v něm krmit Honzíka! Musí být hezké světlo, nesmí být moc slunečno nebo moc pozdě večer. Musím mít někoho, kdo mi to cvakne - většinou padne los na Honzu  a ten to přímo miluje! Děti by měly být aspoň pět minut v klidu - a natruc ne! Chci být na fotce sama - nene, Barča se bude fotit!!! Chci se fotit na hezkém místě s minimem lidí, protože se stydím - vytvořím rázem z křoví vzadu v lese nejfrekventovanější cestu! A pak se párkrát cvakne a já nemám na fotce špičky boty nebo je ostřeno na křoví. 

Blogovat se musí z lásky, jinak je to poznat, jinak to nemá sílu, hloubku. Já třeba vím, že když jsem smutná a unavená, nemůžu psát. Blog není můj zpovědník, já se z trápení nevypisuji. Bloguji, když jsem v pohodě a šťastná a spokojená, takže na tom denodenně pracuji :-D

Budu moc ráda za upřímný komentář - co by vás osobně víc zajímalo? Nebo co jiného byste ode mě chtěli slyšet? Čím mohu podle vás někoho inspirovat nebo motivovat - a nepište, že ničím, až tak upřímnou odpověď nemohu potřebovat - jsem už v programu a ten je v PDF, takže konečná final verze, Katy vystoupí a zpívat nebude!!! :-D

Rozhovor se mnou k akci Den, kdy najdu lásku, najdete TU.