Naprosto přesně vím, kdy se TO stalo. Sedím na chalupě v kuchyni u televize, hraje tam nějaká dětská hitparáda, je mi asi devět. A pak tam nakluše vlasatec v denimu a zpívá, že mi drží místo. A já se zamilovala. Palo Habera :-D Jsem fanouškovský typ, žrala jsem kdekoho a lepila plakáty po celém pokoji, ale s Palem to bylo jiné. Velmi rychle jsem zapomněla, že jsem se chtěla vdát za Horňáka! Navíc mi přišlo hrozně praktické, že ač jsem vyměnila idola za idola, tak mají stejné iniciály :-D

Měla jsem plakáty u postele, četla jeho životopis, měla tričko s fotkou, znala nazpaměť jeho písničky a když o pár let později hrál ve Fontáně pre Zuzanu 2, vezla jsem si na tábor kazetu se soundtrackem - nevadilo mi, že si to tam nemám kde pustit, chtěla jsem ji mít u sebe :-D Jo a Fontánu jsem jen v kině viděla třikrát! 

A pak mi mamka splnila sen a koupila na NĚJ dva lístky. Byla ochotná jít se mnou. A svět se spiknul! My ten den odjížděli na školní výlet :( Takže na Palka šla trsat mamka s tetou a já probrečela noci. Nakonec jsem ho naživo viděla a ne jednou, ale tohle mělo být naše poprvé :-D 

Teď už ho nemiluju tak intenzivně, respektuju jeho krásnou ženu a jsem velmi umírněná fanynka. Ale prostě ho mám pořád ráda. Před čtyřmi lety s Barunkou v břiše jsme na něj vyrazili i s Honzou, mojí Katkou a jejím mužem. Honza se tam málem popral - nějaká mánička mi pogovala kolem břicha... A včera jsme tam byli taky. Katka ví, že je to moje srdcovka, tak nám lístky dala k Vánocům. Děti se trochu rozvášnily, nechtěly usnout a my jeli pozdě, já bez večeře, nervní. Naši se tvářili statečně a samozřejmě to parádně zvládli. A my se s parťáky nedohledali, O2 arena byla narvaná :( Ale psaly jsme si s Katkou rozněžnělé zprávy :-D 

Bylo to skvělý. Neznám celou škálu TEAM hitů, ale hráli ty největší pecky, Palo nás bavil, házel fóry (asi si mě dovedete představit, chichotala jsem se jak puberťačka), je to šoumen. Představil nám Instagram a prej nás všechny označí na fotce :-D Záda a nohy mě bolí, jak kdybych šla túru, ale nemělo to chybu a bylo to potřeba. Asi zavedu pravidlo, že jednou za ... (ještě nevím období :-D) vyrazíme s Honzou jen my dva. A doma? Honzík se krátce před naším příchodem vzbudil a dal jasně najevo, že ho to táhne ke světlu :-D Počkal na nás a vítal nás radostným krákoráním.

Jsem vám to prostě chtěla napsat, ty dvě hodiny s mužem po boku a Palkem na pódiu mě nakoply energií tak na...no na pár hodin určitě! 

Máte nějakého "dětského" idola? Nenechte mě v tom, pochlubte se :-D