Všeobecně se o mně ví, že se hodně ježím, když slyším podobné pravdy a nevyžádané rady pro těhotné jako "počkej, až bude chodit, to se nezastavíš" nebo "musíš hodně spát, jen se narodí, už nikdy spát nebudeš" a moje oblíbená "užívej si, dokud můžeš". Jsou jich desítky a nechápu, kdo tyhle deptací nástroje vymyslel. Dobré duše mají zřejmě v úmyslu připravit těhuli a nezkušené matky na "nejhorší". Šlechetné!

Naštěstí v mém okolí není a nikdy nebylo moc lidí, kteří by chtěli, aby štířice Katuška sekla ocáskem a těmito laskominami mě v těhotenství a ani později nečastovali. 

A jen otěhotníte podruhé, přispěchají (prý) sudičky nanovo a hned s plnou nůší informací o tom, jaké peklo dvojnásobek dětí představuje. Já vím o genetice prd, ale dost na to, abych věděla, že "přejete si páreček?" je otázka za milion - jak přejete, jakože na to máme nějaký vliv? :-D

Ale to moudro v nadpisu poslední dobou mojí myslí proběhne. "Jedno dítě, žádné dítě!" O to víc, že v létě trávila Barunka hodně času s prarodiči a my tedy měli doma jen jedno dítě. A já měla času!!! Přes den až čtyři hodiny klidu, když mimi-pán spal a večer v sedm padla. Kamarádka se mě nedávno zeptala, jestli je to znát, že jsem jen s Jeníkem. Sakra hodně :-D

Stíhám psát, spát, jíst v klidu, odepisovat na maily, číst si. Byli jsme v kině (jako nenechali jsme mimino doma samotné, měl velmi dobré hlídání)! Toho "volna" si vážím a jsem během něj abnormálně výkonná, každá minuta využita na 200 %. 

A měla jsem mnohem víc času na samotného Honzíka, jeho rozvoj a vývoj vstříc zářivé budoucnosti. Zjistila jsem navíc, že jeho vrstevníci umí říct třeba slovo "kočka", ukázat traktor a když ne chodit, tak vylézt na gauč a slézt z něj bez rozražené lebky. Zakázala jsem mu to po nich kopírovat a opičit se a radši jsme spolu zapracovali na usínání - jde to i bez (u)houpání v náruči a navíc je mimi-pán odstaven. Mexickou vlnu, mamas!!!

Update: Honzík sice neřekne "kočka", ale když vidí psa, tak fakt hustě heká a já si myslím, že dělá "haf haf"! Takže útěr :-D

Ale jak mně se stýskalo po té naší ubreptané treperendě. Jedno dítě už je pro mě nuda a patříme holt všichni k sobě.

Na druhou stranu je ale mnohem snazší Jeníka zabavit, když jsme doma komplet. Stačí ho dát do místnosti s Barunkou :-D V tomhle je to s tím druhým dítětem mnohem snazší. A taky v tom, že už prostě "víte" a nemáte potřebu vyhrávat mateřské soutěže o nejlepší bobek a nejhezčí tvar dětské hlavy, nesnažíte se být dokonalá, stačí přežít den a nezapomenout koupit víno :-D Nejsem plná ambic, naopak žiju v nějaké zen zóně, kde se nikdo nikam nehoní :-D

Vůůůůbec nechci machrovat a dělat zkušenou double mámu. To totiž nejsem! Ale měla jsem prostě hrozně moc volnýho času, tak jsem vám chtěla napsat :-D

Další update: Už v článku o konci jedné éry a Barunčině nástupu do školky jsem naznačila, že toho "volna" zas tolik nebude, anžto Jenda prudí. Často v noci vyžaduje pozornost (jako on si tvrdě spí, pak fňuk, mrskne prdelkou, je v kleku, do minuty vestoje a jak týpek po deseti pivech se kýve a fňuká, protože by spal a neumí si sám zpátky lehnout :-D) a se spaním lehce prudí i přes den. Uspím, zdrhám, nachystám všechno k práci, abych rychle dopsala článek a trochu to doma zkulturnila... Lup! Dvacet minut spánku a pak ho zkouším uspat znovu a po půl hodině oči jak tenisáky a dítě je fresh. Takže tak!