Probouzím se, mžourám do šera, ten pokoj neznám, musím zaostřit... Sahám po telefonu, abych zjistila, kolik je a kdo si na mě v noci vzpomněl lajkem :-D První číslo na časomíře je 8, což se mi moc nezdá! Nezdá :-D Je 8.23, za těžkými závěsy jako ze zámku je v plném proudu krásná krakovská sobota, já mám telefon položený na historickém nočním stolku a nad hlavou místo našich svatebních fotek visí mega obraz od nějakýho starýho malíře, který vyobrazil spoustu starých lidí u jídla. A vedle mě je Honza, není ob jedno, nejsme odděleni spící rozkopnutou Barčou. Já se picnu! Mám chuť skákat po posteli! Co bude k snídani, co budeme dnes dělat?

No první jídlo dne zjistíme za chvíli, jen se dáme do pucu a sejdeme dvě patra do restaurace. A pak začnou hody. Uzený losos, talíř plný ovoce, míchaná vajíčka, šunčička... Já svoji ovesnou kaši doma miluju, ale tak nějak to nemá to kouzlo, navíc si ji musím chystat sama. Tady jediné, co musím, je hody naskládat na stůl :-D A pak to vyfotit :-D

..............................................

Ano, strávili jsme naprosto úžasný prodloužený víkend v polském Krakově. Jen já a můj muž. Jak bylo? Ani se neptejte :-D 

Když jsem k narozeninám dostala od Honzy plán na prodloužený víkend v Portu, skákala jsem nadšením a v duchu už balila a ochutnávala portské. Pak jsme to promýšleli, sledovali letenky a nakonec to prostě nedopadlo, nesedělo to, nerezonovalo...

Ale Honza jezdí pracovně do Krakova a pokaždé mi nadšeně volá, že tam prostě spolu musíme, že tohle město mi chce ukázat. No tak jo! 

Necelých šest hodin z Pardubic, kde jsme nechali děti. Jeli jsme Leo Expresem, dopřáli jsme si business třídu, když už jsme ušetřili za letenky, měli jsme totální pohodlí, drobné občerstvení a wi-fi :-D 

Hotel jsme rezervovali přes Booking, přímo v centru a s možností zrušit rezervaci snad ještě v den příjezdu. Lokace božská. Deset minut od autobusového nádraží, tři minuty na Rynk glowny, minutu na tramvaj. Jako takhle, Honza mi slíbil, že když mě bude bolet koleno nebo budeme večer daleko od hotelu, budeme jezdit taxíkem. Jsou přece stráááááášně levné. Nakonec jsme taxíkem jeli jednou a po zbytek doby Honza velebil aplikaci Jakdojade.pl a když bylo třeba našel vhodný tramvajový spoj. Protože jako taxíky levné jsou, ale tramvaje jsou ještě levnější přece :-D

Romantika ve dvou v cizině má několik výhod. Anonymita, jazyková bariéra - jste jakoby odhlučnění, věnujete se jeden druhému, protože ostatní vás nezajímají, nerozumíte jim. Nepotkali jsme téměř žádné Čechy. Přejet hranice znamená opravdu vypnout, nejste pořád online, nejste jednou nohou na cestě domů :-D

Přemýšleli jsme, jaký relax ve dvou je pro nás ideální a shodli se, že jsou to právě tyhle eurovíkendy. Hotel je komfort a hotelová snídaně základ perfektního dne. Já fakt hladová nefunguju a bylo to znát! Pěkně se oblečete, couráte se městem, povídáte si, sem tam dáte kávičku, nebo někam zaplujete a intelektuálně se občerstvíte. 

Naše tradiční hra na závěr každé dovolené, tedy "řekni tři věci, které byly nejvíc", měla tento výsledek: 

Honza:

1. Ty, tvoje přítomnost a společnost - to prosím řekl zcela bez nátlaku a na prvním místě. 

2. Kompaktní krásné město - je to tak, vše je po ruce, všude se dá dojít.

3. Všechno vyšlo a bylo bez chyby. Hotelem (který víc v centru být nemohl, kdybych chtěla, mohla jsem chodit čůrat na hotel, takhle jsme si tam jen chodili přezouvat boty :-D) počínaje, perfektním počasí konče. Mně bylo teplo a Honzovi ještě nebylo horko a neměl tendenci se schovávat před smrtelně nebezpečným spálením do stínů. 

Katy:

1. Že nám TO pořád jde - tím "to" nejsou myšleny čuňačinky, ale že si ty dovolené a společný čas umíme prostě užít, jsme na jedné vlně, vycházíme si vstříc a jestli má dovolená vztah prověřit, tak my zrovna fungujeme nejlépe právě na dovolených :-D 

2. Zakladka a Wesola - jsem přes jídlo a kávu, takže část podniků vybíral Honza po svých osobních zkušenostech, na doporučení polských kolegů a nebo jsem je já googlila.

V Zakladka Food & Wine jsme byli na poslední večeři. Krásná restaurace na břehu řeky, kousek od mostu Otce Bernatka. Seděli jsme na zahrádce, popíjeli víno, pochutnávali si na líčkách a vepřovém kolenu a vychutnávali vlahý večer.

A Wesola je prostě přesně ta kavárna, kde mně je nejlépe. Nikdo se tu nesnaží být přehnaně hipsterský, takže je tu znát velmi citlivý a civilní moderní městský design dotažený do posledního detailu - brutálně fotogenické! Nesedíte na pařezu nebo židličce z první třídy, kdy jen čekáte na třísku v zadku, ale na pohodlných lavicích, ale nikde se neválí tisíce polštářků, které padají a shazují tašky... Profi baristi dělají skvělou kávu, ve vitrínce vidíte plejádu domácích dortíků. Obsluha dělá svoji práci, tedy obsluhuje (ne vždy to byla samozřejmost :-D) a záchod najdete, protože je označený (ani to nebyla vždy samozřejmost, navíc v Krakově často najdete jeden jediný záchod pro celou restauraci :-D). 

3. Krásné čisté město, velké tak akorát, aby se během dvou dnů prošlo a nemuselo se nikam spěchat. - opravdu nás fascinovalo, jak je to tu vymetené. 

Měli jsme na Krakov celé dva dny, sobotu a neděli. Ještě doma jsme se rozhodli, že vynecháme výlet do Osvětimi i do solného dolu Wieliczka. Zabralo by to hodně času a my to fakt chtěli pojmout hodně relaxačně a pohodově.

V sobotu jsme po bohaté snídani přešli ulici a šli na výstavu The treasures. The princes Czartoryski Collestion. Honza měl pro ten den klid v duši, viděli jsme kus historie - pro něj je důležité, že jsme "šli dovnitř", protože mně stačí muzea očumovat zvenku :-D Asi u pátého obrazu jsem se začala nudit, udělala si pár selfíček a začala fotit jeho a ... on na to přistoupil a předstíral soutředění! Pak sám zkonstatoval, že už nejsme Kikinka a mudrlant, ale on prostě vzdal mě intelektuálně zvelebit a radši pomalu spadává na můj level :-D Mohla bych se urazit, ale proč bych to dělala, že? :-D

Kávičku jsme se si dali v Zarowka cafe, kousek od Rynku glowneho (ne, že by něco v Krakově bylo daleko od Hlavního náměstí :-D).

Rynek glowny je jedno z nejkrásnějších náměstí, které jsem viděla. Světlé, vzdušné, kombinace Staroměstského náměstí, Benátek, Sienny. Zaujaly mě koně zapřažené do kočárů, vše načančané a čekající na turisty, kteří nechtějí městem chodit, ale vozit se jak princata. 

A Honza se ukázal jako dokonalý muž od blogerky, protože mi vylíčil, že na hrad Wawel půjdeme jednou z nejfotogeničtějších uliček - tohle jsou pro mě důkazy lásky! Z Wawelu je krásný výhled na řeku, tam stojí za to si vyjít.

A pak už byl čas na mrkev s hráškem neboli Marchewka z Groszkiem, restaruaci v židovské čtvrti Kaziměř. Pražilo sluníčko, víno mi lezlo do hlavy, dala jsem si kachní stehno a dobře mi bylo. 

Podvečer jsme strávili v krakovském podzemí. Já bych expozici nazvala Šutry a zase šutry... Honza by přidal jeden či dva historické detaily, které o historii Hlavního náměstí v rámci expozice zjistil. Tvůrce výstavy se jistě bije v prsa, jakou pecku vymyslel a jak ty šutry obalil do intelektuálního igelitu :-D 

Krakovská gastronomie má pár položek, které byste neměli minout, třeba knedle plněné mletým masem a zalité zakysankou. A pak jsou tu taky zapiekanki. Honza to nazval "čípácká polská pizza" :-D Ale prostě je to typisch, tak to ochutnám. Na Plac Nowy neboli na Novém náměstí je hned několik okének s touhle dobrotou. My čirou náhodou vybrali okno Endzior a Honzův šéf nás pochválil, že ten je top. Oč se jedná? Bageta se sýrem a houbami a dalšími ingrediencemi zalitá kečupem nebo opět zakysankou :-D Není to nebe v hubě, ale základ na sobotní večer, kdy se chystáte dát po kalíšku, je to poctivý! A my se chystali! Navštívili jsme beer gallery, okoukli polskou variantu hladových oken tedy food trucky a nakonec jsme skončili na lodi a ještě o půlnoci nad Aperolem a Jägermeisterem rozumovali s Honzovými šéfy. O čem? O dětech :-D

V neděli jsme po snídani zašli do nákupního centra koupit dětem nějakou drobnost, protože Baru je já a přála si jako dárek oblečení. Mohli jsme jí přivézt něco polského, třeba kroj... Ale my jsme jí v H&M koupili šaty s Elsou a vysloužili si titul "rodiče roku" :-D Po hotelových snídaních nebyla potřeba obědvat v pravé poledne, takže jsme našli kavárnu Wesola a totálně si tam lebedili. Za mě místní kavárenské MUST! Ten den nás ještě čekala návštěva hradeb Barbican a věže na Rynku glownym. 

"Co to byli, kde to byli" - Honzova památná věta na hradbách, na které jsme si zaplatili předem vstupné, chodili chodbami a po ochozech a pořád tak nějak doufali, že "něco" najdeme, něco, co nás ohromí. A před námi šel párek tulících se kluků a Honza je sledoval. Ne proto, že to byli kluci jdoucí ruku v ruce, ale aby zjistil, jestli nenašli ten historický poklad :-D A pak kluci odněkud vykoukli a Honza vyřkl tu větu :-D Nebojte, nenašli nic, prostě další prázdná chodba s výhledem do parku :-D

V Krakově si přijdou na své ti, kteří nejsou historičtí fanatici! :-D Památky v Krakově nejsou nic oslňujícího, nic, co by stálo za "wow", ale je to strašně krásné město s nádherným náměstím, božím výhledem z hradu Wawel a fascinujícím mostem Otce Bernatka, kontrastujícím Starým městem a Kaziměří, skvělými podniky, kde si pochutnáte.

Krakow doporučuji upřímně a stále ještě plná dojmů. Jeďte ve dvou! Proč? Protože se tam podle mě děti budou nudit. Památky je nezaujmou, vůbec nejsou interaktivní. Za celou dobu jsme neviděli jediné dětské hřiště nebo zábavu pro děti. No a co. O důvod víc jet sem ruku v ruce a nemuset řešit, kde koupíte přesnídávku :-D 

Na IG jsem se vás ptala na tipy na další podobná místa. Mě láká Kodaň, Barcelona, Porto, Stockholm, zaujala mě Verona.

Co vy? Kde vám ve dvou bylo dobře? Máte plány na romantiku jen vy dva?