S dětmi na výlet do města?
Kde si tam budou hrát? Neměly by trávit čas v přírodě, stavět si domečky z dřívek a šišek, brouzdat se potokem, jíst svačinu v podobě lepeňáku pod stromem a vracet se domů za tmy, špinavé a ukoptěné, ale strašně šťastné? :-D Jo a lézt na stromy a holky kamarádit jen s kluky, že?
Nejsme rodina, co by trávila za každou cenu veškerý volný čas v přírodě, na venkově, s batohem na zádech. My s Honzou máme moc rádi města, historii, procházky starými uličkami, kde je znát ten zub času, kde už chodilo jako hodně lidí. Když jsme přemýšleli, co je pro nás nejlepší forma odpočinku, shodli jsme se na eurovíkendech. Nejsme typy na celovíkendové wellnessy, nepotrpíme si na pohory a kamzíkování po Tatrách (to mi Honza řekl hned v začátcích "já bych se tam prostě o tebe bál"). Města, historie, památky, kavárničky, parky a pohoda. To jsme my.
A tak jsem si říkala, že ta česká města trochu lépe poznáme a to i s dětmi. Často děláme program vyloženě baby friendly, vymetáme přírodní parky, dětská hřiště a stavíme ty profláknuté domečky. Takže někdy se prostě vymyslí program i pro ty větší a dětem se to mírně přizpůsobí - ono to totiž vždy jde pěkne spojit tak, abychom si to užili všichni.
Dlouho jsem chtěla víc poznat Kutnou Horu. Je v hodinové dojezdové vzdálenosti od Prahy, má krásnou historii, mají tu Barboru a často na mě v poslední době vykukovaly i tipy na zajímavá kutnohorská místa, kde se bude líbit bejbynám.
Nejezdíme na blint, musíme mít jistotu, že bude co podnikat, že víme, kde se najíst a kudy dojdeme na pěknou vyhlídku - s dětmi si člověk nemůže moc dovolit zabloudit, speciálně Baru číhá na každou chybu a když se řekne "restaurace je za rohem!", tak je pro všechny jen dobře, když za tím rohem je :-D
Takže jsem to nenechala náhodě a napsala ve stejnou chvíli kamarádce Káje, která v Kutné hoře byla nedávno, a na Instagramu jsem si našla profil @visitkutnahora a i jim napsala o tipy. Vtipné bylo, že mi odpovědi přišly zároveň a na oběd i na kávu nás moje Kájinka i slečna z IG poslali na stejná místa. Double impact! A děkuji :-D
V neděli jsme vyjeli hned po snídani. Bylo nádherně, léto sice už řeklo svoje nejteplejší Ahooooj, ale pořád to bylo na kraťasy. A my v Kutné hoře prožili nádherný den a spoustu toho viděli. A spoustu taky ještě ne.
Zaparkovali jsme na Václavském náměstí asi sto metrů od Zrcadlového bludiště a Muzea Lega. A já se vydala hledat toalety :-D Osička koulel hurvínkovsky očima a Baru dávala najevo nelibost, že jako matka je dítě a ona bude muset čekat, než vlítne do zrcadel...
Našla jsem, co jsem potřebovala, a mohli jsme jít prorážet zrcadla hlavou :-D Není to jako na Petříně, ale děti si to užily. A i jsme jednou "zabloudili" :-D
Měli jsme předem na poledne udělanou rezervaci v restauraci Ruthardka, takže oběd jsme nemuseli složitě vymýšlet a šli jsme před obídkem Baboru představit Barboře.
Upřímně ji chrám moc nezaujal, ale ráda si sedala do lavic a předstírala modlení :-D Honzík pro změnu vylezl na jakkoli vysoký stupínek, řádně to nachystal a následně udělal důležité "áááááá, hop!" a sešel z toho na zem. Adrenalin jako prase pro všechny :-D Honza si vzal plán chrámu a poctivě si vše procházel a studoval. Já mám slíbeno, že mi to všechno jednou odvykládá :-D Je to impozantní, zvenku i zevnitř.
Kolem GASK (Galerie Středočeského kraje) jsme šli podél hradeb na obídek a nemohli jsme vybrat lépe. Na zastrčené zahrádce jsme měli stoleček s výhledem na chrám a do údolí a kromě toho jsme si taky moc pochutnali. Restaurace se během chvilky zaplnila a přesto jsme na pití a jídlo nijak dlouho nečekali a do hodinky jsme měli plné břuchy a Jeník mohl jít na kutě.
A my směřovali do zahrad GASK, kam mě slečna z Instagramu "poslala", protože se tu konaly slavnosti ku příležitosti 350.vyročí založení jezuitské koleje. Pro děti tu bylo divadýlko a plnění různých úkolů u historických řemeslníků.
Super to bylo a tak jsme ani nešli dovnitř, i přesto že vím, jak bájo herna tu v GASK je - díky Overenorodici.cz za tip, vrátíme se v zimě! Barunka si užila divadlo O ztracené princezně, zkusila střílet kuší, lukem a šípem a za odměnu jsme šli na zmrzku a kávu.
Kousek od kavárny na Kozím plácku prodávají i kopečkovou (hned vedle je knihkupectví Kosmas s hitem sezóny, Animalium, ve výloze - kdo již doma máte tuhle podzimní knižní "must have", líbí se dětem? Jako opravdu dětem a ne vám? My nějak váháme, protože mi občas přijde, že tyhle knížky jsou pro umělecké mámy a ne naše děti :-D).
Koupili jsme zmrzku a šli do kavárny na dortík a kávičku. Taková kutnohorská hipsteřina. Prostředí správně omšelé, do křesla jsem se elegantně propadla a na dortech jsme si pochutnali. Ale holky servírky to teda neměly úplně pod kontrolou a sedět přímo u nich znamenalo sledovat, jak motají a domotávají každou objednávku a za chvíli v tom byly až po krk :-D
Kolem čtvrté jsme se vydali směrem k autu, naložili se do klimatizace a odfrčeli zaprášení domů (zaprášení nemusí být jen z polní cesty, aby bylo to správné, že ne? :-D). Unavení, ale se zážitky. Spokojení velcí, kteří poznali hezké město, viděli kus historie a pochutnali si na kachně a kolenu. Spokojení malí, kteří vyzkoušeli, jaké je to být trestán katem a jestli se roztočí ta mega koule před GASK.
Vrátíme se v zimě, chceme zkusit Muzeum Lega, GASK, Kostnici, Muzeum stříbra a čokolády.
Další města na seznamu jsou Plzeň a Liberec. Do hodiny od Prahy a program minimálně na den pro celou rodinu. A víte co? Chci prozkoumat víc i Prahu.
Co byste doporučili vy? Nebo jaké město na víkend i s přespáním?