Je to pár týdnů, co jsme s dětmi poznali moc fajn podnik a vyzkoušeli si, že s nimi jde podnikat už opravdu (skoro) cokoli.

Protože zvažujeme, že Barunku na letní "semestr" přihlásíme na nějaký kreativní kroužek, nadchlo nás malování na keramiku v kreativní kavárně Vypálené koťátko. A jestli mě to nadchlo, tak Honza byl naprosto nadšený. Do keramického kroužku chodil jako dítě a má k tomu blízko dodnes. 

Těšili jsme se všichni. Bylo mi řečeno, že si to užije i dvouletý Honzík, tak o to lépe. 

Vypálené koťátko je příjemná kavárna v pražských Dejvicích, která pravidelně takové workshopy pro malé i velké pořádá. V neděli po obědě tu moc lidí nebylo a na workshopu jsme byli my čtyři a dvě maminky s kluky předškolního věku. Lektorka Míša nám nastínila, co se bude dít, jakou techniku se naučíme a co si z workshopu odneseme. 

Bublinkování znělo zábavně (a já dost opisovala od Honzy, prostě nemám umělecké buňky). Ač to na fotkách vypadá adrenalinově, technika vůbec nebezpečná není a je hodně zábavná.

Vybrali jsme si talíře, které budeme s dětmi zdobit - v ceně workshopu je kousek keramiky v hodnotě 150 korun, pokud chcete něco většího a dražšího, prostě rozdíl doplatíte, není problém. Barunka s Honzíkem si nazdobili talířky, ze kterých budou doma jíst, aby se na to mohli nejen koukat, ale byli každý den pyšní na to, že něco sami vytvořili a používají to.

Pak jsme si zvolili barvy (jsou netoxické), kterými budeme talíře zdobit, Míša nás upozornila, že vypálením a glazurou dostanou barvy sytost a lesk, všechno nám ukazovala a odpovídala na otázky.

Nejdřív jsme pomalovali a nazdobili spodek talíře, nechali zaschnout a otočili. Na vrchní část jsme pak už používali bublinkování. Umíchali jsme si směs "barva+voda+jar" (Honza dostal pochvalu jako míchač, se směsí se pracovalo skvěle). A následně jsme brčkem foukali a vyfukovali bubliny, ty v takovém hadovi vytékaly z kelímku a stékaly na talíř, kde pěnové bublinky následně praskaly. Když bylo pokryto, počkali jsme na zaschnutí a dozdobili. Barunka i Honzík si to užívali, zejména tedy mladý pán překvapil, všechno chtěl zkusit a na nic nechtěl jen koukat. Uznávám, že klučičí talířek se opravdu povedl. 

Kamarádka mi psala, že se svým (stejně starým, tedy dvouletým) chlapečkem by se do místnosti s keramikou a barvami nikdy neodvážila. Ale vy sami nejlíp víte, jaké má vaše dítě naturel, kam s ním můžete a kam ne. Mě vlastně ani nenapadlo, že by tam Jeník něco rozbil. S Honzou jsme byli domluvení, že když bude Honzík utahaný a mrzutý, tak půjde chrupat do kočárku. Užíval si to ale maximálně. 

Teď se naše talířky vypalují a glazurují a my jsme hrozně zvědaví na výsledek. 

Bylo to bezva, dali jsme si i dobré kafe a medovník, zažili zase něco nového. A teď když jsme profíci, můžeme si kdykoli do Dejvic zajet a sami si to nazdobit, není třeba čekat jen na termíny workshopu. 

Jo a viděla jsem, že kurzy se konají i večer, pije se u toho víno a užívají si to jen ti velcí. Tak třeba máte umělecky založeného partnera nebo kamarádku a uděláte jim radost? Valentýn ťuká na dveře!

V současné chvíli běží výhodná akce na Slevomatu, tak mrkněte SEM.