Moji milí, zdravím vás v téhle zvláštní době. A pevně věřím, že jste všichni v pořádku. My jsme už týden doma všichni, já s Honzou pracujeme, Barunka si plní svoje školní povinnosti a Honzík si vždy najde toho, kdo zrovna vypadá, že má nejméně práce, a zapřáhne ho do hry na dinosaury nebo pokémony. Je to náročné a nezvyklé, ale já se rozhodla, že si to uděláme hezké, že ten čas využijeme a že se budu věnovat i víc sama sobě.

Obvykle se skoro až honíme za zážitky a prožitky, odškrtáváme místa, která stojí za vidění, restaurace a kavárny, které musíme ochutnat... Teď máme utrum!

Je pravda, že spoustu věcí teď dělat nesmíme. A vlastně můžeme pořádně jen jednu věc - být doma s rodinou. Netrávíme čas v MHD, na kroužcích, nejezdíme na výlety. Děti si oblíbily náš balkon, kde do té doby byly tak dvacetkrát :-D Rozhodli jsme se, že náš milovaný plevel vyměníme za opravdové rostliny (a hraje nám do noty i novinka Ruce v hlíně od nakladatelství Labyrint). Vytahali jsme se ze všech schovek věci na tvoření, dětské časopisy, vybrala jsem knížky, které ještě nedostaly dostatek pozornosti...

Jak já využívám ten prostor?

1. Zdravě jím

Rok 2020 jsem si sama v sobě nastavila jako rok, kdy se o sebe trochu postarám. Obligátní hubnutí je samozřejmě jednou z oblastí, které jsem se chtěla pověnovat. Chvíli jsem se držela, jídlo omezila a nastavila se zdravěji, vynechala skleničku prosecca na dobrou noc... ale nevydržela jsem dlouho. A tak jsem se nakonec inspirovala u mé milé Veru Harnol a zavolala odborníkům na výživu v Naturhouse. Prostě jsem chtěla pomoct, mít nad sebou bič. A vyšlo to tak, že den předtím, než Barunce zavřeli školu, jsem šla na první konzultaci a mohla začít. Vlastně ideální, protože si mohu doma vařit a chystat jídla rovnou na talíř a ne do krabiček. Až budu mít nějaké pěkné výsledky, podělím se s vámi (a sluší se říct #totonenispoluprace #totodelamsamaprosebe)

Za celou dobu jsem měla jedinkrát hlad, který jsem zahnala mrkví :-D Nemám chutě, nejsem unavená, nemám bolesti hlavy. Naopak se nepoznávám, cítím se skvěle! Někdy si jen upravím, co jí zbytek rodiny, jindy si nachystám menu čistě pro sebe.

2. Denně cvičím

O tom, že bych ráda do svého života zařadila zase sport, melu už dost dlouho. Ale nedařilo se. Nebyl čas? Možná spíš vůle.... Na běžecké boty se prášilo, ve skříni jsem dokonce objevila legíny na cvíčo, které měly ještě cedulku. Už nemají!

Původně jsem myslela, že začnu běhat, ale pak padl zákaz chodit ven víc, než je nutné... A tak jsem si našla na YouTube video na domácí cvičení. Věděla jsem, že mě musí bavit celé, že nesmím náročností přepálit start. Zadala jsem "kardio pro začátečníky na doma" a vyjelo mi půlhodinové video od LadyLab. Je tam kardio, protažení, dvě sady posilování a finální protažení. Trvá 30 minut, cviky super a já nadšená. Cvičím každý den a mám vždy naprosto skvělý pocit. Občas se musím oprostit od hluku z vedlejšího pokoje, kde mají děti s tatínkem army camp, ale to jsem vypilovala :-D

A malým Osičkám jsem našla aerobic pro děti nebo jim děláme doma diskotéku, aby se také hýbaly!

3. Pečuji o pleť

Čas, který obvykle strávím v MHD, teď věnuju mazání těla :-D Jsem furt namazaná :-D Využívám toho, že pleť odpočívá a je většinou bez make-upu. Dělám si peeling, masky, pravidelně mažu obličej kyselinou hyaluronovou. Pak taky používám olejíček proti celulitidě, neustále mažu ruce, které trpí častým dezinfikováním a omýváním nádobí :-D

A je to několik týdnů, co jsem začala užívat kolagen v kapslích od Vitabalans, Biotin Collagen. Nejsem už mladé pískle, kolagen mi z pleti přirozeně mizí a tak ho doplňuji... Zhruba od 30. roku života totiž přicházíme o 1 až 2 % kolagenu každý rok a já s tím chci malinko bojovat. A bacha! Včera před usnutím se Honza zvaný "S komplimenty neplýtvám, ty si musíš zasloužit" podivil, že mám nějaké hladké čelo. Prý to asi bude světlem... Taky ale možná tou péčí! Ou jééééé :-D

Jako jestli mám něco v dezolátním stavu, tak chodidla. Kdyby šlo pedikúru objednat online, počkám frontu v systému klidně přes noc. Ale zatím zcela zbytečně mažu hnáty na noc krémem a přes den to maskuju fuseklema. To abyste si nemysleli, že nemám svá trápení :-D

4. Třídím a udržujeme pořádek

Abychom se mohli soustředit na práci, školu nebo i hraní, abychom si tu naši izolaci mohli udělat hezkou, nesmíme sledovat jedním okem bordel na lince, podlaha v pokoji nesmí být pokrytá vrstvou Lega. Takže průběžně děláme pořádek. A opět kompliment od hlavy rodiny: "Mám radost, jak tu máme pořád pěkně uklizeno..." - to je od něj víc, než kdyby mi pochválil zadek :-D A proběhl pořádek ve skříních, generální úklid kuchyně, probrali jsme knihovnu, hračky... Na okna nedojde, zas tak mě ještě sociální izolace nezměnila :-D

5. Čtu

Já čtu normálně docela dost, knížku mám v kabelce neustále. A teď je to vlastně trochu náročnější, protože když usednu ke knize, znamená to, že jsem bez činnosti a je třeba mě využít. Ale snažím se!

A nabádám k tomu i vás. Vyberte si knížku, na kterou se dlouho těšíte a dejte si závazek, že teď už dostane prostor.

Zkuste tyhle tři tipy ode mě: thriller Mlčící pacientka, román o lásce Třpytivá hodina a detektivku od Roberta Galbraitha neboli J. K. Rowling.

Na Albatrosu jsou teď slevy (na dětské 20 %, na domácí vzdělávání 30 %), tak mrkněte a s kódem AMFREE je doprava zdarma!

6. Fotky a fotoknihy

Kdykoli jsem v minulosti měla k dispozici víc než pár hodin čistě pro sebe, napsala jsem na seznam úkolů práci na fotoknize... Je to můj velký rest a pořád mi to straší v hlavě. Teď jsem ve skluzu asi dva roky. A vím, že ten pobyt doma je perfektní příležitost k práci na nich a hodlám ji využít!

A abych si toho na sebe nenakladla málo, tak promažu i úložiště - telefon se neustále vzteká, že je plnej. A já dělám, že to neslyším, ale možná bych měla už konečně přijmout myšlenku, že ne každá fotka nutně musí v mém mobilu zůstat, někdy je mázlá nebo prostě hnusná :-D Tak to proberu a jednu či dvě pošlu do věčných lovišť.

7. Jsme spolu!

A to nejdůležitější na konec! Jsme prostě spolu, užíváme si to, mazlíme se, povídáme si, děti si fakt hezky hrají a je nám dobře. Je mi líto, že jsme tuhle možnost dostali kvůli nemoci, která ohrožuje celý svět. Ale snažíme se maximálně chránit sebe i ostatní a ten čas využijeme!

Postupně jsme vyladili režim, abychom my zvládali práci, dětem se tak nějak pravidelně střídaly úkoly a hraní a děláme si to hezké. Baru i Honzík mají svoje domácí žákovské knížky, kam jim večer dávám známky za to, co se během dne povedlo, a úkoly, co by mohli splnit v dalších dnech. Takže dostávají témata na obrázky a tak.

Jasně, že se nám toho taky spousta nelíbí. Chybí nám rodina a kamarádi. Ale voláme si, posíláme videa, babička dětem vymýšlí kvízy. A já se hrozně těším, až budu zase v redakci, chybí mi holky. Ale uteče to a pak si to vynahradíme! Teď je důležité být doma! A ven jen s rouškou!

Jak se máte vy? Čím si děláte radost?