Mama-live
ROZHOVOR: S DĚTMI V BÁGLU

Vlastně ani nevím, kdy jsem Janču z S dětmi z báglu zaznamenala poprvé. Ale jen se to stalo, okamžitě se mi zalíbil její smysl pro humor. Je totiž dost podobný mému, tak ještě aby ne :-D

A když jsem ji začala sledovat a ona se rozhodla pustit do riskantního podniku s názvem "vydám si průvodce a sama!", imponovala mi. A imponuje dodnes. Má koule, tahle baba! A taky ví všechno nejen o Českosaském Švýcarsku a Rakousku s dětmi, tak jsem se jí na pár věcí zeptala.

Pokud blog S dětmi v báglu a její perfektní průvodce na výlety s dětmi neznáte, chybu napravte. Jakože hned! Protože se vám budou hodit! :-D

Rozhovor vznikal před víc než měsícem, takže Jana ještě byla mimo jiné plná domácí školy :-D

Jak se máš, Jani? Co ti naposledy udělalo radost a co tě vytočilo do vrtule?

Ahoj! Mám se skvěle! Je to už pár měsíců, co jsme prchli na chaloupku co Českosaského Švýcarska a žijeme život na vsi. Život bez školy a bez kroužků, pořád na výletech…

Pomalu abych vydala dalšího průvodce pro rodiny s malými dětmi, jak se mi tu kupí výlety :-D Obrovskou radost zažívám třeba právě na výletech. Já se dokážu úplně tetelit blahem, když objevíme nějaké krásné místo, kde to voní, doslova tam řvou ptáci a všude okolo člověk vidí jen lesy nebo skály.
Co mě vysloveně vytočilo? Toho je hodně, protože já mám emoce jak na houpačce. Počítá se i to, když ti vlastní dítě, vlastní dítě (!), aktuálně v dočasném domácím vzdělávání řekne, že „jeli jsme“ je příslovce? To, jak jistě chápeš, je na decku červenýho. Minimálně! (Pozn.: Jako velká milovnice homeschoolingu nemůžu než souhlasit!)

Z archivu S dětmi v báglu

Nešlo si nevšimnout, že z odbornice na výlety jsi se přeorientovala na chatařku, renovátorku, restauratérku a odbornici na reality a nemovitosti. Jak se to tak stane a jak to jde dohromady s dětmi? Máš je zašité v báglu nebo jsi jim přidělila nové úkoly?

Jojo, tak dlouho jsem koukala na Bořka stavitele, až mě celou zainfluencoval! Pravdou je, že skloubit výlety a děti je trochu jednodušší, než dát dohromady děti a rekonstrukci staré chalupy. Ale konečně mi dorostly do věku, kdy udrží štětku i myšlenku, co s tou štětkou dělat, takže jsme na dobré cestě. Ale vážně. Děti mi na chalupě dost pomáhají! Vymalovaly se mnou několik místností, sice je to samý „kocour“, ale zas je to hand made, takže to neřeším. (Pozn.: Když se podporují v práci vlastní děti, není to vykořisťování, ale podpora českého byznysu, předpokládám!:-D)

A jak se to stane, že se člověk takhle zahnízdí? Inu blíží se čtyřicítka, čas přemýšlet, kam se vrtnout na stáří :-D Mít roubenku byl vždycky můj sen. Vybudovat místo, kde se bude scházet celá rodina, místo, kde se budou mastit karty, hrát hry, promítat pohádky na zeď a mobily se fláknou někam do kouta. Offline chalupu. Offline chalupu, kde rodina prožívá čas skutečně spolu, ne vedle sebe.

Jsi mámou dvou dětí, Břicháče a Žloutkové - pokud už jsi to nepopisovala 1589krát, můžeš krátce říct, jak získaly ty rozkošné přezdívky a jakou na oplátku daly ony tobě? Já bych ti mamuško neříkala být jimi!

Ty přezdívky byla naprostá nutnost. Věděla jsem, že nechci na blogu zveřejňovat ani fotky, ani jména mých dětí. První články se nesly v duchu „dcera a syn“, ale byly strašně neosobní, vůbec mi to nešlo z „huby“. Ty přezdívky se vždy vztahují k některému období mého těhotenství. Žloutková je odvozena od žloutkového váčku, který se mi v případě prvního neúspěšného těhotenství bohužel neutvořil. Takže jsem se na něj při druhém těhotenství dost fixovala. A Brácháč je zkráceně Bráchoségra, protože jsme opravdu, ač nám to nikdo nevěřil, nevěděli, jestli to bude brácha nebo ségra. A jak mi říkají děti? MAMIMAMIMAMIMAMIMAMIMAMIMAMI nebo MAMÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ. Stejně je zajímavé, kolik rozměrů to oslovení má a jak se v průběhu dne mění váš vztah k němu. Není nic hezčího, než když ti ráno dítě řekne „Dobré ráno, maminko!“ vs. takové to pisklavé „Mami, mami, mami, okamžitě se zjev, nebo bude konec světa!“, když usedneš na záchod :-D

Byla jsi vždy výletnice a holka do přírody nebo se to stalo až s dětmi? Stručně řečeno, jaká byla Jana bez dětí a jaká je s dětmi v báglu?
Já jsem vždycky měla ráda výlety. Byla jsem úchyl na průvodce a mapy. Ale pravda je, že jsem byla totální workoholik, takže na výlety moc času nebylo. Když se narodila Žloutková, měla jsem sice hafo času, ale zase jsem zároveň s ní porodila i nůši obav. Byla jsem úplně ve stresu, že třeba venku s kočárkem někde zmokneme a ona se rozpustí, že se nedej Bože pos…. až na záda a co já pak; že budu muset nastoupit s kočárkem do autobusu nebo s ním jet na eskalátoru… Takže se moje výlety odehrávaly leda tak kolem baráku. Dva měsíce před narozením Brácháče jsem ale začala řídit a pak už to šlo ráz na ráz. Definitivně mi došlo, že pokud se nechci zbláznit, musím s dětmi ven, jinak to nedopadne dobře :-D (Pozn. Pamatuji si dodnes, jak jsem se týden připravovala na první samostatnou jízdu s kočárkem v MHD, div jsem si rešerše nedělala, takže ti rozumím!)

Jak vypadá ideální výlet s dětmi - kdy si řekneš, že se to fakt povedlo? Chválí tě i děti?

Už se to i párkrát stalo za ta léta :-D Pro mě je nejlepší feedback, když se mě už během výletu ptají, jestli tam s nimi ještě někdy pojedu. Většinou je to na místech, kde jsou nějaké skalní pukliny, šutry, skály, potok, kde se dá šťourat. To pak výlet vypadá tak, že já sedím, čekám, přemýšlím o tom, jestli má vůbec smysl pokračovat v cestě a dojít ke kýženému cíli, zatímco oni jsou v sedmém nebi. Většinou je to u nás tak, že se jim nikam nechce, ale když už někde jsme, prostě si to fakt užijí. Však vím, co je pro ně nejlepší, ne? To neznamená, že nemáme za sebou výlety na pikaču, kdy mi lítají z očí blesky a v hlavě mám jedno velké PROČ JÁ, CO JSEM KOMU UDĚLALA, DOPR…?

Kdyby měl tvůj blog ceduli s vymakaným SINCE jako každý podnik, který chce ukázat, že má historii, jaký by se tam skvěl letopočet? Kdy vznikl? A co bylo cílem? Chtěla jsi se stát travel blogerem? 

Blog píšu od roku 2015. Tou dobou jsem jezdila už dost na výlety, trávila hodně času plánováním (jedno dítě v kočárku, druhé toho zase tolik neušlo) a tak jsem si řekla, že bych to mohla nějak sepisovat. Tehdy jsem žádný blog o cestování s dětmi neznala. Já jsem teda neznala žádný blog. Já jsem žila v domnění, že jsem objevila naprostou díru na trhu :-D Chtěla jsem se časem vypracovat na portál typu overenorodici.cz, vytvořit síť objektivních ambasadorů, mapovat výlety a testovat babyfriendly ubytovací zařízení, no prostě být takový cestovatelský Pohlreich, co rozdává hvězdy. No a dopadlo to úplně jinak.

Z archivu S dětmi v báglu

A jaká byla cesta od blogu k prvnímu průvodci? Proč zrovinka Českosaské Švýcarsko? Jinam nejezdíte?
Jak plynul čas a já zavěšovala další a další články na blog, které jsem psala ve svém volnu, došlo mi, že vlastně vůbec nechci jít cestou spoluprací, kterou jde většina blogerů. Nic proti tomu, je to každého volba, já jsem se v tom prostě necítila dobře. No a zároveň se mi těch výletů z Českosaského Švýcarska kupilo už nějak moc a pomalu mi začal v hlavě hlodat červík. Co si budeme povídat, já, jako maniak, co syslí doma průvodce a vystřižené mapičky, jsem nemohla mít jiný sen, než vydat průvodce vlastního. Nejdřív mi to přišlo jako úplné sci-fi, ale cítila jsem čím dál větší chuť to udělat a dokázat, že my mámy na mateřské nemáme v hlavě jen pleny, příkrmy a nosítka, že se nerveme jen za svůj názor na očkování, ale také za své sny. Že i s dětmi za krkem dokážeme realizovat vlastní projekty. A lokalita Českosaské Švýcarsko vyplynula zcela přirozeně. Máme tam chaloupku, jezdíme tam často a já nechtěla jen nějakého povrchního průvodce s jedním dvěma tipy v oblasti v ČR, ale průvodce, který pomůže naplánovat nejednu dovolenou s malými dětmi, průvodce, který se opírá o osobní zkušenost. A to chce si všechny trasy skutečně projít.

Co to obnáší vydat průvodce? Kolikrát sis řekla, že ses na to měla vybodnout?
Celý proces vlastně začíná už při plánování výletů. Člověk pátrá po tom, kudy projede trasu s kočárkem, kde zaparkuje, aby byla reálná šance, že dítě někdy dovleče zase zpátky k autu. Pokud možno bez táhlé nudle u nosu. Takto jsem na průvodci pracovala dva roky. Půl roku pak zabralo skutečné sepisování tras, třídění fotek a Hithitová kampaň, bez které bych to nikdy nedokázala. Ke zvládnutí Hithitu mi pomohlo, že jsem už dva roky psala blog a sdílela výletnické tipy prostě jen tak. Nic z toho však nebolelo jako korektury. Tam jsem si sáhla na dno. U Českosaského Švýcarska to nebylo takové peklo jako u Rakouska. Protože když si uvědomíš, že to není článek, co flákneš na web a kdykoliv ho můžeš opravit či smazat, ale že to jdeš vytisknout do skutečné knihy, která se může v knihovně zahnízdit na celé generace, je to obrovská odpovědnost.

Za jak dlouho jsi se rozhodla vydat druhého průvodce a proč Rakousko? Máš všechno v průvodcích osobně prošlapané nebo komu dáváš důvěru a čí tipy sem také patří?
Ono je to jako s porodem. Když porodíš, hlásáš, že už nikdy v životě! Rok se s rokem sejde a máš zase buben:-D Já jsem druhého průvodce vydala po roce a půl. Průvodce Českosaským Švýcarskem zahrnuje 95 % tras, které jsem opravdu prošla se svými dětmi. V případě průvodce rakouskými Alpami se jedná o takový sborník rodinných dovolených cca dvaceti rodin. Tam jsem vložila důvěru v lidi, kteří mají buď své cestovní blogy a já vím, že to jsou podobní blázni jako já, nebo ve čtenáře blogu, kteří mě zpravidla už léta sledují. Ale není to tak, že bych převzala jejich články, flákla je do knihy a hotovo. Všechny výlety jsem si samozřejmě virtuálně procházela, kontrolovala, měřila, případně konzultovala s autory nebo přímo na rakouské straně. Štěstí, že jsem němčinář, takže jsem si řadu informací mohla velmi jednoduše ověřit z různých informačních zdrojů.

Kromě toho, že se dělíš o super tipy na výlety nebo jak děti obecně zabavit, neváháš občas napsat delší sloh o tom, že s dětma je dost prdel a důležitý je se z toho neposr... Jaká jsi máma? Kdy si řekneš, že jsi odvedla kus dobrý práce?
Jo, tyhle super dlouhý slohy ze mě vyjedou jak slina z huby, když děti večer usnou a já otevřu lednici. Většinou jsou napsané za pár minut, hrne se to ze mě naprosto přirozeně. Vždycky mě překvapí, kolik lajků to dokáže nahnat, zatímco články o výletech, které píšu několik hodin, si vyslouží pár ušmudlaných líbítek :-D Jaká jsem máma? Milující, tak moc milující, že jsem z toho někdy, dost často teda, na nervy, protože mi to nefunguje jako v knížkách a na instagramu. Chci, aby to bylo dokonalý a ono to překvapivě nejde :-D Obecným cílem je samozřejmě přežít ve zdraví a nezjistit s hrůzou, že už je to za námi a my toho tolik nestihli. Žloutkové je už devět, teď bereme doma zlomky, takže můžu zamachrovat, čili ½ máme za sebou, v osmnácti práskne dveřmi a jaké to bylo… A to se přitom narodila teprve nedávno, no jako by to bylo včera, co mi praskla voda! Hlavní, co chci, aby byly šťastné, měly se rády a radovaly se z maličkostí.

Kde hledáš tipy kam vyrazit? Kdo je tobě inspirací?
Já podle mě musím stát za úspěchem Seznamu, protože táhnu sledovanost Mapy.cz. (Pozn. Za svého zaměstnavatele ti ze srdce děkuji, ale nejsi v tom sama, na paty ti šlape můj muž :-D) To je místo, kde hledám tipy na výlety. Prostě otevřu turistickou verzi a zvětšuju a zvětšuju, až to mám! A pak jsem ve spoustě výletnických skupin, mám plný mobil printscreenů s výlety… Ale korona to trochu mění a chci se soustředit na méně známá místa a hledat krásu v naprosté obyčejnosti. Líhne se mi v hlavě i myšlenka nějakého Tajného klubu výletníků pro ty echt zapálené blázny, co se dokáží na výletech tetelit blahem podobně jako já. (Pozn. OK, piš si pana Osičku, to ho bude bavit a kdybys mu dala funkcičku, bude šťastný, byl rok třídním předsedou a rád na to vzpomíná :-D)

Už pár měsíců žijeme s koronavirem v zádech - jak to ty a tvoje rodina snášíš? Co ti pomáhá, co jsi se o sobě naučila? Já třeba, že se rozhodně nemaluji pro sebe a svého muže, protože jsem se malovala jen, když jsem šla s rouškou na poštu...

No jo, ty a tvoje rtěnky :-D Já jsem přesně tou matkou, jakou jsem jako bezdětná nikdy nechtěla být! V době korona tuplem. Ráno natáhnu legíny, sukni, tenisky a hotovo. Ale pozor, možná tě překvapím, #dyckymakeup, korona nekorona, to zas jo! Krizi jsem snášela dost kriticky. Brácháč byl v lednu v nemocnici několik dní na kyslíku, protože měl RS virus (podle mě to byl nějaký korona mutant), takže takové to chlácholení „Je to jen chřipka.“ na mě úplně nefungovalo. Odjela jsem s dětmi sama na chalupu, v noci jsem šílela z kuny na půdě, ale přežila jsem to :-D Došlo mi, že pro záchranu dětí udělám cokoliv. A pak mi taky došlo, že ani já tu asi teda nejsem na furt. Nikdy jsem o tom moc nepřemýšlela. Ale tak bude mi brzy 40, možná bych už měla na toto téma nějakou úvahu hodit.

A uvědomila jsem si, že jsem opravdu ráda, že jsem se rozhodla pro tuhle životní cestu, kdy se primárně věnuji dětem bez ohledu na to, jak mi má kariéra protéká mezi prsty. Kdysi jsem toužila po tom plnit stránky časopisu Marketing Media. Pracovala jsem dvanáct hodin denně a vydělávala poměrně dost peněz. Teď to mám prostě úplně jinak.

Na co se v nejbližší době těšíš? Máš plány na další průvodce? Kam se chystáte na výlet?
Teď se moc těším na další společné výlety. Ráda bych nasbírala co nejvíc podkladů pro dopsání průvodce Saským Švýcarskem a hlavně se chci zaměřit na méně známé trasy, na takové to toulání „od nikud nikam“. Ráda bych vykopla i nový projekt, který se točí kolem naší offline chalupy. Chci si hýčkat všechny návštěvy, které k nám přijedou, a být jim nápomocna k tomu, aby České Švýcarsko poznali možná trochu jinak než běžný turista opírající se o Google. A také chci organizovat na naší chaloupce co nejvíc akcí pro matky bez dětí. Protože ty jsou naprosto dokonalé a velmi prospěšné. Napadlo mě, jestli nechceš taky přijet? Vtipné blogerky já ráda přivítám! (Pozn.: Na roli vtipné blogerky si někoho budeš muset najít, já už jsem seniorní blogerka ve výslužbě! Ale jinak ráda :-D)

Děti k tobě patří, holt je máš v báglu, ale co děláš, když nejsi s nimi?
Asi nerozumím otázce. To myslíš jako kdy? :-D

 Já jsem s nimi pořád! A když už je sklepu, tak se snažím pracovat. Dalo by se říci, že má práce je mým koníčkem, takže většinu pracovní doby trávím na výletech a pak o nich po nocích píšu, šiju věci na chaloupku, kreslím na keramiku a čančám si chaloupku. Ráda bych se zbavila své závislosti na internetu, víc četla a cvičila, to hlavně teda, ale zas nemůžu mít všechno, že jo...:-D

A na závěr bych požádala tvoje milé děti, aby vylezly z báglu a řekly mi, jaká jsi máma a co je na výletech s tebou nejlepší?
To by byl „průser“, kdyby děti promluvily :-D To by byl můj mediální obraz úplně v háji! Jaká je máma? Asi by řekly, že hodná. A pak by ale chladnokrevně dodaly, že někdy moc ječím. A co je na výletech se mnou nejlepší? Vsadím se, že odpověď by byla : “Když se vrátíme domů!“:-D Není nad dětskou upřímnost, že jo… (Pozn.: To bys dopadla ještě dobře, Baru by mi dala jinýho čouda! :-D)

Jani, díky za "povídání"a moc držím palce, ať děláš, co děláš! Ale ty to děláš s takovou láskou a nadšením a jsi tak pracovitá, že moje palce jsou jen tak pro formu :-D

Pozn.: Janu a její aktuální postřehy a tipy najdete na Facebooku S dětmi v báglu. Delší články a zároveň možnost objednat si neuvěřitelně propracované průvodce, ke kterým patří i pracovní sešity pro děti, najdete na blogu S dětmi v báglu.