Jsem Katy, bude mi letos čtyřicet a učím se být sobec a víc myslet na sebe. Co to v praxi znamená? Že si dělám radost, zkouším říkat ne a myslím na to, co je opravdu důležité.
Zrovna dnes jsme se s kamarádkou tak trochu zoufale smály, když jsem jí vyprávěla o našich peripetiích s Barunčiným spánkem. Naše kudrnatá holka by chtěla v noci chodit k nám, případně si pro mě přijde, vzbudí mě a řekne, ať jí jdu dát pusu. Ve dvě ráno!!! A když jemně naznačím, že je sobecká, odvětí, že myslíme jen na sebe. A já měla chuť křičet, že už skoro devět let naopak na sebe nemyslím skoro vůbec. Zajímavé je, že se to časově celkem shoduje s datem jejího narození :-D
Jako já si nestěžuju, prostě jsem do denního plánu zařadila o kafe víc a jedeme dál :-D Ale tu radost si v poslední době dělám a na to říkání ne a zaměření na sebe, je geniální citát, který jsem viděla u mé oblíbené Alenky ze Školy stylu: Není sobectví říct někomu "ne", když "ano" je lež. Na tom makám :-D
Co mi v poslední době dělá radost?

Vysněná kabelka
Máte svoje materiální sny? Přejete si už dlouho lodičky s červenou podrážkou nebo třeba ty nej trackové pohorky? Toužíte po prstýnku od Tiffanyho? Já mám takových snů čím dál méně, ač je to divné. Možná, až zase budeme společensky žít, vrátí se mi sny z oblasti módy. Teď sním tak jako každá druhá Miss ve stylu: Hlavně, ať jsme všichni zdraví.
Ale jeden sen jsem roky měla. Vždycky na letišti jsem okukovala kabelky Furla. Okouzlily mě ty krásné cross body. Já jako jsem kabelková :-D A tak když mě ze Zalando Lounge oslovili, ať je vyzkouším a něco si vyberu, kabelky jsem prolustrovala jako první. A ona tam byla, nádherná Furlička v šedé barvě. A ve skutečnosti je ještě dokonalejší. Miluju ji. A Honza je rád, že už mi ji nemusí dopřát on :-D
Mnozí asi víte, jak Zalando Lounge funguje, ale pro neznalé jen v rychlosti - jsou zde pravidelné kampaně značek, které všichni známe (jako Vero Moda nebo Pepe Jeans), ale i značek luxusnějších a dražších. A v obr slevách, takže za mě se vyplatí dívat právě po těch značkách, které pro vás možná běžně nejsou tak dostupné.
Ke kabelce jsem si přihodila ještě černý basic top s výstřihem a už se viděla na zahrádce restaurace s bublinkama. Poprosila jsem Honzu o dokumentaci. A proběhlo to klasicky. Vyjdeme z domu a Honza vytahuje foťák. Poprosím ho, ať trochu popojdeme. Protáhne obličej, protože kroky mu berou duši. Přijdeme k fotogenické zdi, začnu se štelovat a ptám se: "Netvářím se jako nafoukaná bréca?". Bez velkého přemýšlení odvětil: "Tvař se, jak chceš, ale tvař se rychle. Míří sem gang malých dětí a ty se začneš stydět." Takže tak.
Puredevadesátky
Miluju dobrý retro. Vzpomínat, jak jsme sledovali Divokýho anděla, toužili po prvním mobilu a četli Láska, sex a něžnosti.
A když se dobrý retro propojí s příběhem, který má vývoj, začtu se jako už dlouho ne. Hezký, ale narovnej se je novinka od Johany Fundové a já čekala srandu. Jenže on je to příběh tři dětí z devadesátek, který mají mají malý i větší starosti. A o dvacet let později to není o moc lepší.
Jsem sice dítě osmdesátek, ale kdy si dá Milagros a Ivo pusu, jsem prožívala taky. Tahle knížka mi sedla.
Kytka ve váze
Psala jsem teď článek o tom, co dělají jinak muži a ženy. Kromě toho, že všechno, tak i jinak cítí. Ženy samozřejmě víc. Jsme čenichalky. A i proto milujeme květiny ve váze. Lahodí oku i nozdrám. Honza to snáší hůř a občas s vázami po bytě šibuje, aby mohl pracovat a nekýchal, alergik můj :-D
Barunka ví, že maminka miluje tulipány, ale moje květinové lásky se v poslední době rozšířily a třeba hyacinty, kaly nebo slunečnice jsem si naprosto zamilovala. A dělám si jimi radost. Neřeším Honzovo brblání, že je to zbytečnost. Dělat si radost odmítám vnímat jako zbytnou věc. Jsem velká holka a mám na to právo :-D
Kalorické tabulky
Proč mi dělá radost taková blbost? Protože jsem si k tomu dospěla a protože jsou to pro mě nové a důležité informace. S hubnutím a zdravým životním stylem se peru od puberty. Spíš prohrávám, to si pojďme říct. Ale v poslední době už aspoň nefňukám ve stylu: "Jak je možný, že kila nejdou dolů???? Co dělám špatně? Proč já!!!!!!" :-D Když kila nejdou dolů, vím přesně, proč to je.
A protože u nás v rodině má pravdu buď maminka (ta moje, ne já) nebo Honza, tak tentokrát je to můj drahý muž. Ten už to nemohl poslouchat a zahlásil: "Bože, co v tom furt hledáš vědu! Je to jasná matika, příjem a výdej. Když žereš večer chipsy a olivy, tak nemůžeš čekat, že to půjde dolů." Ano, tahle jednoduché to je.
A já kromě toho, že denně nasávám Fit je Šik energii od mé krásky Marky a jejích holek v kurzu, rozhodla jsem se, že zjistím, jak na tom s tím příjmem jsem. Tuším, ale co to vědět přesně. A já když se rozhodnu, tak do akce jdu buď hned nebo za rok, tak jsem to tentokrát dala rovnou, cestou na Moravu, kam jsme jeli slavit narozeniny dědy a babičky. Jako ano, proč si nezačít počítat kalorie ve chvíli, kdy se stoly prohýbají dobrotami :-D
Nainstalovala jsem si aplikaci Kalorické tabulky v autě a začala zadávat. Snídaně: tvaroh s ovocem, cajk. Oběd: maso a zelenina. Dobrý, Katy. Svačina: paninini a koblih. A do pytle! Večeře: Řízek. No nic, ty boty na běhání tentokrát vybalíš a využiješ :-D A já si na sebe upletla bič jako blázen. Vidím, co kolik má kalorií a živin. Vidím, co udělá 40 minut běhu. A vidím, co udělá naprosto prázdná energie v podobě zapečené bagety a koblížku s nutellou, které tělu nic nedají, ale denní příjem zvednou o 600 kalorií.
Prostě, když nechceš večer s pusou plnou moravského koláče brečet nad tabulkama, musíš hned ráno vyběhnout a udělat si kalorický náskok.
Život se vrací do normálu
Ač mě mnozí mají za děvče urýpané, jsem poměrně přizpůsobivá a ke spokojenosti nepotřebuji moc. Ale ten náš divnorok už byl hodně i na mě. Docházely mi síly a schopnost tvořit pohodu. Spíš si myslím, že jsem občas tvořila opak... Ale to, že může Honzík a Honza na fotbal, Barunka se dočkala otevření bazénů, já můžu na outdoor trénink? Boží! Že se vidím s holkami v redakci a můžeme Feriho i Demi Lovato neboli "oni" probrat naživo? Ou jééééé!! Že můžeme do restaurace na jídlo v talíři a pití ve sklenici na útlé nožce? Neuvěřitelný! Že plánujeme dovolenou a můžeme děti vzít třeba do Mirakula? Blaho! A že se konečně pořádně vidíme s rodinou? To jsou prostě velký dobrý věci.
Diskuse pod články
Mám pravidlo, že do diskusí pod svými články na Proženách chodím až po pár týdnech. Abych tam ty svoje "fanoušky" nepotkala :-D A pak si to sjedu všechno najednou v plné palbě. Občas tam jdu s malinko staženými půlkami, protože byl článek na třaskavé téma (kojení) nebo mi na něm hodně záleželo. A to byl případ osmdesátin Boba Dylana. Jsem dítě rockera, místo Dády Patrasové se u nás pouštěli Queeni, Deep Purple a Rolling Stones. A Boba Dylana považuji za ikonu, mistra. Hodně jsem si o něm načetla, dokonce i tátovi psala :-D A v diskusi se objevili hlavně jeho fanoušci. Opěvovali jej a ... nic mi nevytkli. Za mě dobrý :-D A pak jsem se hodně pobavila, protože pod článek o výročí svatby prince Charlese a Camilly jsem našla takovou skoro pochvalu, protože jedna paní mi napsala: Vy se docela lepšíte, copak se to děje? ... pak mi tedy vyjmenovala, co mohlo být lépe, ale to už jsem nevnímala :-D
Co udělalo radost vám?
Článek vznikl ve spolupráci se Zalando Lounge.