Je pár věcí, ve kterých jako rodina excelujeme: sledování filmů na čas, hádání se o poslední olivu a plánování výletů. A tak, když nás Krkonoše oslovily ke spolupráci, vůbec jsme neváhali a začali vymýšlet, jak to provedeme. Abychom vás do zajímavých míst, které máme kousek od chalupy a nejsou až tak profláklé, vzali co nejdříve.

První výlet máme za sebou a vy, kdo nás sledujete na IG, jste o víkendu měli tu možnost sledovat naše putování. Vyrazili jsme k trati Pojizerského Pacifiku a vybrali si jako cíl hned dvě místa, které jsou mimo jiné i zastávkami motoráčku.

Pojizerský Pacifik

Jsou děti, pro které cesta je cíl a spíš než zajímavé hrady nebo výhledy je zajímají vlaky apod. I Osičky se hnedle těšily o trochu víc, když jsem jim řekla, že pojedeme kus cesty po kolejích. Vlak jede nádhernou přírodou a kdekoli vystoupíte, čekají vás pecka turistické trasy, zajímavé naučné stezky nebo dech beroucí výhledy.

Jezdí na trase Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou a vede údolím řeky Jizery. My nasedli v Jablonci nad Jizerou a po necelé hodince jsme vystoupili právě v Martinicích na konečné. Kdyby nepršelo, budeme se nádražím kochat déle, historická budova je vážně krásná, uvnitř najdete i muzeum a v okolí naučnou stezku.

Jilemnice

Naším prvním cílem ale bylo městečko Jilemnice, které je samo o sobě moc pěkné. My mířili do místního Krkonošského muzea a rovnou se připojili k prohlídce. Průvodce nám představil tři betlémy, každý jiný, ale všechny nádherné, propracované a navíc pohyblivé. Z dětí vycházely jen zvuky ve stylu woooooooow a ty vogo, oči měly navrch hlavy.

Další část prohlídky byla věnovaná hraběti Harrachovi a mě teda dostalo, jak renesanční a pokrokový člověk to byl a co všechno dělal. Soutěží namotivoval ke skládání oper a díky němu Bedřich Smetana složil Branibory v Čechách, stál za rozvojem Národního muzea, lyžařství v Krkonoších a mimo jiné i za Pojizerským Pacifikem.

Po prohlídce jsme se šli najíst do restaurace Lavina přímo na náměstí, kde nás překvapilo pestré menu. Děti si daly pizzu, já pstruhu a Honza tortillu. Doporučujeme dělat rezervaci, zkusili jsme restaurací více a bylo hodně plno.

A pak jsme to vzali přes Zvědavou uličku, plnou nádherných roubenek, zpátky do muzea.

Proč jsme se vraceli? Neměli jsme vyplněný kvíz (jako pardon, ale kvízy jsou život), prošli jsme si expozici o mučení a pak už jsme naznali, že máme hotovo :-D A mohlo se popojet. Kam?

Poniklá

Prý že se nevyplatí cestovat s dětmi, když si nic nepamatují... Vždy jsem byla proti a oponovala, že zážitky jsou na celý život a utváří se krásné vzpomínky. Tak jako Barunce je devět let, slovo Poniklá padlo za sobotu asi stokrát. Přijeli jsme na místní náměstí, ona se rozhlédla a bylo evidentní, že jí to šrotuje... A pak vyhrkla: "Tady jsme byli se školou v přírodě na výletě a poslala jsem vám odsud pohled." Zajímavé na tom je, že se tak stalo před týdnem :-D Paměť na zážitky má asi jako akvarijní rybka. No nic, beru to tak, že děti jsou jako cvičená medvíďata, která prostě bereme s sebou, zážitek máme z výletu my velcí a to stačí :-D

V Poniklé jsme měli v plánu dvě místa: Muzeum krkonošských řemesel a výrobnu perliček Rautis. Oboje moc doporučuju.

Soukromé muzeum (hlídejte si otvírací dobu) najdete v obrovské stodole a hned na několika patrech. A tam poté tisíce dobových předmětů, které majitelé shromáždili. Získali je po předcích, na burzách apod. Je vidět, jak muzeem žijí. Byly tu staré kočárky, skleněná valcha, původní světnice faráře, stará kuchyň apod. A na závěr jsme dostali panáčka pálenky, mňam!

V Rautisu jsme se zúčastnili prohlídky a prošli si tak celým procesem výroby perliček. Je to titěrná práce, které vděčíme za nádherné vánoční ozdoby. A my byli unešení a samozřejmě si v obchůdku koupili ozdobičku na památku. Lze si tu i něco vyrobit, my ale už potřebovali kávu.

Na tu jsme šli do kavárny Nad věcí, která je o pár metrů vedle.

Celou sobotu jsme přizpůsobili počasí, které slibovalo déšť, takže jsme naplánovali aktivity spíše uvnitř. Ale moc se těšíme, až si uděláme v srpnu další výlety a to už bude v té dokonalé přírodě, kterou v Krkonoších najdete. Rozhodně navštívíme další místa z Pohádkových Krkonoš, abychom to co nejdřív zkompletovali (je jich třicet a jedno je lepší než druhé).

Jestli vás náš výlet zaujal, mrkněte na stránky Pojizerského Pacifiku, v létě se konají i speciální jízdy a to je pak možné potkat hraběte Harracha osobně!

Článek byl pořízen v rámci projektu „Krkonoše -řízení destinace“ realizovaného za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj.