Mimi-pán má 6 měsíců. Jaký je ten náš Jeník? Kliďas a pohodář, co se směje očima, a myslím, že je prostě rád na světě. Má rád lidi, zatím ani náznak mamánkovství, holt je zvyklý být ve společnosti. Zvlášť když jsem někde sama s dětmi, jde z ruky do ruky a já jsem za to svým kamarádkám vděčná. 

A co na něj lidé říkají? Je tááááák hodný a...no to je velký chlap:-D

Ano, váží přes osm kilo (a už jsem asi jediná, která mu do očí neřekla, že je vypapanej...maminka nikdy nic takového neřekne!!!). Je dlouhej a přijde mi, že přeskakuje velikosti. Bunda ve velikosti 9-12 měsíců mu je pěkně :-D Mohl mě kopnout, když jsem loni vykoupila všechny výprodeje - nakupovala jsem pro tabulkové dítě :-D Teď si měl začínat zkoušet velikost 74  a on ji sotva minul :-D

Má dva zuby, jejichž růst nese statečně. Slintá, ruce si žere bez přestávek, ale nepláče, nemá teploty. Říct, že v noci spí...to bych trochu lhala. Ale neřekla bych, že ho ruší růst zubů :-D Jantarové korálky odvádějí dobrou práci (a nebo prostě naše děti ty zuby tolik neprožívají).

Moji snahu o domácí stravu odmítl a zarazil hned v začátku. Takže baští skleničky a i tam umí zamknout rtíky, když dostane bramboru s cuketou nebo dýni (frfňa po tatínkovi). Mrkev a brambora, to je jeho. Aťsi, bude mít oranžovej fifák a spletou si ho se sobem Rudolfem :-D

Kaši odmítl celkem výmluvně - kompletně nám ji vrátil...

Dnes a denně si uvědomuji, jak je to s ním snadné, jak je jeho povaha velká pomoc, jak mi to double-mámovství dělá fakt hodně na pohodu. Neupozorňuje na sebe zbytečně, rád si hraje sám, mručí si u toho a pozoruje ruch v místnosti. Asi bude choreograf (v ne moc dobrém souboru), protože nadšením hýká, když tančím já nebo Barča. (článek píši kvečeru, Honzík se vzbudil po odpoledním spánku už ve 3, takže znovu spát již nešel a měl by být unavený jako blázen...ale není, je šťastný, Barunka před ním předvádí ty nejlepší taneční kreace a on se může zbláznit, směje se nahlas a nejradši by vyskočil z lehátka...a já? No co byste řekli? Dojímám se, tohle se nám povedlo, Osičko!)

Přetáčení vypiloval a chystá se do prostoru. Já se na to těším :-D Kromě toho, abych nešlápla na kostku Lega a nezmrzačila si klenbu jednou provždy, budu dávat bacha, abych nešlápla na synáčka a nezmrzačila klenbu jemu :-D Nenechá mě tak v klidu jako Barunka, ale velkej střelec to taky nebude, děti máme rozvážné. Kamarádka mi vyprávěla, v jakých pozicích nachází jejich malého pána po spaní. Honzík spí jako ležící Buddha :-D

K půlročninám jsme našeho mimi-pána vyvezli na sníh. Upřímně? Už teď je jasné, že se bude tvářit jako vždy, tedy "mám to na salámu". Ale bude pěkně chrupat na mrazu a smát se (na) lyžující Baru. 

Vztah našich dvou malých Osiček začíná získávat jasnější rysy a já se vám o tom rozhodla napsat v jednom z dalších článků - o tom, jaká je Baru ségra, co jsme dělali, aby příchod nového člena nebyl pro ni takový šok a co se snažíme dělat, když už čtyři jsme, aby se všichni cítili dobře a ne přehlíženě.

Hrozně se těším na jaro s dětmi, Honzík si bude čučet z kočárku, zřejmě už ho vyvalíme do sporťáku (dyť ta naše klobása váží skoro jako jeho sestra v roce :-D) a já doufám, že se trochu rozjí, vezme na milost ovoce a kaše a já dostanu taky trochu prostoru pro sebe, ale...o tom v dalším článku :-*