Pokračování našeho rituálového seriálu je tu. Začali jsme Honzíkovým večerem (ZDE) a dnes je tu naše víkendové ráno.

Ano, s dětmi má člověk o víkendu i ráno. Z doby před dětmi si pamatuji až sobotní oběd :-D

V ideálním světě (říkejte mi v něm Katy Stepfordská) vypadají naše víkendová rána tak, že já s úsměvem vstávám dříve než ostatní, dám přesně tolik Tibeťanů, kolik mi nastartuje den a naladí mě na správnou frekvenci. Rychlá osvěžující sprška, lehký make-up a slušivý domácí obleček, abych své milované neurážela pohledem na neupravenou mámu a manželku :-D Chybí mi už jen ta mašle, ale nebudu Fifinka. Následně nachystám bohatou snídani, pro každého to, co má rád - tudíž pro Barču olivy, lentilky a chlebíčky a Honzovi správný počet volských ok. Manželovi nachystám denní tisk nebo ekonomické listy, na které neměl v týdnu tolik času, sama si budu při snídani listovat food magazínem a vybírat pro nás dokonale nutričně vyváženou večeři. Barunce jsem stáhla novou doktorku Plyšákovou. Honzík má vyvařenou svoji nejoblíbenější řehtačku. Je čas vzbudit ty spáče, dělám to něžně, se ví :-D Prostě krásný rozjezd dokonalého dne. 

Jak vypadalo naše ráno dnes? Honzík už od šesti vykládá a protože jsem jej v noci asi tisíckrát kojila, Honza vstává a bere si ho do obýváku. Uuups, nemá tam chudák ani noviny, neví ani, kam nejlépe investovat, nejsou tam nachystaná ani jeho oblíbená volská oka. Já ale při nočním podávání potravy zjistila přes internet, že se ve světě nic zásadního nestalo, takže dobrý, stačí mu bulvár. Namísto Tibeťanů se pokouším v pozici naprdnutého embrya dospat aspoň minuty. Jediná Barunka sní stále svůj sladký sen. Ale to trvá pár sekund a pak se lusknutím prstů budí, hlásí, že je ráno a ptá se, co budeme dělat. Já vím přesně, co bych ráda dělala, ale Barunce dramaticky popisuji, co máme dnes opravdu v plánu a jí září oči. Je jí jedno, že nemám lehký make-up, že jsem v pyžamu a místo vlasů mám drn. Těší se, že půjde do bazénu.

Jdeme pak společně za našimi hochy, mimino se na nás zubí jak o život (lépe řečeno, seč mu jeho dva rašící zoubky dovolí :-D) , Baru mu hned zatančí a zazpívá a bráška se může pominout. Honza mi podává kávu a dělá vajíčka, která mám ráda já, ta míchaná. Barunka je spokojená s dílem o Doký, který viděla pětkrát. A Honzík? Slintá jak o život, místo hrkávky si hraje s rukou a je happy jak dva grepy. 

Ta víkendová rána vůbec nejsou marná a výhoda dětí je, že si je člověk užije, vychutná a neprospí! Byla by to škoda. 

Ta všední rána jsou idylická méně, ale i ta mají svoje kouzlo :-D

A zítra to bude osm let, co ta rána trávíme s mým mužem spolu. Je zajímavé, že palačinky, vajíčka nebo toasty začal dělat, až když jsme se rozmnožili, většinou jsme rovnou chystali oběd nebo se chystali někam ven. Ale ono to zase přijde, my si jednou zase přispíme a pak zajdeme na snídani nebo brunch. Výletů máme na jaře v plánu spoustu - vsadím boty, že s naší rychlou rotou budeme v každé ZOO i na každém hradě první! :-D

Puntíkaté (po)nožky HappySocks máme všichni z Urbanlux.cz