Máme za sebou první letošní letní dovču. Osičky vyrazily na Lipno a přizvaly i prarodiče. Silná třígenerační sestava si to, snad můžu mluvit za všechny účastníky zájezdu, užila. (Pozn.: Názvem článku "Lipno, bejby!" se vám nesnažím naznačit, že bude nějaké dítě vzniklé na Lipně, ale znalci seriálu Přátelé si jistě pamatují Joyeho nadšené volání London, baby! :-D)
Na Lipensko jsme se vrátili po dvou letech. Tenkrát jsme bydleli v hotelu sousedním Frymburku, letos jsme si pronajali vilu přímo v Lipně. Chtěli jsme to tu prozkoumat, na spoustu atrakcí byla Baru tehdy ještě malá. Teď to rozjela na plný pecky :-D
Jak volíme typ dovolené a podle čeho vybíráme destinaci?
Nejsme s Honzou road trip typy a zároveň nemám pocit, že by (našim) dětem výrazně svědčil delší pobyt v hotelu. Proto jsme si pronajali baráček. A chtěli jsme, aby v místě pobytu bylo tolik vyžití, aby se za zábavou nemuselo vyjíždět.
Plánovali jsme tuhle dovolenou od zimy, měli jsme představu bydlení v apartmánech hned u vody, v Marině. Ale to je výsměch - zaplatit celou (nemalou) částku v lednu? Strašně neprofi objednávací online systém z velké části v holandštině? Řekli jsme NE a hledali dál. Našli jsme Villa Lipno Dreams a bylo. Domek pro 6-8 osob, měli jsme všichni spací soukromí a krásné společné prostory. Vařili jsme si sami (chef byla moje maminka a měli jsme se dokonale!!), večer jsme grilovali. Vilové městečko byly ideálně umístěné, kousek od Bobovky a centra (tam je lanovka, Coop, trampolíny, lanové centrum), byl tu klid a vše krásně upravené a čisté.
Byli jsme moc rádi, že s námi jeli moji rodiče - tvářili se tak, že si to užili a já pevně věřím, že snad ano. S Honzou jsme se shodli, že jsme si prostě odfrkli. Přece jen být na ty dva pidižvíky v dvojnásobném počtu je znát. Honzík pasoval mého tátu na svého osobního nosiče a jen se děda mihnul kolem, už se mu plazil v ústrety (a běda, jak se děda nesehnul - mimi-pán je kluk mírumilovná, ale není radno ho nasrat :-D). A Barunka střídavě věnovala pozornost všem, ráno počítala sekundy, kdy ji vypustíme budit babičku, já jsem si to s ní užívala, měla jsem na ni hodně času a uvědomila jsem si, jak mi chybí mít čas jen na ni.
Co jsme zažili, viděli, navštívili? Co stálo za to a co ne?
Stezka korunami stromů: To je prostě MUST SEE na Lipně. My měli strategickou polohu v kopci, takže jsme si to vyšlápli hned ráno a pak seběhli dolů. Otvírá se v 9.30 a štěstí přeje ranním ptáčatům. Při našem odchodu se fronta vinula jak had až k lanovce. Každý o Stezce určitě slyšel, za mě je to jedna z nej atrakcí, kterou jsem navštívila. Někdo se kochá výhledem, někdo zkouší přejít přes překážky nebo si čte o lese, o stromech, někdo testuje sám sebe a zkouší správně odpovědět otázky ohledně Stezky a někdo doufá, že lidem dole nenablije za krk :-D
Bobovka: Měli jsme ji po cestě a nevynechali ani jednou. Novinka letoška je druhá, rychlejší dráha, a spolu s ní i tradiční korytovka. Já zkusila obě a neoslnilo mě to, jsem posera, brzdila jsem si, bála se o Baru a vytvářela kolony :-D (táta mi popisoval zuřivé brždění a špačkoidní nadávání pána v bobu za mnou). Baru jezdila raději s Honzou a mě pak povzbuzovala, ať nebrzdím a frčím (bylo jí jedno, že za jízdy chytám její slamák a snažím se nás nezabít). Podobně pravidelná byla návštěva trampolín u Coopu nebo hřiště u hotelu směrem k Aquaparku (dětských hřišť je tu spousta, to velmi oceňuji!).
Aquapark: Baru miluje bazény a babi s dědou milujou Baru, tak mamka navrhla, že nás s Honzou zastoupí (oba jsme tak trochu roztomile kašlali a já ztrácela hlas, což všichni vítali :-D). Ten den fučelo, ideální na schování se do teplé vody. Baru si to užila a měli jsme klid (ano, mluvila o tom velmi urputně několik dní :-D). Vedle je i Hopsárium, to jsme vynechali.
Jídlo doma i venku: Někdo preferuje na dovolené all inclusive, někdo si radši vaří podle svého, někdo chodí po hospůdkách a restauracích. Vše má svoje... S dětmi vyhledáváme raději možnost sami si plánovat jak jídla, tak čas, kdy se bude jíst. Navíc Baru není velkej jedlík a Honzík škoda mluvit. Takže jsme si něco přivezli a zbytek dokoupili v supermarketu přímo v Lipně. Někdy jsme šli na oběd - doporučuju restauraci Admirál s dětským koutkem, do vedlejší kavárny jsme šli opakovaně na skvělou kávu a delikatesní zákusky. V merku jsme měli restauraci na nábřeží, ale nedošlo na ni (zatím!!! :-D). K večeři jsme si grilovali buřtíky nebo klobásy. Nevyvařovali jsme nic složitého, netrávili čas u plotny víc než bylo nutné a přesto si pochutnávali (mami, děkujeme!!!).
Výstava Giganti: Zaujaly nás plakáty na výstavu Gigantů a byli jsme nadšení. V plné kráse a velikosti se představuje 18 vyhynulých tvorů z doby ledové z různých koutů světa, jejichž modely byly vytvořeny v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky. Výstava je do 11.září. Navíc před stanem se prodává super trdelník, tak jsme si zopakovali Vánoce :-D
Půjčení šlapadla: Počasí nám na dovču vyšlo ideálně. Bylo většinou kolem 20 stupňů, dva dny výrazně tepleji - někteří otužilci i hopsali v Lipně, pláž se zalidnila. Být tam bez dětí, z pláže mě nedostanou a griluju se jak buřtík. Ale obě naše děti na vedro moc nejsou, tak jsem byla za mraky na obloze ráda. Ale šlapadla jsme si vyhlídli už první den a nakonec na ně došlo. Šli jsme jen s Baru a Honzík se rochnil na pláži s prarodiči jak vorvaň (sorry, kámo :-D). Super to bylo!
A ještě víc super byla cesta lodí z Frymburku do Lipna: Nemít program na dopoledne i odpoledne znamenalo zpruzenou kudrnatou holku a to nechceš! Jeden den jsme si našli bus do Frymburku, tam dali kávičku a zpět jeli vyhlídkovou lodí. Další zážitek, další rozzářené oči. Táta se smál, že cesta tam stála 60 korun a nazpět desetkrát víc. Jezdí i dvouhodinová vyhlídková plavba, ale to nám přišlo až moc.
Co se nepovedlo:
Všude jsou vidět reklamy na tzv. Lipno Card, podle kterých ušetříte s touto magickou kartičkou na každém kroku - po pár plakátech začnete mít pocit, že vám karta snad bude i vydělávat peníze. Kartička stojí 150 korun a slevy jsou asi v tomto duchu: "Dobrý den, chceme šlapadlo na hodinu a uplatnit slevu s Lipno card." - "Teď už sleva není, je jen do 13 hodin."
Takže pokud trefíte ty čtyři a půl minuty, kdy jde slevu uplatnit, bude vás osm dospělých, jeden trpaslík, co šilhá a tři kuny, požádáte o slevu hebrejsky,, máte asi tak 30 % šanci, že slevu 5 % dostanete ...
A moje sportování na dovolené dopadlo...jako vždycky. Honza už je říčnej, ale nemůžu si pomoct. Vezla jsem si boty na běh, TRX, plavky a kupu keců a spoustu odhodlání. Běhat jsem šla přesně ani jednou, špagáty jsem pověsila a cvičila na nich přesně ani jednou...
Jo a málem bych zapomněla na "luxusní" cestu z Prahy do Lipna - my vlastně chtěli "jen" do Lipna, abychom malého Jeníka nevláčeli spoustu hodin k moři... Takže cesta trvala víc jak šest hodin, bylo snad 40 °C a my stáli před Benešovem tři hodiny v zácpě.
Tahle dovolená má plný počet bodů. Neopustili jsme v podstatě Lipno, všude jsme chodili pěšky, Honzík chrupal venku, dodržovali jsme polední klid a režim obou dětí. Lipno je místo, které dokáže zabavit na několik dní malé i velké. Neznám moc takových a budu ráda za vaše tipy a doporučení.