1.září - nemůžu psát článek na jiné téma než Barunčin nástup do školky. Jsou toho plné internety a ani tady to nebude jiné. Prostě dětem to začalo. A mně to skončilo. Opěr drama queen Katy na scéně... :-D
Před 4 roky jsem odcházela na mateřskou, těšila se nejdřív na dva měsíce volna s pupkem a pak spoustu let s miminem nebo miminy doma. Těšila jsem se moc. A věděla jsem, že si to chci užít.
Což jsem dělala a dělám. Mě to prostě na mateřské baví. Nejsem osamělá, nekrním, mám kolem sebe strašně fajn lidi a hlavně ty naše děti jsou strašně fajn. A když je to někdy na panáka už po ránu? Takových rán jsem jako žena pracující měla 9 z 10 :-D
Barunka je a vždycky byla 100 % parťák. Holčička s největšíma očima na světě, která nezkazí legraci, je upovídaná, miluje lidi a zážitky. Je chytrá jak opice, vypadá jako její táta a povahu má moji. Umí být marnivá a umí se pochválit. Umí se prožívat, když upadne nebo má v prstíku třísku. Ale je to laskavý malý člověk, který má strašně dobré srdce a hází ty nejlepší vtipy :-D Je to héééérečka, však jsem ji přihlásila do muzikálové přípravky :-D
A teď bude pryč každý den. Bude chybět mně a bude chybět bráškovi. Ti dva se milují, jak jen to čtyřleté a roční dítě dokáží. A vzájemně se baví.
Do školky jsme ji vedli "připravenou". Chodila do místního klubíku, umí vše, co umět má a spoustu věcí navíc. Ona je školkový typ, uznává autority a má ráda řád a pravidla (a někdy je pomáhá učitelkám prosazovat a mírně řečeno sekýruje vrstevníky - tohle po mně nemá :-D). Paní učitelka se jí zeptala: "Ty Barborko budeš asi šikovná holčička, viď?" - naše nesmělé mládě bez váhání zvolalo "ANO!". Ptá se, zda lidem budou zářit oči, jak je nádherná, jestli jsem na ni pyšná a jestli dělá věci správně :-D
Dětský kolektiv a zajímavé aktivity jsou pro Barunku teď to nejlepší. A já si ji občas nevýchovně nechám doma nebo vyzvednu po O, to vím. A budeme mít naše bájo dny plné programu, kamarádů, mlsání, pohádek, her na něco a na nic, čtení a povídání.
Barunku jsme si vyzvedli po obědě a jí zářily oči - Mami, je tam sklouzačka! A k obědu bylo rizoto se sýrem a červenou řepou (byl to bulgur :-D)! To ti byla sranda, jsme si někdy s holkama spetly záchůdky a šly na klučičí a kluci zase na naše!
To půjde!!
A já na tom našla pro sebe výhody!
Rozhodně toho stihnu víc! Honzí, spí dvakrát denně, počty jsou jasné! (Realita dneška: Dopoledne spal dvacet minut a pak se třikrát vzbudil a hověl si mi v náručí, nestihla jsem skoro snídani.)
Zhubnu, protože budu líná vyvářet jen pro sebe, když Honzík tolik nejí. (Realita dneška: celé odpoledne jím hladově lentilky a zbouchala jsem balení prosciutta.)
Je šance, že si ukradnu pro sebe nějaký čas, protože jedno dítě mi někdo třeba pohlídá. (Necháme se překvapit, nedělám ukvapené plány :-D)
Kdo z vás dnes také poprvé odvedl potomka do školky? A jak to dopadlo?