Minulý víkend jsme měli společnost. Krásná dáma v rudém. Juj, to zní :-D Nene, žádné nemravnosti, ale v naprosté počestnosti jsme testovali a zkoušeli, co umí Kia Sportage. Trochu vážně a trochu s nadsázkou říkám, že po dvou letech mého blogování začalo to moje písálkování mít pro Honzu konečně smysl :-D 

Naše první SMS konverzace na toto téma vypadala asi takto: 

Já: Máme možnost otestovat Kiu, co ty na to? 

Honza: Chceme Kiu Sportage! 

Já: Jakou Kiu máme teď? Není to combi, že ne? Řekla jsem, že ne. 

Honza: Máme Cee´d SW a je to samozřejmě combi. No nic. 

V autech se vyznám, to je zřejmé. A protože to Honza ví, tak rovnou řekl, že tenhle článek bude psát i on. Ať se nepletou pojmy s dojmy. 

Než se pustíme do popisování našeho víkendu s Kiou Sportage, chci vám nastínit, jak auto využíváme, jak mobilní jsme rodina. Naše současné vozítko je Kia Cee´d SW, je naše pár měsíců a nahradila Ford Mondeo. Kia je hnědo-šedá a Ford byl modrý až skoro černý (co byste taky měli vědět jiného, že :-D). Obě auta krásná, s Kiou se o poznání lépe parkuje. Autem jezdíme denně - buď já s dětmi za našimi aktivitami nebo Honza do práce. O víkendech pak za prarodiči, na výlety, na kratší dovolené. A i na delší dovolené, na hory a tak. Prostě cestujeme autem pořád. 

Za ty roky si v autě docela věřím, pražský provoz mě neděsí, většinou někde zaparkuji, mám na kontě jednu pokutu a téměř pokaždé někoho vytroubím - jsem za volantem brutální nervák a štve mě bezohlednost a blbost řidičů okolo mě! A Baru se diví, že tátova jízda je takovej klidnej vánek, je zvyklá na rodeo s mámou :-D 

A teď už ke Kie Sportage. Měli jsme ji půjčenou na víkend, tak jsme se rozhodli ji otestovat v běžném pražském provozu i na výletě mimo Prahu.

Kdyby mě někdo pozoroval, jak se s Kiou seznamuji, popsal by to asi takto: "Blondýna nastoupila a ...nic! Zmateně se rozhlíží, zkouší páku a v obličeji se jí rychlostí světla střídají emoce od pobavení až po hysterii." Ano, usedla jsem do té krásky, přepočítala pedály a jeden mi chyběl, pro mě dost zásadní. Kde je spojka??? Ty vogo, nene. To je automat :-D Rozhodla jsem se, že to nevzdám a třeba to zmáknu. Nezmákla :-D Šel to zkusit Honza. Během pár minut prolétl manuál a jelo se. Díky bohu, že jsme testovali jen tři dny. Zvykla bych si rychle neřadit a to mě řazení baví.

V pátek jsme jeli do Dendrologické zahrady v Průhonicích, na baštu do Čestlické vejmrdy a zpátky domů přes Prahu. První dojmy byly: elegantní a prostorná.

V sobotu jsme vyjeli na výlet. Využili jsme hezkého počasí, nasmažila jsem řízky a jeli jsme na Příbramsko na zámek Radíč a pak do Berouna na medvědy. Kia si vyzkoušela silnice všech tříd. To, že jí to jde na pevné a rychlé silnici, není až tak žádné překvápko, ale bez mrknutí světla vyjela i rozkopanou polňačku, poměrně prudký kopec (ne zámek Radíč není v kopci, ale Osičky nerespektovaly objížďku a cedule "tady to končí, obrať to, pako" na sebe nenechala dlouho čekat).  No a hlavně jsem si Kiu konečně vyzkoušela já. Mám z nového auta vždy respekt, ale tahle rudá kráska byla kámoš a neměly jsme jediný problém. Naopak! Řídila se mi skvěle. 

Naše sobotní dojmy byly: pohodlné "nakládání" dětí, praktické automatické otvírání a zavírání kufru, poradí si s rozbitou polňačkou a na dálnici jede jako královna (vůbec si neuvědomujete, že jedete dost rychle :-D). Měli jsme navigaci a zároveň z flashky pouštěli Barunce písničky a fajn věc je, že ve chvíli, kdy vám navigace sděluje nové pokyny, se hudba u vás vpředu zeslabí, ale vzadu u dětí stále jede a neozývá se: "Mamííííí, pusť to!!!!!!". 

V neděli jsme chtěli vyzkoušet naše běžné situace, tudíž Praha a nákup v obchodním centru. A vyzkoušeli jsme parkovacího asistenta - tak to byla bomba! Sedíte v autě a to si žije vlastním životem. Jen vás požádá, ať přeřadíte, aby si mohlo srovnat kola. Za mě jeden z nej zážitků!!!

Kia Sportage je typ SUV a to kromě toho, že je větší a vy máte k dispozici prostornější vnitřek, víc místa na nohy apod., taky znamená i to, že oproti typu combi má menší kufr. Honzík jezdí ve sportovním kočárku Peg Perego Book Cross Completo a to nejsou ty nejmenší golfky, tudíž zaberou nějaké to místo. Pro naše běžné cestování a výlety je kufr naprosto dostačující. Pro větší cesty, kdy sebou máme kufr, sportovní tašku, Barunčin kufr, občas tašku s jídlem, plenky a další nezbytnosti a blbosti, by bylo třeba pořídit rakev na střechu - ale s tím se počítá a my ji budeme pořizovat i pro naši Kiušku, třeba kvůli dovolené na horách. 

Hodnocení Katky (z pohledu blondýny): Bylo hrozně fajn vyzkoušet si jiné auto. Auto, které je krásné, pohodlné a navíc automat - měla jsem vždycky pocit, že tyhle auta nejsou auta (půjčuji si citaci Martiny z IG, pocity jsem měla stejné). Ale není to tak a usnadní to hodně život. Ta volná ruka se s dětmi vždycky využije.

Hodnocení Honzy (auta má rád, rozumí výrazům typu akcelerace, turbodmychadlo a kombinovaná spotřeba): Katku jsem vždycky při psaní blogu podporoval a těšilo mě, že se jí daří, ale sám jsem se příliš nezapojoval. Když mi napsala, že má možnost na víkend testovat auto, v ten moment jsem se stal redaktorem motoristického magazínu. A už jsem se viděl za volantem, jak pečlivě vnímám jízdní vlastnosti, abych se pak mohl podělit o svůj mužský pohled, protože ženské na autě hodnotí hlavně barvu, to se přece ví, takže jim někdo musí říct to důležité. Ale pozor, beru to se vší vážností, takže žádné vtípky nečekejte, teď jsem redaktor, nezapomeňte!!

Takže co je na Kia Sportage nejdůležitější? Už jste se dozvěděli, že je prostorná, pohodlná a červená :-D Ale jak se jezdí s 1,6 litrovým turbomotorem a dvojspojkovou automatickou převodovkou? Ne, nebojte kilowaty, nízké a vysoké otáčky vytahovat nebudu. Nakonec by se mohlo ukázat, že tomu třeba taky moc nerozumím a to chápete, nikdo nemůže potřebovat. Začneme hezky od začátku. Když jsem se poprvé a pak i podruhé, potřetí, no vlastně pokaždé rozjížděl, musel jsem si zvykat na trochu jiný styl. S klasickou převodovkou a spojkou se snadno kontroluje rychlost, s jakou na křižovatce vyrazíte kupředu. S automatem je to jiné, je to spíš pozvolnější a člověk se musí naučit s tím počítat, že když sešlápne plynový pedál, je tam prostě malá prodleva. Jinak jsem ale s dynamikou jízdy opravdu problémy neměl. Dost mě bavilo, jak motor reaguje na prudké sešlápnutí plynu, prostě vás kopne. Skoro doslova, chvilku dělá, že nic a pak zabere, až nepřipraveným osobám cuknou hlavičky. Jo, jo, v ten moment vždycky Baru zahlásila, jestli jsem se nezbláznil anebo, že řídím jako čuně. A to ještě nevěděla, že objevím kouzelné tlačítko s nápisem Drive mode a s jeho pomocí přepnu režim motoru na Sport. V tu chvíli je auto ještě o dost zábavnější a prodlevy, o kterých jsem se zmiňoval před tím, mizí. Na žádné závodění to není, ale kdo by chtěl závodit, když většinou veze jeden až dva poklady. Joo vlastně i tři někdy (Katka to asi bude číst :-D). S větší rychlostí, která může být až někde okolo 200km za hodinu, což se přiznám, jsem bohužel nezkusil, ale roste i žravost Sportage a pod 10 litrů na 100km jsme se nedostali. Prostě Sportage mě bavila, je to auto, ve kterém se dá jet krásně plynule a klidně, ale když chcete, umí vystrčit i růžky a hlavně je to prostě krasavice!!! (Pozn. Mama LIVE: Jakoby popisoval mě :-D)

VIDEA:

Mrkněte, jak se koráb vlní po vozovce a já ladně a elegantně přijíždím - start je pozvolný :-D

Celkové hodnocení a naše dojmy - včetně neustálého Honzíkova mručení - Honza se omlouvá, musel mu pořád podávat křupky a obraz je lehince roztřesený :-D

A živé předvedení automatického kufru, prostě nás to hodně oslovilo :-D