Je tu nový rok se šťastnou sedmičkou na konci a já se těším. Já to jinak neumím. Miluju čistý, prázdný diář, který začínám pomalinku zaplňovat a psát tak další příběh dalšího roku. Možná mi pár z vás uvěří, že to mám ve svých rukách, že jsem pánem svého času, svých dní. Ale my zkušené matky, double-matky a více-matky prostě víme svoje. Plány se dělají, řeči se vedou, matka si myslí bůhvíjak není důležitá a děti si s těma kostkama osudu cvrnkají podle sebe :-D

Pořád se učím jak nejlépe plánovat čas nás všech. Vím z dlouhodobého pozorování (je tu ještě někdo, komu uniklo, že jsem promovaný sociolog a ráda na to upozorňuju??? :-D), že vesmír funguje a ono si to vždycky sedne, jak má. Někdy se z plného diáře hroutím a jindy mám deprese, že nás nemá nikdo rád a nikdo si s námi nechce hrát, známe to asi všechny :-D

Jaké jsem měla plány a předsevzetí na rok 2016, co klaplo a co ne? Jaký vůbec ten 2016 byl a co se událo zásadního? A jak bych to viděla v roce novém? Věřím, že jste napnutí jak já, když jsem sledovala Blake Lively bojovat se žralokem zabijákem :-D Ano, čtete správně, Gossipka bojovala s pětimetrovým habánem s ploutví, měřila mu čas, sledovala jeho zvyky a zlozvyky, odhalovala vzorce chování, u toho měla rozpáranou nohu, kterou si na skále (přesně tak, ne na sále, ale na skále :-D) odoperovala a ještě stihla odoperovat rackovo křídlo...film Mělčiny, ač se to možná nezdá, mě moc bavil!

Rok 2016 byl moc dobrý rok. Náš čtyřčlenný gang to ustál se ctí a když se mě kamarádky s jedním bejby opatrně ptají, jaké to je mít dvě, jestli je to takový mazec, jak se povídá, tak .... naprosto upřímně říkám, že není. Zvládli jsme dovolené, máme klidné večery i většinu nocí, děti spí spolu v pokojíčku a nijak extrémně se nerubou.

Přála jsem si začít cvičit, změnit životosprávu a zhubnout. Přeji si to každý rok, je to tradice :-D Myslím, že jsem na dobré cestě. Do fitka aspoň jednou týdně, ale i tak je to málo. Takže nutně dvakrát! A na životosprávě pracuji s odborným dohledem ze Světa zdraví, tak snad už!!

Chtěla jsem protančit noc. To se zatím nestalo... Ale mám za sebou dokonalou oslavu narozenin, kdy jsme z báru přijeli ve 3 ráno. A čeká nás brzy pražský víkend bez dětí a pak i cesty do ciziny jen ve dvou. My na to jdeme pomalu. Děti hlídatelné máme a oba mají rádi společnost. Milují prarodiče, tetičky. A ten zkušený nadhled double-rodičů je znát - Barunka byla poprvé sama s chůvou ve dvou letech, Honzík asi v půl roce. Jenže když máte poklad mezi chůvami, tak prostě víte, že můžete s klidem zavřít dveře a jít. A pak se vrátíte a nikdo si vás nevšímá :-D 

Chtěla jsem víc odpočívat, občas čumět do blba - učím se to. A nebudu lhát, čas pro sebe mám. Sem tam úprava zevnějšku, pravidelné večeře a randíčka s kráskami, akce pro blogerky, zvládla jsem i výzkumničit a dokonce prezentovat výsledky Madam Šmuclerové (chci její charisma!). Chci asi víc času nedělat nic a chci se víc času učit něco zajímavého. Oprášit angličtinu? Pokořit Photoshop?

Neuvařila jsem stále svíčkovou snů, ale vařím stále, ráda a teď jsem na sebe pyšná, protože jsem mimo jiné k nám domů pustila červenou řepu. Beztak se po svíčkové tloustne.

Jaký byl rok 2016 v očích Honzy? Prý rodinně-pracovní, no ten se rozpovídal.

A co malé Osičky? Barunka se stala oficiálně školkovou holčičkou, což nejdřív zvládla jako klasická Baru, tedy na pohodu, a pak to trochu přehodnotila a rozjela plačtivé údolí. Teď je na sebe tak pyšná, že ji to už ve školce baví a že tam dva měsíce nepláče, že to vykládá všem. Všem! Ve vinotéce, paní pokladní, pánovi, co venčí psa :-D Za poslední týdny a měsíce se z holčičky stala malá slečna, rozumná parťačka, se kterou plánuju víkend jen nás dvou.

A mimi-pán Honzík? Tak je asi jasné, že ten jel bomby a z mimina, co valilo oči a smálo se na půl pusy, je frajer, který běhá po bytě, miluje krůtí s mrkví a usíná sám v pokoji se svou ségrou. Rád si hází s míčem a navléká kolečka, občas kramaří a objevuje svět lehce urputněji, než jsme byli zvyklí. Taky dost piští a kňučí, nemluví, ale dorozumíme se, a svoji ségru zbožňuje a zároveň ji šíleně otravuje.

Co byly zásadní momenty jednotlivých měsíců:

Leden: Jedu na bezlaktózové dietě, zjišťuju, že skoro nic nesmím, pokud si domů nepořídím krávu, co dojí mléko bez laktózy. Ale kila jdou dolů sama.

Únor: Ve znamení nemocí, takže Barunka nechodí do klubíku a trochu se v tom doma plácáme. V domě se brutálně rekonstruuje, mimino nemůže spát, ideálně spí venku v kočáře a my s Barunkou si užíváme sněhovou nadílku.

Březen: První dovolená ve čtyřech, hory s parťáky! Lyžujeme, já, Honza a Baru. Honzík spí :-D Také proběhl zápis do školky a Barunčino první kino. A my šli s Honzou poprvé na party. Doma v 11 a děti spaly jak mimina. Začínám s cvičením pod dohledem trenéra, strašně mi to chybělo.

Duben: Děláme si doma smoothie, fotíme se s Lucinkou ve studiu, navštěvujeme Zemědelské muzeum a ve Feedu jsem nadšená z kurzu Poskytování první pomoci (koná se opakovaně a moc doporučuju!!). Honzík měl vítání občánků a zašli jsme na asijské dobroty na Asia food festival.

Květen: Měsíc plný událostí, narozenin a akcí. V Praze se otevřelo hračkářství Hamleys, Lego Duplo se vydává na cestu kolem světa, já účinkuji na Dni, kdy najdu lásku.

Červen: Slavíme s Honzou pět let od svatby a on mi plní sen a dává mi iPhone. Na koncert Teamu jedeme lehce opocení, protože Honzík se dvě hodiny pokoušel během uspávání najít známku punku. Ale užijeme si to. Hlasuje se o MAMAblog roku a i když se nijak hvězdně neumisťuji, jsem tak ráda, že o blogu se ví a že mě to baví a vás taky! Trávíme víkend v hotelu Vista na Dolní Moravě a jsme naprosto nadšení.

Červenec: Dovolená na Lipně, značka dokonalost! Baru si užívá prázdninky s prarodiči, vybíráme kočárek pro Jeníka, jezdíme po hradech a zámcích.

Srpen: Božská dovolená v Zaječí na Moravě s našimi parťáky Hranolkami ♥ Navštěvujeme pražský Dinopark, zámek Milotice. S Honzou jsme vyrazili na Matky na tahu a moje kotě Katka s mužem hlídali Jeníka - spal jak dudek a oni nad ním stáli a litovali, že usnul moc brzo a málo si ho pomuchlali :-D Lelí otvírá svůj vysněný cupcake obchod a já poprvé zkouším únikovou hru - s kráskami nám dost zabralo dostat se ven :-D S Lucinkou fotíme letní fotky na Náplavce. A prázdniny zakončujeme s parťáky Drekínky, jedeme na zámek Nelahozeves a do Fajn parku.

Září: Školka. Zdá se, že to bude bez problémů. S Katkou jdeme na Haničku Zagorovou a mě prostě zklamalo, že Štefan nedorazil. Ale dorazil Kája. Honzík slavil 1.narozeniny a je to super. Little man měl svou první party v Panském dvoře. Začali jsme chodit na plavání, nejdřív to vypadalo, že Jeník a voda nenajdou společnou cestu. Pak to vypadalo, že budou dobří známí. A nakonec se Honzíkovi objevil ekzém a plavání skončilo. Testujeme Kiu Sportage, kocháme se dýněmi v Tróji a s Honzou randíme. A pár dní před Jeníkovými narozeninami skončilo kojení.

Říjen: Spousta akcí, milých setkání a pracovních povinností. Byli jsme na Dívce ve vlaku a na Srdcovém králi. Po dlouhé době jsme strávili víkend v Pardubicích, Barunka tu moc ráda chodí do divadla. Po dvou letech jsme si s Lucinkou zopakovali Stromovku a šli pozdravit malé slůně do ZOO. Barunka začala ve školce plakat a my jsme trochu bezradní. Zkoušíme kde co a pevně věříme, že stará dobrá rada "to chce čas", opět zafunguje. Chvíli to zabralo :(

Listopad: Já slavím ve velkém 35 a Baru 4. Slavily jsme spolu, já měla svoji oslavu a Barunka svoji Frozen party. Honzík chodí. S mojí Katkou si děláme půl den jen pro nás a šly jsme i do muzea Grevín, voskový Karel Roden na mě skoro mrknul. Začínám spolupracovat se Světem zdraví a jsem odhodlaná tentokrát opravdu svůj životní styl srovnat a upravit. Možná je to blbina, ale v den svých narozenin jede Barunka se svým nej kamarádem Lukáškem vláčkem v obchodním centru a jedou sami. My s Veru slzíme, je to prostě milník!

Prosinec: Pohodový, sem tam unudlený měsíc. Vánoční trhy, vánoční školková besídka, vánoční bazar v F&F, vánoční svetry. Nikam se neženeme. Nevidíme se se všemi, co máme rádi, protože nejsme vždycky fit, ale v novém roce si to vynahradíme! Přečetla jsem už druhého Patrika Hartla. Rok jsme zakončili doma a je nám dobře. Po třetím koktejlu jsem usnula, jsem prostě party girl :-D

A co nás čeká a nemine v roce letošním?  Věřím, že spousta legrace. Cesty za poznáním, za kulturou, za gastronomií, za nákupy a za společnými zážitky. V létě bych moc ráda k moři s celým gangem. Barunka se bude učit na kole, pilovat to na lyžích a Jeník se bude učit mluvit. Honza bude slavit 35 a já s tím mám velké plány. A sama mám plány s blogem, s cvičením, seberozvojem i sebevyklidněním. 

No a s tím, jak celá zhubnu, zkrásním a vůbec se kompletně zrenovuju, půjde ruku v ruce jedno malé předsevzetí navíc - být občas trochu za dámičku, žít si na vysoké lodičce. Koupila jsem si hned troje a třeba v povánočních slevách objevím nějakou pěknou sukni nebo šaty. 

VÁM PŘEJI, AŤ JE VÁŠ ROK 2017 PLNÝ DŮVODŮ K RADOSTI A SPOKOJENOSTI!!! NEBUDEME TROŠKAŘIT A KAŽDÝ DEN NAJDEME ASPOŇ JEDEN, CO VY NA TO? BUDU MOC RÁDA, KDYŽ MI ZACHOVÁTE PŘÍZEŇ, PUSU KATY ♥

Outfit: Kabát - Reserved / Džíny - H&M/Košile - Dorothy Perkins by ZOOT/Mikina - Lidl/Přívěsek - H&M (díky kotě :-*)/Čepice - z Itálie/Hodinky - Daniel Wellington by ZOOT/Tenisky - New Balance/Kozačky na podpatku - F&F