Jsou dva typy odpoledne, kterými udělám Barunce radost, když pro ni přijdu do školky. Když jdeme domů hrát si a dělat si hostinu, když se můžeme v klidu mazlit, kreslit si, vzájemně se vytáčet a pak usmiřovat :-D A když jí řeknu, že jedeme za kamarády. To pak jásá a při oblékání snad i pomáhá. Zvlášť v zimě ji naprosto chápu, co bychom dělali na hřišti...

Dříve jsme randili mnohem víc. Nebyli jsme omezení školkou, nemocemi, kroužky. Chybí nám to všem. 

A plán do roku 2017 je být v této oblasti mnohem důslednější! Takže jsme na nic nečekali a s našimi parťáky Veru a Lukynkem si naplánovali randíčko hned na první lednové pondělí.

Plán byl potěšit se vzájemně, dát si kávu a něco dobrého, vyfotit děti v outfitech od španělské značky Tiny Cottons ze slovenského online concept store (a mnohem víc!) Alice&Alice, popovídat si o Vánocích.

Nad plán bylo jít do školky pro Barunku s totálně vzteklým Jeníkem, který se rozhodl, že bude do školky tlačit Barunčinu koloběžku (jako důchodci chodítko) a já jsem mu to vymluvila a naskládala ho do kočárku (to dítě dokáže zcepenět, tak že je nutné odložit veškerou něhu a použít hrubou sílu). Řval tak, že přestal štěkat i čokl za plotem, kterého vždy Honzík totálně vytočí :-D

Nad plán bylo i zpotit se ještě v šatně školky, kde jsem Barunku kompletně převlékla, aby bylo co fotit, a zároveň imrvére naháněla Jeníka, kterého cizí děti ve třídě dost zajímaly a zdrhal mi za nima.

Dále bylo nad plán to, že sněžilo (Já si nestěžuju!!! Naopak jupííííí!) a Honzíka to samozřejmě fascinovalo a chtěl v té bílé peřině chodit. Já: "To určitě vztekloune, v náručí budeš!" Honzík: "Jestli to takhle chceš, budu ječet jak hysterická fanynka na koncertě Justina Timberlaka a tebe totálně ztrapním před celou Palmovkou, možná Libní."

Kam jsme se vydali a kde jsme se s kamarády potkali? Design store a kavárna Signature v holešovickém Vnitroblocku. Cool místo! Kdo tam nebyl, jakoby nebyl. Nemít fotku na IG z Vnitroblocku?? A to si říkáš blogerka, Katy?

Na místě jsem ale překvapěně zjistila, že je to mnohem víc než jen trendy cool místo. Není to jen místo, kam se musí, abyste nebyli out. Je to tam prostě hezké, příjemné a originální. A víte, jak si děti mnohem radši než s hračkami pro jejich věkovou kategorii hrají s mobily, notebooky, kabely, foťáky a ty skromnější s kelímkem od jogurtu? Tady je to pro ně ráj! Není tu žádný skákací hrad, žádná panenka, kuchyňka nebo autíčko. Je to tu dospělé, ale dobrodružné. Děti byly všechny nadšené.

No a k té kávě, vzájemné potěše a popovídání a focení se nad plán přidal i Jeník neustále v pohybu. Jak já si teď vyčítám, že jsem kdy posměšně sledovala děti zdrhače, protože Baru na povel "Dál už ne, zastav!" reagovala zastavením.  Honzík si ten neomezený prostor zamiloval, omrkával a pohledem svlékal dámy nad kávou, s Baru a Lukynkem dávali u báru tanečky. Jeník: "Ten prostor, jdu do toho!" Já: "Všude beton, Kristova noho. Stůůůj!" :-D  

Barunka s Lukynkem se hned na začátku ujistili, že jsou lásky a mají se rádi a pustili se do prozkoumávání. Povídali si, pobíhali, dělili se o tyčinky, smáli se a byli šťastní. Když jsem Lukynkovi prozradila, že máme v plánu nechat si ho někdy na noc, zazářily mu oči a jen se ujistil u Veru "Ty tam nebudeš, že ne???" :-D 

Před pár měsíci jsem se s dámami z Alice&Alice radila ohledně outfitu pro Barunku od Tiny Cottons (rozhodně koukněte na stránky, mají teď víc než zajímavé slevy!) a nakonec jsem "riskla" džínové šatičky, i když byly o velikost menší. Podle mě to nevadí, naopak! Jsou sice kratší, ale v kombinaci s hořčicovými punčoškami a kloboukem z F&F to působí totálně retro. Co myslíte? A v létě to bude šik tunika.

Lukášek má na sobě tepláčky, mikinu a čepku ze stejné kolekce a je prostě frajer. 

Honzíka jsem úplnou náhodou sladila, ten má na sobě svetr a plísňáky z F&F.

Industriální prostředí dává fotkám zajímavý nádech. A i když děti nejraději fotím ve volném prostoru v přírodě, tady to bylo pro ně taky super. Protože ten výběh byl opravdu obrovský a nebylo tam moc co rozbít, nábytek je starožitný, zdi nejsou bílé, ale ze starých cihel. Já se tedy u fotek pak strašně vztekala, protože prostě nevyšly podle mých představ, ale věřím, že přimhouříte oči (díky, já se polepším!)

Dala jsem si nakonec podle plánu moc dobrou kávu, záviděla Veru její dortík se slaným karamelem, který vychvalovala, a letmo okoukla módní kolekce. Sama sobě jsem slíbila, že příště ve větším klidu a podle plánu :-D Možná bez dětí? :-D

Ale víte co? Podle plánu umí jet každý! Děti běhají a ne vždy tím "správným" směrem, děti se vztekají a někdy i dost nahlas. Naštěstí stále fungují staré dobré slané tyčinky, trocha citového vydírání a výhrůžky, které jednou za čas dotáhnete do konce, aby si nikdo nemyslel, že jen tak plácáte :-D