Mama-live
CO SE DĚLO ANEB NÁŠ TÝDEN VII. A VIII. – RÝMIČKY A LYŽIČKY

Jako upřímně, názvem článku to trochu shazuji, ale sedmý týden tohoto roku byl pro mě osobně trochu očistec, takovou rýmičku jsem dlouho neměla. A jako ano, jeli jsme osmý týden na hory, ale předpověď počasí se nám smála do tváře a Honza nemontoval rakev s lyžařským vybavením na auto úplně motivovaně :-D Vypadalo to, že lyže si tak maximálně nakreslíme.

Víte, co se honí blogerce hlavou, když onemocní? Že přijde o týden :-D Nebude mít o čem psát, co fotit a protože bude hnusná, nehrozí selfíčka (pokud nepíše blog U šeredky). Takže já se na dovolenkový modus operandi naladila o týden dřív. Až budou tvůrci reklam na léky proti rýmičce hledat hlavního aktér a už je nebudou bavit trpící muži, hlásím se, trpět umím olympionicky. 

V sedmém týdnu se všude po sítích ukazovaly květiny, krabice bonbónů a dokonce i diamanty. Ano, byl Valentýn. Pár dní před tímto lásko-svátkem se obvykle mého drahého chotě ptám "Slavíme Valentýn?" a ve finále jsem to já, kdo dárek ošidí a stydím se. On to neslaví a přinese dárky a květiny mně i Barunce... Co jste dělali ten slavný večer? My se rozhodli pro krutou romantiku a stáhli jsme si první díly seriálu Pustina. #tochces #romantikapoosickovsku #syrovaromantika #krutarealita Chtěla bych napsat "Pokud máte rádi ..., určitě to musíte vidět." Ale já nevím, kam Pustinu zařadit a jak to nazvat a zaškatulkovat. Je to syrový a hustý :-D Jako ano, úterý patří z hlediska seriálů Ordinaci, ale pokud vás Mázl už po těch letech přestává bavit, pusťte si Pustinu :-D

Týden to byl dost plonkový a Pustina byla jeden z top zážitků, ale přijela nás potěšit i babička a upekly s Barunkou štrůdl. A byli jsme kupovat bačkůrky (abychom Barunce nosící Befado číslo 28 koupili Befado číslo 28, ale o centimetr delší #tonepochopis) a okukovat jarní kolekci botiček. 

No a v pátek jsem začala kupičkovat, hledat sexy spodky a počítat rukavice. Večer před odjezdem na dovolenou mám vždycky pocit, že je na 95 % zabaleno a ráno se to jen poladí, naházíme do kufrů kartáčky na zuby a pofrčíme. A nakonec ještě celé dopoledne balíme :-D Kamarádka se mě ptala, jestli nemám univerzální seznam věcí na dovolenou. Tak jako samozřejmě nemám :-D Ale mám pro vás teď aktuální tip a podle mě se to dá aplikovat při balení tak nějak univerzálně.

"Když požádáte muže, aby koupil spoustu pastelek, fixek, bloků, aby se děti na horách nenudily, pak všechnu tu kreativní nálož dáte do batůžku, tak je celkem užitečný ten batůžek vzít sebou na ty hory." #tenhletipjejestezadara

Na balení a odjezdech na dovolenou je moje fakt nejoblíbenější část ta, kdy Honza chodí do garáže se všema taškama a po každém návratu do bytu nadává, kleje, soptí a tvrdí, že do auta se už NIC nevejde! A moje plány na rodinné foto ve stylu "jedééééém, hurááááá" padají, protože se snažím být neviditelná - je přece jasný, že za to můžu já, protože neumím balit.

No zabalilo se a jelo se. Kam? Do Malé Morávy, pod Praděd, ke skiareálu Kopřivná, na chalupu Petra, za milvanými Hranolkami. Plán byl jasný. Lyžovat, co to pude, když to pude.

Je to jako vracet se domů, prostě na rodinnou chalupu. Přivítali jsme se s kamarády, Baru s Lukym začali běhat (a týden nepřestali, byli jako koně cválající ve výběhu a občas jim do dráhy vcupital mimi-pán zalykající se vzrušením :-D), my velcí si dali kávu a bábovku s vaječným likérem od babi Milči a šli jsme omrknout sněhové podmínky. 

V neděli čekala dětičky první lekce lyžování. Lektoři byli mladí cápci a zejména vztah s Baru se nepodařilo navázat. Ano, i naše komunikativní a společenská madam má svoje limity a jedním z nich je lektor = kluk, ona chce prostě holku. 

Nebudu básnit o azuru, prašanu, bombardinu a desítkách jízd na svahu. To se nekonalo :-D 

A víte co? #mysitodelamehezky! Prší? Jedeme do bazénu, bruslit, do sportovní herny, na obídek a zákusek. Děti měly téměř každý den hodinu lyžování. Baru si z toho lyžování dělá trochu prču a podezírám ji, že nejvíc se těší, až bude na páse koketovat s ostatními lektory a na konci dostane cukrátko. #pomnetonema

Já vím, že jsem s tím už otravná, ale mě hrozně baví, jaký vztah má naše Barborka a malý Hranolka Lukášek. Za celý týden jsme neřešili spory, drží spolu. Jeníka vzali mezi sebe naprosto automaticky, rozuměj nechali ho čučet na jejich hry s otevřenou tlamičkou. Novinka je, že starší děti jsou už prostě mazáci, takže jim v socializaci nebránily ani točité schody, Luky rád vyběhl za námi, Baru pospíchala za ním napřed dolů. 

Luky má v současné době soutěživou a je to děsná prča. Já u něj stoupla v ceně, protože jsem jednou sjela sjezdovku dřív než Veru :-D A pak ztratil asi na sekundu smysl života, když zjistil, že může být první stokrát první u snídaně, sjet rychleji kopec a večer jako první usnout, ale už nikdy se nenarodí dřív než Barunka :-D Má to největší srdce a když mě objal a hrábl mi láskyplně do vlasů, držela jsem a vybodla se i na dýchání :-D Baru je občas za ledovku a má štěstí, že Luky není vztahovačný: 

Omalovánky si zapomněla nahoře a metelila za Lukym. Došlo jí to až dole. Sakra. Ha! "Luky, běž nahoru a dones omalovánky!" Veru ji naštěstí usměrnila, metrnici kudrnatou, a Lukášek vyběhl, až když ho požádala hezky.

Venku chtěl Luky Barunku vozit na saních. Baru nechtěla, dělala Zagorku. Nakonec se dámička nechala přemluvit. A jak my matky máme tendenci ty emoce dětem násobit, tak jsem začala jásat a volala: "Baru, ten Luky je ale gentleman, on je tvůj princ, viď?"...Baru nehla ani brvou, nechávala se dál vozit těžkým umělým sněhem a jen kývla "Jojo, nebo taky sluha." #sorryjako

Slavili jsme v půlce týdne narozeniny. Ano, můj drahý muž měl svůj den. Barunka to říkala každému, kdo byl ochotný poslouchat a večerní oslavná disko-party se pak stala každovečerní tradicí. Naše slečna miluje tajemství. Spiklenecky jsem jí prozradila jeden dárků, košili z Le Premier na míru. Baru si večer před narozeninami vlezla Honzovi na klín a šeptala "Já vím tajemství. Maminka mi řekla, co ti dáme. Chceš to pošeptat?"Honza se statečně bránil, že si rád počká. Baru se nedala "Nééé, tati, já ti to pošeptám, to pak není prozrazení!!!" #cojeseptemtojetajemstvi

Před rokem jsem si libovala, jak to mimi-pán na horách zvládl bez mrknutí oka, pořád spal nebo koukal. Tak to teď dělal méně :-D Na sjezdovce jsme ho museli bavit, doma byl taky rád za společnost. Ale bylo nás na něj víc, tak jsme to zvládli. Když Verčin Luk říkal, že je Honzík strašně hodný, byla jsem ráda, že to nevnímají jinak. Přece jen Lukášek je velký šikovný kluk a Veru s Lukem mohli mít pohodu a odpočívat, ale často se věnovali malé Osičce a za to moc děkujeme. Honzík se umí se ozvat, kluk jeden, ale taky se umí přitulit a neprudí nijak moc. A je fakt znát, když má více vjemů a podnětů, rozpovídal se (po svém, tedy žádná slova, ale více zvuků :-D) a jede na plné obrátky. Ať je to pohoda sebevětší, na dovolenou jen sama s dětmi bych nikdy nejela :-D

Mám pro vás tip. Děti bojovaly s rýmou a já měla sebou na vyzkoušení kosmetiku Puressentiel. Stříkala jsem pravidelně v našich pokojích čistící sprej složený ze 41 aromaesenciálních olejů, který funguje proti bakteriím, virům a plísním a spalo se nám o poznání lépe - osvěží to vzduch a bylinková vůně jemně protáhne i ucpané nozdřičky. Mám na vyzkoušení i další produkty od této značky a moc se na testování těším. Pokud bojujete s virózami, určitě to vyzkoušejte. 

Z hor se nám nechtělo, byla to nekonečná pohoda, klid, legrace. Na víkend jsme se přesunuli na jih za prarodiči oslavit narozeniny, prohlédnout si masopustní průvod a vidět se i s kamarády. Teď nechci nikoho naštvat, ani se vytahovat, ale my rodiče jsme oba dny spali do půl 10. To se jako vzbudíte a nevíte, jestli snídat nebo si dát brzký oběd :-D A protože to nezažíváme často, užívali jsme si to. Z vedlejšího pokoje se ozývaly šťastné hlasy malých i velkých Osiček a my dospali deficit způsobený Jeníkovým nočním pruděním. Honzík miluje dědovu galerii (děda je myslivec) vycpaných sov a jiných dravců, v chodbě vždycky houká jak mašina a když chce pak děda ukázat, jak je Jeník šikovný, kluk mlčí jak zařezaný - ano, moc se s ním na veřejnosti chlubit zatím nedá :-D 

Mám pro vás tip na moc fajn podnik v Břeclavi - jmenuje se Mareli, mají skvělou kávu, koktejly (nechte si poradit, mají až moc široký výběr) a je to tam moc fajn. #nematezac

Zima mě baví, ale s jarními paprsky cítím příval energie. Těším se sice ještě na hory, ale už pomalu okukuju jarní kolekce, zase jsem si trochu v hlavě srovnala, že se vrátím ke zdravějšímu jídlu a přidám pohyb. Čeká na mě Václav ve Světě zdraví a já mám hrůzu z váhy - být nemocná a  na horách se moc se u mě se zdravým životním stylem neslučuje :( 

Mějte se krásně a budu moc ráda, když mi napíšete, jak se máte vy. 

PS: Jak už jsem psala na FB (buďte tam followers, jsem tam občas překrutě vtipná :-D), někdy zapomínám, že ne všichni mají ten náš život v merku dlouhodobě a jsou vždy v obraze. Takže kdo se ztratil a nechápe, proč na dovolenou bereme hranolky, když ty se dneska koupí všude, tak vězte že jsou to Hranolky - moje Veru Harnol (check její blog!!) a Luky a Luk, naši dlouholetí kamarádi.