Na otočku jsme byli doma, článek vám posílám z Rakouska. A co jsme prožili? Přívítalo nás azuro, což mě totálně nabíjí energií a mám chuť plánovat aktivity a výlety, okukuji jarní kolekce, cítím, že se opět opřu do svého ozdravení hubnutí. A Honzík má pas! :-D
Premiéru měl tento filmový trhák před pár týdny, já jsem si počkala. Ano ano, viděla jsem 50 odstínů temnoty. Po shlédnutí prvního dílu jsem se s vámi podělila o dojmy a srovnala film s knihou (mrkněte SEM). Jak jsem to vnímala tentokrát? Musíte vědět, že knížky mi přišly opravdu špatné :-D Smála jsem se a cítila se trapně zároveň. Uznávám, že se autorce podařilo dostat do jedné knihy všechny skryté touhy každé ženy, klišé střídá klišé a vy prostě tu Anu nenávidíte, že to všechno dostala a nemusela se ani moc snažit (jen dostala pár průplesků :-D). První díl filmu mě mile překvapil, byla to prostě slaďárna, kde díky bohu chybělo to Anino neustálé hryzání rtu a vnitřní bohyně. Druhý díl? Přišlo mi to jako prosté střídání scén, prostě zfilmovaná kniha, nic víc, spíš o dost méně. Ana, tedy herečka Dakota, hrála tentokrát podle mě opravdu špatně. Christian, jak se naladil na lidskou vlnu, se začal usmívat a nějak mu to v koutcích drhlo. Kim Basinger alias učitelka sado-maso neustála boj se zubem času a nebylo na ni pěkné kouknutí. A nejvíc mě irituje ta samotná pointa, ale to už od knížky. Na konci jedničky udělá Ana drámo haló a odchází, protože jí její milý naplácal (o ničem jiném s ní celý film nemluvil a ji to překvapilo????). Na začátku dvojky ona řekne, že žádné bití a to i kdyby zlobila. A pak celý film o ten výprask žadoní? Ty ženy! V prvním díle mě vytáčely neustále opakované fráze typu "Ó Ano ty jsi připravená!" a "Ano, jedla jsi dnes něco?". Ve druhém díle jsem měla chuť křičet, když Christian pošesté tajemně nutil Anu, aby řekla, co chce a jak to chce. Někdy se nemusí vše říkat na plnou pusu :-D Za mě zklamání, od filmu čekám víc (a to i přesto, že jsem tam šla s nulovým očekáváním).
Moje kadeřnice Sandra se přestěhovala do cool salonu EcoArt salon Roland na Francouzskou. Na jednom blogu jej nazvali Salon s přesahem a to podle mě přesně vystihuje. Vše je tu bio, pomáda na vlasy funguje i jako balzám na rty, lak na vlasy se může stříkat i jen tak na osvěžení vzduchu. Ekologie tu není prázdné slovo a mně se to moc líbí. Finální styling nebyl do hladka jako obvykle, ale Sandra se pustila s vervou do rozcuchu a já pak nestačila valit bulvy, jak jste mi to na Instagramu hromadně chválily. Děkuju za to. A plánujeme změnu, strašně se těším, budu lehce punk, když mi to muž dovolí :-D
O své návštěvě ve Světě zdraví jsem vám psala na FB. Ano, šla jsem tam skoro po dvou měsících, zhubla svalovinu a cítila se trapně. V Rakousku na horách to pojedu pozvolna, ale po návratu najedu na tvrdý režim. Chtěli byste, abych sdílela, co jím a piju? Nějakou inspiraci?
Děti měly premiéru na kolech, Baru na opravdovém, Honzík na motorce. Honza prohlásil, že naše děti jsou nejapné :-D Baru po pár minutách zdrhla pro odrážedlo a Honzík se zastavil u každého kamínku a čučel. Nevím, co na tom velkého Jendu vždycky překvapí, nemáme ostrostřelce, jsou pozvolní, pozornost udrží asi jako jepice a na sport buňky mají, ale chce to čas. A ten jim ráda dám (co taky dělat jiného :-D).
Byli jsme pozvaní na otevření výstavy Trnkova zahrada 2 a mě to lákalo i kvůli místu, kde se koná. Restaurace Korkorán v Braníku. Unikátní interaktivní projekt, který se pohybuje na pomezí výstavy, divadelního představení a animovaného filmu a vzdává poctu knize Jiřího Trnky. Znáte knihu? My se s ní seznamujeme, je úplně jiná než všechny naše knížky a taková je i výstava.
No a jsme v Rakousku i s babi a dědou. Barunku zkusíme dát do místní lyžařské školky. Sněhu je poskrovnu, ale kdo by se furt brodil závějemi :-D Jaké má být počasí? Necháme se překvapit! Budu posílat pozdravy.