Plán na podzim zněl jasně. Více poznat české hory, představit je malým Osičkám. Pro začátek jsme nemohli vybrat lépe. Pec pod Sněžkou a ubytování v Boudě Máma. 

Cítili jsme se jako u maminky? To ne. To by musely být v nabídce vyhlášené roštěnky mojí mamky nebo svíčková moravské maminky :-D 

Roky jezdíme kolem billboardu, který má Bouda Máma v Praze na Černém Mostě. Pokaždé si řeknu, že sem musíme! Tak jako někdy mi to krapet trvá, ale rok se s rokem sešel... Skvěle hodnocené ubytování, na které máte samé pozitivní reference? Hotel, co vyhrává ceny? Ano, to může dopadnout všelijak, ale u nás to dopadlo tak, že reference můžeme jen potvrdit.

Předpověď počasí se tvářila všelijak a já taky. Chystali jsme se do Pece na víkend a představa, že poznáme hory zevnitř (jakože budeme pořád pod střechou, no :-D) mě zrovna nadšením nenaplňovala...

Z Prahy jsme vyjeli v pátek po čtvrté hodině.Páteční provoz (doporučuji zapnout Waze aplikaci, díky které jsme se vyhnuli nejedné koloně) není na odjezd na víkend úplně ideální, ale víkend bohužel ve středu dopoledne začíná jen málokdy :-D

Cestou jsem volala do Boudy, jestli na nás počkají s večeří, protože Barunka se po jídle ptala zhruba každou minutu (většinou s plnou pusou svačiny :-D). Přijeli jsme na parkoviště u lanovky na Sněžku, kde je třeba nechat auto (Bouda Máma se nachází ve II. ochranném pásmu Krkonošského národního parku) a zavolat si na recepci o odvoz - přijel sympaťák s tranzitem a jelo se ubytovat. Auto můžete buď nechat na volných parkovacích místech nebo se domluvit na parkování v garážích, které Bouda Máma má - rozhodně ale nebudete parking platit.

V půl 8 večer jsme byli na místě, s kufry nám další sympaťák pomohl až na pokoj, lehce jsme si přepudrovali nosy, okoukli pokoj a pelášili na večeři.

První dojem z pokoje? "Jéééé tady to voní!". Byli jsme ubytovaní v hlavní, penzionové, části (3*) - druhá možnost je 4* hotel. V pokoji byla manželská postel, dvě jednotlivé postele, a přesto tam bylo stále dost místa.

Večeře i snídaně jsou na Boudě Máma formou bufetu a myslím, že si vybere každý. Čerstvá pizza, polévka, těstoviny a k nim zvlášť omáčka, kuřecí i hovězí maso, hranolky, rýže i šťouchané brambory, spousta zeleniny a studených salátů. A jako bonus první večer špecle se zelím a uzeným, no laskomina. A o té palačince se asi ani nebudu zmiňovat :-D

Po večeři jsme šli samozřejmě okouknout i dětský koutek, který je větší jak dětský pokoj u nás doma. Je v něm tunel, kuchyňka, kočárek, motorka, knížky a hračky. A na zdi visí televize, pokud by děti bez pohádky nemohly být. Na první pohled je velmi zachovalý, dětský koberec je položený i po stěnách. A pro rodiče je tu gauč, což tedy kvituji :-D

Byli jsme po celém dni i týdnu dost unavení, tak jsme se pomalu odebrali na pokoj, kde jsme ještě Honzíkovi dali dárek k narozeninám - slavíme na etapy, třetí narozeniny se nedají sfouknout za jeden den :-D Barunka si ještě chvíli četla Raketu a pak jsme se všichni jako jeden muž uložili a spali až do rána.

Na Boudě Máma jsme nebyli sami, byla tu ubytovaná i skupina starších Němců a velká skupina na firemní akci - Němců jsem se tolik nebála, ti zřejmě usnuli dřív než my. Ale měla jsem trochu obavy z toho, jak se budou týmově družit ti druzí - sama jsem se pár teambuildingů účastnila a tiší jsme nebyli :-D Pamatuju, jak jsme se (notně již pod parou) plížili před pokoj šéfa, abychom zjistili, jestli o našem juchání z jídelny může mít tušení (neznám větší slony v porcelánu, než plížící se ožraly :-D).

Náš pokoj v Boudě Máma měl ale dveře dvoje - hlavní a pak z chodby do pokoje. A díky tomu jsme nevěděli o světě. 

Snídaně byla opět velmi bohatá - mám ráda, když je i něco navíc. V tomto případě byla v nabídce i krupicová kaše s kakaem, Barunka ji snědla málem i s miskou :-D Jinak klasika vajíčka na více způsobů, párky a sekaná, uzeniny a sýry, zelenina, koláče, křupínky a pečivo světlé i tmavé. Latté bylo spíše mléko s kávou, ale byla jsem tak dobře vyspaná, že jsem svůj pravidelný kofeinový nakopávač oželela :-D

Po snídani jsme omrkli venkovní hřiště (kuželky, houpajdy, skluzavka) a šli se nachystat na celý den venku. Do pátečního večera se počasí tvářilo všelijak a v sobotu ráno už bylo jak na objednávku.

Dopoledne jsme strávili přímo v Peci v Relax parku. Tady máte k dispozici hřiště pro úplně nejmenší, bobovku a Lemúrii - lanová centra a různé tobogány a skluzavky. Nebudu se teď úplně o aktivitách v Peci a okolí rozepisovat, protože vám to chci sepsat zvlášť.

Po obědě se přesunuli do Velké Úpy a tady lanovkou Portášky, kde přímo na kopci najdete unikátní Herní krajinu Pecka. Unikátní soubor soch a objektů na motivy krkonošské zvířeny, lanových stezek a prolézaček. Najdete tu třeba 15 metrů dlouhou dřevěnou sochu rysa, jehož chřtánem se prochází, nebo 9 metrů vysoké paroží jelena, které slouží jako vyhlídka. Naučná stezka v pětimetrové výšce pod korunami stromů provede návštěvníky několika čapími hnízdy.

Zpátky do Pece jsme se svezli tour busem a z Pece si do Boudy došli lesem - musím si zapamatovat, že "trochu si to zkrátíme lesem, to bude pohoda po vrstevnici" je zkratka pro "půjdeme do příkrého kopce kamenitou cestou a nebudeme si všímat cedule Dangerous" :-D Ale ne, bylo to dobrodrůžo, Barunka to vyhopsala, brblala až ke konci, Honzík se část cesty nesl na ramenou a volal "táta je kůň a já pán" :-D

Před večeří jsme měli v plánu wellness, ale taky jsme měli "ještě na něco chuť" (já mám tuhle nevinnou chuť na něco pořád, Honza sem tam a v tuto chvíli se to zázračně potkalo, oooo to bylo radosti :-D). Tak jsme se rozhodli vyzkoušet pivovar a pizzerii přímo u Boudy - my velcí ochutnali pivo (já si dala i výborný kafe), děti si daly čaj a všichni jsme se podělili o chleba se škvarkovou pomazánkou a tlačenkou  - lidi dobrý, to bylo dobrý!!! V pivovaru si můžete objednat i exkurzi s ochutnávkou.

A hurá do bazénu. V Boudě Máma je wellness s bezplavkovou zónou, kam menší děti nemají přístup (a pro nás stydlíny to taky zrovna není) , což celkem chápu (ony to neocení a my velcí bychom do sauny vlezli na dvě minuty a šlo by se ven :-D). Bazén s vířivkou byl pro nás jasná volba. Děti skákaly, Barunka plavčila a pak jsme si všichni lebedili ve vířivce. Voda byla dost svěží, ale dětem to nevadilo :-D

K večeři opět bohatý výběr jídla a dobré víno k tomu. Děti byly z celého dne tak hotové, že koutek jen omrkly a už si vyžádaly spáneček :-D Do komatu odpadly po první stránce pohádky, my si došli dolů na bar pro víno a v klidu si na pokoji četli. O dění venku za našimi dveřmi jsme opět neměli jediné tušení. I když si myslím, že po celém dni na čerstvém horském vzduchu by nás nevzbudilo ani hraní bowlingu přímo u nás na pokoji :-D

V neděli ráno jsme se nasnídali, děti vyměnily krupicovou kaši za kaši rýžovou, která byla dle Barunky ještě lepší. A byl čas se odubytovat, počkat si na tranzit k našemu vozidlu a vydat se směr Praha. Po cestě jsme se ještě stavili zahrát si minigolf a dát si dobrý hamburger ve Svobodě nad Úpou a frčelo se.

Na to, že jsme jeli na hory s dětmi, které jsou zatím větší turistikou nepolíbené, a čekali jsme déšť po celý víkend, se nám to hned napoprvé hodně povedlo.

A pokud hledáte ubytování v Krkonoších, můžu Boudu Máma naprosto upřímně doporučit. Voňavé pokoje, bohatá nabídka jídel, bazén, dětská herna, hřiště venku, kurt na tenis, bowling a wellness. A tak nějak lidsky nadstandardní přístup, což potvrdily i komentáře na mých sociálních sítích, podle kterých se sem rodiče s dětmi pravidelně vrací. A to po celý rok. Nedivím se.

Navíc Bouda Máma už pět sezón provozuje vlastní sjezdovku, kde v nabídce najdete i lyžařskou školičku a půjčovnu lyží.

Boudu Máma najdete na Slevomatu - tak koukněte na nabídku.