Mama-live
MOJE MALÁ ITALSKÁ PREMIÉRA

Je to měsíc, co jsme vyjeli za italskou premiérou...

Přiznám se, že do poslední chvíle jsem nevěřila, že na jarní prázdniny vyrazíme. Když poslední měsíce každý druhý víkend dostanete zprávu, že jde některé z vašich dětí do karantény, přestáváte doufat a nechcete si dělat naděje. Ale udělali jsme maximum... Kupříkladu Honzíkův nový expresní pas jsme vyzvedli den před odjezdem. Ano, my umíme jet na stres :-D

Ve čtvrtek jsem ho vyzvedla ze školky a že jedeme na test. Ten náš chlapeček mi bezelstně oznámil, že při odpočinku trochu kašlal. Na mě šly mdloby. Naštěstí test byl negativní, ufff.

Odjezd byl naplánován na sobotu pět ráno a já měla v pátek v deset večer všechno sbaleno, nečekané a nevídané. V tu chvíli přišly tři emaily ze školky. Možnost, že ani jeden z nich nebude karanténa, byla téměř nulová. Ale přesto se tak stalo a já jsem si prodýchavala paniku a šla infarkt zaspat.

V sobotu v pět ráno jsme opravdu vyrazili a nemohli se dočkat. Čekala nás totiž italská premiéra. Ne snad, že bychom nikdy v Itálii nebyli (Honzík opravdu ne, ale to nic), ale italské Alpy jsme znali jen z doslechu.

Nešizený Aperol

Cestu nám zpříjemňovaly vysílačky, do kterých děti z obou aut vyřvávaly "přepínám". A pak se ozvala Katka: Nedáme zastávku v Livingu a neprojdeme si ho? No jasné!!! A tak kromě toho, že jsme si příjemně protáhli nohy, dali jsme si i nejlepší Aperol v mém životě. Byl totiž nešizený. A pak jich během týdne padlo ještě několik... Zahájili jsme sezónu ve stylu :-D

Lyžovačka ve čtyřech 

Před dvěma roky už byla Barunka zdatná lyžařka a Honzík se to naučil. Vloni nám zavřeli okresy den před odjezdem na dovolenou, tak jsme jen smutně protáhli obličeje. Letos jsme zimní víkendy na chalupě využili k osvěžení lyžařských dovedností, ale pořád jsme byli trochu napnutí, jak nám to půjde na velkých kopcích. Přece jen Tanvaldský špičák s výhledem na paneláky je trochu jiná liga než italské kopce...

Panebože, šlo nám to bájo. Barunku jsem přestala natáčet ve chvíli, kdy mi ujela a mě přestalo bavit zoomovat. Honzík se do toho s vervou opřel a my se dmuli s panem Osičkou pýchou.

A aby se nám po českých kopcích nestýskalo, byla tu s námi půlka republiky. Jediný jazyk vedle italštiny byla čeština a nakonec na nás i italská obsluha mluvila česky :-D

Italské gastroporno

Večeře v našem hotelu byly legendární. Ráno jsme si během bohaté snídaně vybírali, co bychom rádi k večeři. A čtyři chody nám dávaly zabrat:-D Zkusili jsme tolik zajímavých chutí. Miluju kombinaci ovoce a sýrů, miluju jejich omáčky i způsob úpravy zeleniny. Když nás však začali pánové potutelně hecovat, jak s takto nasazenou laťkou budeme doma pracovat, setřeli jsme je se slovy: chleba s paštikou dostaneš na čtyřech talířích a ciao bambino :-D

Ač jsem na dovolené přibrala asi tři kila a přijela domů namotivovaná na jarní hubnutí, jídlo jsme si opravdu užili.

Ideál krásy? Ten nechceš

Ač jsme na kopcích trávili hodně času, bylo i hodně času na povídání na pokoji, na hry, pohádky apod.

Vzala jsem Barunce časopisy a při čtení časopisu Barbie se mě zeptala, zda je hezká. Pro mě je nejkrásnější, ale naprosto jsem té otázce rozuměla. Začíná řešit vzhled, srovnává se, pochybuje... A tak jsme nakously i náročnější téma. Povídaly si o tom, jak je důležité o sebe dbát, žít zdravě a najít balanc, zároveň ale nedávat vzhled na první místo. Jak je důležité vážit si sama sebe, mít se ráda, neposuzovat sebe a ostatní podle vzhledu. Jak jsme každá jiná, ale jak má velkou výhodu v tom, že žije v 21. století a může žít tak, jak si přeje.

Povídala jsem jí o tom, jak si i Barbie prošla vývojem. Jak to před 60 lety byla panenka na hraní pro dceru Barbaru manželů Handlerových. A jak se stala vzorem mnoha malých holčiček, protože to nebyla žádná panenka v koutě, ale byla to kosmonautka i kandidátka na prezidenta. A ač býval kritizován její dokonalý a nereálný vzhled, i ona se změnila a má nejen různou barvu pleti, ale i různé tvary a je i Barbie na vozíčku. A když jsem Barunce řekla, že podle mnoha významných žen už panenka Barbie vznikla, zasvítily jí oči.

Článek vznikl ve spolupráci s Egmont časopisy.