Nevím, jak se to stalo, ale od září budou obě malé Osičky školou povinné. Nedávno jsme si je odváželi z Bradavic, ehm z Apolináře, a teď už chystáme druhou aktovku. Honzík je na školu natěšený, sleduje Barunku velmi bedlivě a zatím u ní nenašel nic, co by mu mělo jeho názor změnit. Škola je fajn. A i my velcí máme ze září dobrý pocit a nejen proto, že Barunka má zatím vztah ke vzdělání víc než pozitivní.

Ač už ale po třech letech, kdy Barunka chodí do školy, vím, co od školy čekám (a rozhodně ne vždy to bohužel dostanu) a co funguje u dětí, rozhodně se sebevědomě nebiju v prsa, že nás nemůže nic překvapit. Není to tak. A tak jsem oslovila odborníky!

Co rodičům předškoláků radí odborníci?

Nedávno jsem na stránkách Svojtka.cz (skvělé nakladatelství s knížkami pro děti) narazila na zajímavý článek s radami pro rodiče předškolních dětí a položila jsem pár dalších otázek. Odpověděly na ně: Lenka, maminka 3 dětí, 30 praxe ve školství, učitelka na 1. stupni ZŠ a v předškolní přípravce v Ústeckém kraji. A Zuzana, maminka 1 dcery, absolventka pedagogiky na Univerzitě Karlově, 6 let praxe v zařízeních předškolního vzdělávání v Praze a Středočeském kraji.

• Co by dítě mělo před nástupem do školy vědět a umět? Školy “nezkouší” u zápisu úplně všechno, na každé dítě je zhruba 20 minut, ale máme čtyři komplexní zadání, kde se prověří co nejvíce věcí. Interně si děláme body a poznámky, abychom pak mohli děti rovnoměrně rozdělit do tříd.
• Konkrétněji jsou to třeba tyto věci: barvy, základní geometrické tvary, umět napočítat do 10, porovnávat větší a menší nebo množství více a méně. Mít zažitou základní sebeobsluhu jako hygienické návyky, umýt si ruce, dojít si na záchod, obout se, převléct se. Testuje se jemná motorika (stříhání, navlékání korálků, zavázání tkaničky) nebo hrubá motorika (skákat snožmo, chytat míč), logopedické dovednosti (výslovnost hlásek), popis obrázku a orientace v něm (pod a nad), schopnost soustředit se 20 minut na přednes pohádky nebo vyprávění rodičů, malování postavy (ne jen hlavonožec, ale i prsty, uši, detaily…), překreslování podle předlohy, sluchová analýza (pozná a zopakuje první a poslední hlásku vysloveného slova); recitování básničky nebo zpívání písničky. Dítě by mělo vědět, jak se jmenuje, kde bydlí, jak se jmenují rodiče, znát rozdíly mezi ročními dobami, poznávat různá zvířata. Ale i zvládat být bez rodičů. Ale pozor! Nejsou to podmínky pro přijetí, my můžeme dát doporučení rodičům, na co se ještě do září zaměřit, pokud je ale dítě “spádové”, do školy se dostane.

• Co naopak potřeba není a v klidu se naučí v první třídě? Písmenka, číst, sčítat, odčítat - jen základ. Číst, psát, počítat umět nemusí, stejně jako nemusí znát např. hodiny.
• Jak s dítětem o škole mluvit? Nestrašit je školou, neříkat Počkej ve škole, tam tě srovnají. Mluvit o škole jako o novém dobrodružství, je to nová zkušenost, noví kamarádi, nové zážitky, dozví se spoustu nových věcí…
• Co mu říct, pokud nemá sourozence, u kterého by už vše viděl? Vzít ho na den otevřených dveří, některé školy umožňují domluvit si návštěvu v první třídě, nebo předškolní (dopolední, víkendové) kurzy na téma “Budu školákem” - využít této nabídky.
• Jakou formou se s dítětem připravovat? Hravou, zábavnou, nenásilnou, přiměřenou věku a schopnostem (neučit ho ve 4 letech písmenka).
• Cíleně a systematicky nebo to přirozeně zapojit do každodenního života? Cíleně a systematicky by to mělo probíhat ve školkách a  předškolních zařízení, doma přirozeně, nenápadně, zapojovat to do každodenních aktivit. My třeba milujeme tyhle Hádanky pro předškoláky.

PPP aneb Prověřte, prosím, předškoláka

Například Honzík je v mnoha věcech napřed. Má talent na matematiku, naučil se sám číst a pálí mu to. Zvažovali jsme školu pro geniální děti (humor, ale ne tak úplně), ale jako prioritu vnímáme v tuto chvíli komunitnost. Géniem bude i nadále, teď chceme, aby měl pevné vazby s kamarády. Ale nechali jsme jej vyšetřit v PPP (pedagogicko-psychologické poradně) a ještě nás jedno důkladné testování čeká. Abychom věděli, na co se zaměřit a stejně tak i paní učitelka, do jejíž třídy v září nastoupí. Chceme se soustředit na jeho talenty a podpořit jej, tuším totiž, že by si byl schopný nechat hodně věcí pro sebe :-D

Doporučuji to všem, ať už máte pocit, že vaše pětileté dítě by mohlo z fleku do třetí třídy, i pokud si nejste jistí, zda by nebyl lepší odklad. Samozřejmě, vy a učitelky ve školce je znáte nejlépe, ale podrobný test může leccos odhalit a vysvětlí.

Jak podpořit v těšení? Třeba aktovkou

Jako upřímně výhrůžky školou nechápu... Já si nepřeju nic víc, než aby se do školy Jeník těšil. Hodně si o škole povídáme a i sám vidí, že Barunka neprožívá žádný stres. Jsou ale některé věci, na kterých trváme a když se opakovaně neplní, začínáme to řešit. Vadí mi, když se Barunka zapomene připravit na test, protože prostě má pocit, že ze školy všechno ví. Vadí mi, když nechce číst. Však to znáte...

V rámci těšení se na školu jsme společně vybírali i aktovku. Díky pokračující spolupráci s Bagmaster jsme měli jasno. Barunka je se svou aktovkou velmi spokojená a my také, takže i Honzík vybíral u této české značky. Zvolil dinosaury, on je má prostě rád. (A k aktovce se bájo hodí tahle dino knížka Chystám se do školy - Já to vyřeším.)

Já jsem nadšená z toho, jak lehounká aktovka Bagmaster je, jak se absolutně neonosí, jak mají široký výběr motivů a můžu se spolehnout, že neničí dětem záda.

O jakou aktovku se jedná?

• Je to tříkomorový školní batoh pro kluky do první třídy s dinosaury.
• Má polstrovaný ergonomicky tvarovaný zádový systém se zdravotním posudkem (včetně lehkého hliníkového rámu pro podporu správného držení těla školáka) a systém průduchů mezi 3D materiálem, takže dětem se nepotí záda
• Je prostorný a lehký (0,92 kg).
• Samozřejmostí je nastavitelný hrudní pás i ramenní popruhy, které jsou dostatečně široké, ale zároveň nedoléhají na krk a nebudou nepříjemně škrabat.
• Má i polstrované dno, plastové nožky a reflexní prvky, aby dítě nebylo třeba ráno v zimě při cestě do školy neviditelné.

Honzík u zápisu

Na zápis jsme se těšili všichni, Baru byla trochu namíchnutá, že u toho nebude :-D Honzík malinko znejistěl pár dní předem, což mě překvapilo. A důvod? Prý neví, jestli se před celou třídou dětí nebude stydět. Ujistila jsem ho, že to bude "one man show" a bylo to už zase oukej :-D

U zápisu bylo evidentní, že je na školu nachystaný a připravený. A musím říct, že obdivuji paní učitelky, které učí právě prvňáčky. Ta naše totiž udělala hned na úvod chybu a dala Honzíkovi za úkol nakreslit kamaráda. Čekala zřejmě, že za dvě minuty bude hotovo. Chyba a omyl! Po dvou minutách měl Honzík nachystané pastelky a jal se stínovat hnědočerné vlasy a modrozelené oči kamaráda. Paní učitelka občas položila dotaz typu: Ty asi rád kreslíš, viď? a Honzík odpověděl, že ano. Podle mě si myslel něco o tom, že umělce by neměl nikdo při kreativní činnosti rušit... Když po patnácti minutách vystihl kamaráda do všech podrobností, zmordovaná učitelka pronesla, že je chlapec velmi zaměřený na detail.

Ale to i ona... Nebyla totiž u konce. Zkoušela na něj pravou i levou, čtení i počítání, divnosti i nelogičnosti a nakonec řekla, že se na něj budou v září těšit a ať si vybere odměnu. Po pěti minutách pečlivého zvažování (tak na zápis jdeš jednou, maximálně dvakrát za život a odměnu není radno podcenit) bylo hotovo :-D Každopádně vím, že není třeba něco vyloženě trénovat či ladit, snad jen budeme dávat pozor na správný úchop.

Nejde jen o školu, ale i o volný čas

Hodně zvažujeme volnočasové aktivity. Ano, má rád fotbal. Ale taky je z něj pořádně utahaný. A na schůzce rodičů předškoláků a školy nám kladli na srdce, ať děti nepřetěžujeme. Smála jsem se nejdřív, ale musíme velmi pečlivě rozvrhnout Honzíkovo odpoledne, aby měl dost času na úkoly, záliby, ale i hraní a odpočívání. Rozhodně jej nehodláme honit z kroužku na kroužek a realizovat si na něm svoje nenaplněné ambice. U Barunky si až ve třetí třídě kroužky sedly a víme, že dělá to, co ji opravdu baví a na co má talent (dramaťák, street dance, flétna a kytara).