Slíbila jsem post o tom, jak jsem poprvé v životě běžela ne sama pro sebe, ale závod, a slib plním. Píše se mi to dobře, protože jsem překonala sama sebe a 10 kilometrů v rámci tratě We run Prague jsem uběhla za čistý čas 1:09:39. O takovém čase jsem snila. Jaké mám den poté pocity? …
pokračování článku
Slíbený post o mé cestě k We run Prague je zde! Zjistila jsem, že potřebuji silné motivátory, jasná data a konkrétní cíle. Chci zhubnout! Chci trénovat ostatní! Chci si nechat udělat krásné boudoir fotky! Co z toho plyne? Musím běhat! Ale ne jen tak, pro sebe, na to se moc dobře znám. Každý mráček na …
pokračování článku
Poprvé jsme dětský koutek s Barborkou navštívily, když jí nebyl ani půl rok. Zaplatila jsem vstup a okupovala metr čtvereční, Baru se hraček dotkla maximálně pohledem. Ale je to v zimě fajn místo pro setkání s maminkami větších dětí. Od té chvíle, co Barča větší část dne bdí, vyhledávám v zimě nebo za deště restaurace …
pokračování článku
Když Baru ještě nechodila a ani moc nelezla, byly parky bezva na delší procházky. Teď naopak procházení nepřipadá v úvahu, cítí potřebu neustále brousit podrážky svých nekřesťansky drahých bot, aby si je ty tři týdny, než půjdeme koupit další velikost, řádně užila:) Ale je určitě lepší, když má bezpečný výběh, ideálně pokud je v dosahu …
pokračování článku
Největší noční můra na základní škole, kterou jsem si přenesla i na gymnázku? Povinný běh! Takové ty libůstky jako běh na 1500 metrů, běh v kuse 12 minut. Týdny předem jsem trpěla nauseou, ano odborně nazváno, bylo mi na blití, radši bych psala čtvrtletní písemku z fyziky, seděla při tom na ježkovi a ještě si …
pokračování článku
Barborka bude v listopadu slavit dva roky a já samozřejmě jako správný plánovač a organizační maniak už promýšlím detaily a je rezervováno místo na oslavu:) Určitě vás neochudím o posty, které se budou druhých narozenin naší slečny týkat, ale to má čas. Teď bych ráda zavzpomínala na Barunčiny první narozeniny. Roční holčička rozhodně na svou …
pokračování článku
