Dáte na první dojem? Já občas až moc, obávám se. A je to velká chyba. Moje vnímání je samozřejmě ovlivněno tisíci faktory a stereotypy a tím pádem si někdy zavírám důležitá vrátka, aniž bych nakoukla, a rovnou to končím s lidmi, které jsem dobře nepoznala. Sociální sítě v tomto moc nepomáhají, protože člověk se na …
pokračování článku
Být malou holčičkou často automaticky znamená chtít být princeznou. Samozřejmě existují i malé slečny, které se vidí v nějaké drsnější roli, ale princezny hrají prim. Když měříte 180 cm už v první třídě a naopak skoro do patnácti let nosíte účes ala tenisový míček, musíte v sobě tu křehkost malinko dolovit. Ano, mluvím o sobě. …
pokračování článku
Chci distanc Naprosto upřímně říkám, že distanční výuka není pro nás. Nesnáší to Barunka i já. Jí vadí, že se musí učit nepřirozeně, mačkat mikrofon, když chce něco říct a doufat, že jí připojení udrží připojenou. Já nesnáším, že musím být tam, kde rodiče být nemají… ve třídě se dvaceti blechami a poslouchat je 😀 Dělání …
pokračování článku
Obvykle se nám stává, že si musíme do diáře zapsat víkend jako uklízecí, protože jsme hodně rozlítaní, jezdíme na výlety a trávit čas doma nám přijde jako škoda. Teď jsme doma nebo poblíž tak moc, až nám to leze ušima. A ve chvíli, kdy jsme se rozhodli, že to naše “doma” zahalíme do nového kabátku, přišla …
pokračování článku
Naše knihovna všechny překvapuje svou velikostí a plností. Ano, jsme čtenáři. A většinou se naši hosté pozastaví i nad třemi poličkami kuchařek. „Kdo tady u vás tak nadšeně vaří?“, ptají se. Ehm, proč se ptáte? My jsme s Honzou oba dost do jídla a dřív jsme si to užívali. Zkoušeli jsme novinky jak vařit, tak …
pokračování článku
